Gustav Schwabe

Gustav Adolf Schwabe
Narození 7. března 1854
Bílsko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. února 1937 (ve věku 82 let)
Bílsko
PolskoPolsko Polsko
Vzdělání Královská mistrovská škola[1][2] v Saské Kamenici (1873–1874)
Povolání elektrotechnik, podnikatel
Ocenění Čestný doktorát Technické univerzity v Braunschweigu (1933)
Příbuzní Georg Friedrich Schwabe (bratr)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustav Adolf Schwabe (7. března 1854 Bílsko – 25. února 1937 Bílsko) byl rakouský a československý elektrotechnik a podnikatel. Pocházel z dnešního jižního Polska, od roku 1899 působil v Brně na významných technických a obchodních pozicích.

Život

Narodil se v roce 1854 v Rakouském Slezsku ve městě Bílsko (nyní Polsko). V letech 1870–1872 pracoval u firem Sternickel & Gülcher v Biale a poté krátce do roku 1873 u J. F. Schwalbe & Sohn v Saské Kamenici. V letech 1873–1874 studoval v Saské Kamenici na Královské mistrovské škole. Po ukončení studia byl nejprve zaměstnán v několika strojírenských a elektrotechnických podnicích v Porýní, kde se postupně vypracoval na velmi schopného elektrotechnika a podnikatele. Pracoval zde např. jako konstruktér parních strojů ve firmě Bechem & Keetmann v Duisburgu nebo v podniku Helios-Elektrolicit-Ges.-AG v Kolíně nad Rýnem, kde zastával místo ředitele.[1][2]

Poprvé se výrazně zviditelnil v červnu 1885 v Brně, když u příležitosti 25. výročí brněnského mužského pěveckého spolku zajišťoval elektrické osvětlení sálu. Řešení bylo ve své době pozoruhodné a způsobilo senzaci. Předpokládá se, že tehdy využil nového vynálezu – obloukové lampy, kterou znal od svého kolegy Gülchera. Ten se o její vývoj a propagaci výrazně zasloužil a jako vůbec první ji veřejně předvedl v Paříži. Oba kolegové spolu později založili elektrotechnickou společnost Gülcher & Schwabe Biela, těšící se vynikající pověsti.[1][2]

V roce 1899 se Schwabe trvale usadil v Brně. Díky svým technickým a obchodním schopnostem byl přijat jako nástupce Augusta Lohnsteina do funkce generálního ředitele První brněnské strojírny (Erste Brünner Maschinen-Fabriks-Ges.). Tuto pozici však nezastával dlouho, neboť hned v následujícím roce 1900 došlo ke sloučení s firmou Friedrich Wannieck & Co. a jeho místo bylo zrušeno. Pro firmu pak zajišťoval významné dodávky do Německa, ale i do jiných firem – elektráren v Neapoli, Baku, Tbilisi, Malmö, Bukurešti, Buenos Aires aj. Působil také jako poradce generálního ředitele Friedricha Schustera ve společnosti Vítkovické horní a hutní těžařstvo (Witkowitzer Bergbau- und Eisenhüttengewerkschaft).[1][2]

Gustav Schwabe zemřel v Bílsku 25. února 1937 ve věku 82 let.[1][2][3]

Ocenění

Znalosti, zkušenosti a pokrokové metody Gustava Schwabeho vedly k udělení čestného doktorátu za vynikající zásluhy o výstavbu příkladných rozsáhlých elektronických systémů. Oceněný poděkoval nadací a odkazem ve prospěch univerzity:[1]

Památka

Lavička v Karlových Varech
Podrobnější informace naleznete v článku Schwabeho lavička.

Gustav Schwabe býval častým lázeňským hostem v Karlových Varech.[2] Svého času bylo zvykem na území karlovarských lázeňských lesů vytvářet drobné či větší historické památníky na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.[4]

Vzpomínková lavička jako památka na doktora Gustava Schwabeho byla ještě v roce jeho úmrtí, tedy 1937, postavena na tehdejší stezce Lenochů (tehdy s názvem Faulenzerweg).[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Schwabe, Gustav Adolf (1854–1937), Industriebetriebsleiter und Techniker [online]. Österreich: Institut für Neuzeit- und Zeitgeschichtsforschung – Österreichisches Biographisches Lexikon [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. (němčina) 
  2. ↑ a b c d e f g AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Gustava Schwabeho, s. 271–273. 
  3. ↑ Direktor Dr. h. c. Schwabe †. Deutsche Zeitung Bohemia. 1937-03-04, roč. 110, čís. 54, s. 4. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136. 

Literatura

  • AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Gustava Schwabeho, s. 271–273. 

Zdroj