Gurtnellen

Gurtnellen
Gurtnellen
Gurtnellen
Gurtnellen – znak
znak
Poloha
Souřadnice 46°44′18″ s. š., 8°37′43″ v. d.
Nadmořská výška 928 m n. m.
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Kanton Uri
Gurtnellen
Gurtnellen
Gurtnellen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 83,31 km²
Počet obyvatel 540 (2018)[1]
Hustota zalidnění 6,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.gurtnellen.ch
PSČ 6474 Intschi
6482 Gurtnellen
Označení vozidel UR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gurtnellen je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 16 kilometrů jižně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Reusstal nad svahu nad řekou Reuss, v nadmořské výšce 928 metrů. Žije zde 540[1] obyvatel.

Geografie

Vyobrazení Gurtnellenu v cestovatelské knize (1889)

Gurtnellen patří k oblasti zvané Urner Oberland a nachází se v horní části údolí Reusstal. Do rozsáhlého katastru obce patří také několik bočních údolí. Gorneren je levostranné údolí údolí Reuss a je odvodňováno potokem Gornerbach. Údolí Felli se nachází na pravé straně řeky Reuss a protéká jím potok Felli. Fellilücke zajišťuje přístup na Oberalp z Andermattu a z průsmyku Oberalp.

Pod Gurtnellen patří řada vesnic a vesniček. Gurtnellen-Dorf (935 m n. m.) leží na levé straně hory a nad ním se nacházejí vesnice Obergurtnellen, Richligen a Ruepelingen. 1,5 km jižně od centra obce se nachází Gurtnellen-Wiler (741 m n. m.) na řece Reuss s nádražím Gotthard a vesnickou školou. Mezi výše uvedenými částmi obce leží vesnice Stalden (875 m n. m.). Na pravém břehu řeky Reuss, 2 km severovýchodně od obce, se nachází vesnice Meitschlingen (648 m n. m.) a o kilometr a půl dále v údolí vesnice Intschi (657 m n. m.). Na levém svahu údolí, na vysoké terase, leží osada Arni, která se dělí na Vorderarni a Hinterarni. Jezero Arni se nachází mezi městy Hinterarni a Torli v nadmořské výšce 1370 m. V severní části obce se na úzkém břehu řeky Reuss nacházejí vesnice Butzen, Buechen a Rüti.

1,3 % rozlohy obce tvoří osídlené území. Zemědělská plocha je rovněž malá, s podílem 11,9 %. Většinu pokrývají lesy a lesní porosty (25,1 %) nebo neproduktivní plochy (hory; 61,7 %).

Gurtnellen sousedí na severu s Erstfeldem, na východě se Silenenem na řece Reuss, na jihovýchodě s obcí Tujetsch (kanton Graubünden), na jihu s Andermattem a Göschenenem a na západě s Wassenem.

Historie

Gurtnellen

První zmínka o dnešní obci se datuje do roku 1257, kdy je zmiňována ve slovním spojení Chuno und ... die Gurteneller.[2] Následný vývoj názvu ilustrují další zmínky: roku 1321 jako Gruntellon a roku 1359 již v téměř současné podobě jako Gurtenellen.

Okolní názvy ukazují na keltsko-římské osídlení a alemanizaci již před přelomem tisíciletí. Klášter Fraumünster Zurich vlastnil v obci rozsáhlý majetek. Nejstarší archeologické stopy kostela svatého Michala v obci pocházejí ze 13. století, současná stavba byla postavena v letech 1781–1783. Vikariátní kaplanství, založené v roce 1689 jako filiálka farnosti Silenen, bylo v roce 1903 povýšeno na farnost. Farnost Gurtnellen-Wiler vznikla v roce 1916 z družstva založeného v roce 1907, které nechalo v letech 1924–1926 postavit farní kostel sv. Josefa. Jako čtvrť (Nachbarschaft) se Gurtnellen připomíná již v roce 1509 a vesničtí zřízenci jsou doloženi od roku 1688. V 17. a 18. století se zde těžilo: jižně od osady Intschi existovala huť a v 18. století hliníkárna. Gotthardská dráha, dokončená roku 1882, podpořila obchod a průmysl v osadě Wiler (na dně údolí), kde toho roku vzniklo velké sídliště s charakteristickým vesnickým vzhledem. Silnice do obce byla postavena v letech 1924–1927. Výstavba státní silnice včetně obchvatu v roce 1980 odlehčila Gurtnellenu od tranzitní dopravy. V roce 2000 byla ještě pětina pracovní síly zaměstnána v primárním sektoru, více než dvě pětiny pracovaly v terciéru. Škola ve Wileru je v provozu od roku 1907. Horská škola v Gurtnellenu-Dorfu, která je podporována nadací, byla otevřena v roce 1946. Od roku 1972 existuje v Gurtnellenu také okresní škola pro vyšší stupeň.[2]

Obyvatelstvo

Kostel sv. Josefa v Gurtnellenu
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1837 1850 1880 1888 1900 1920 1930 1941 1970 2000 2005 2010 2016
Počet obyvatel 615 675 1541 747 1112 1631 1078 1152 1048 631 640 627 563

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak hornoalemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 97,31 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,58 % portugalštinu a 0,48 % francouzštinu.

Národnostní složení

Z 643 obyvatel na konci roku 2005 bylo 620 (96,88 %) švýcarských státních příslušníků. Přistěhovalci pocházejí ze střední Evropy (Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko), jižní Evropy (Portugalsko a Itálie), případně ze Srí Lanky.

Doprava

Železniční stanice Gurtnellen, t.č. bez osobní dopravy

Obec je obsluhována autobusovými linkami veřejné dopravy č. 1 (Flüelen–Göschenen) a 6 (Gurtnellen-Wiler – Gurtnellen-Dorf) společnosti Auto AG Uri.

Od roku 1994, kdy Švýcarské spolkové dráhy předaly regionální dopravu mezi Erstfeldem a Göschenenem společnosti Auto AG Uri, nejsou stanice Intschi a Gurtnellen na Gotthardské dráze osobními vlaky obsluhovány a plní pouze dopravně-technologickou funkci. Po sesuvu půdy dne 31. května 2006, kdy musela být uzavřena dálnice A2 i kantonální silnice, zastavily v Gurtnellenu během oprav všechny vlaky InterRegio a EuroCity, aby bylo zachováno dopravní spojení obce.

Po silnici je obec dostupná po sjezdu z dálnice A2 na exitu Amsteg. Odtud lze pokračovat po staré kantonální silnici (Hauptstrasse 2).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gurtnellen na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. ↑ a b c STADLER, Hans. Gurtnellen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-03-13 [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj