Göschenen

Göschenen
Centrum obce
znak
Poloha
Souřadnice	46°40′4″ s. š., 8°35′41″ v. d.
Nadmořská výška	1102 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Uri
Göschenen Göschenen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	104,15 km²
Počet obyvatel	448 (2018)[1]
Hustota zalidnění	4,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.goeschenen.ch
PSČ	6487
Označení vozidel	UR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Göschenen (rétorománsky Caschanutta) je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 24 kilometrů jihozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí Reusstal na řece Reuss, v nadmořské výšce 1102 metrů. Žije zde 448^[1] obyvatel.

Geografie

Pouze 1 % území obce tvoří osídlená plocha, z toho polovinu dopravní plochy (silnice, železnice). Také zemědělská plocha dosahuje pouze 7 % podílu se 759 ha, z toho především alpské oblasti v Göschenertalu s 689 ha. Pouze 70 ha tvoří louky a orná půda. Kromě 11 % lesů tvoří neproduktivní plochy většinu území obce, celkem 8372 ha, tj. 80,4 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti s malou nebo žádnou vegetací ve vysokých horách.

Na pravém břehu řeky Reuss se nachází velmi strmý vrchol Riental, který patří obci Göschenen. Na východě ji ohraničuje pohoří Schijenstock, Bächenstock a Rienzenstock. Na velmi obtížně zdolatelný vrchol Rientalalp se lze dostat po strmé horské stezce, která vede přes horský hřeben na Oberalp z Andermattu.

Údolí Göscheneralptal je přístupné pro vysokohorské túry. Na území obce Göschenen se nachází pět útulen a bivaků Švýcarského alpského klubu SAC: Salbit, Voralp, Chelenalp, Bergsee a Dammahütte, z nichž první dvě jsou od roku 2010 propojeny pro vysokohorské turisty mostem Salbit.

Historie

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1280 pod názvem Geschenden.^[2] Kaple Početí Panny Marie byla postavena nejpozději v 11. nebo 12. století, nová budova ve 14. století (odpustkový list z roku 1341). Kaplanská kurie, založená v roce 1556, je trvale obsazena od roku 1641. Göschenen původně patřil k farnosti Silenen a od roku 1439 k farnosti Wassen. V roce 1875 byla farnost oddělena od Wassenu a v roce 1900 byl postaven nový farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň se farnost politicky osamostatnila.

V roce 1290 se obyvatelé Göschenenu postavili proti výměně majetku mezi klášterem Wettingen a opatstvím Fraumünster v Curychu. Po dlouhá staletí byly hlavními odvětvími místního hospodářství zemědělství, obchod s koňmi a křišťálem. Gotthardská silnice, otevřená v roce 1830, a Gotthardská dráha, otevřená v roce 1882, podpořily dopravu a učinily z Göschenenu centrum povoznictví až do zahájení provozu Schöllenenské dráhy v roce 1917. Kolem roku 1900 se v obci rozvíjel průmysl těžby a zpracování žuly, v roce 1905 byla postavena městská elektrárna, v roce 1962 elektrárna Göschenen a v roce 1980 Gotthardský silniční tunel, jehož dispečink zde sídlí.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj populace

Výrazné výkyvy v počtu obyvatel v Göschenenu souvisejí s velkými stavebními projekty (výstavba Gotthardské dráhy kolem roku 1880, její elektrifikace kolem roku 1920, výstavba elektrárny kolem roku 1960). Jinak je v posledních staletích relativně stabilní, s postupným poklesem od 2. poloviny 20. století.

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok	1837	1850	1880	1888	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2005	2010
Počet obyvatel	344	348	2992	703	974	860	850	698	1284	888	708	585	511	473	428

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 95 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2 % portugalštinu a 1 % španělštinu.

Národnostní složení

Z 473 obyvatel na konci roku 2005 bylo 440 (93 %) švýcarských státních příslušníků. Přistěhovalci pocházejí ze střední Evropy (Německo, Lichtenštejnsko a Rakousko), jižní Evropy (Portugalsko, Itálie a Španělsko) Islandu a Brazílie. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 483 osob (94 %) švýcarské občanství, z toho 15 osob mělo dvojí občanství.

Gotthardské tunely

Železniční tunel

Na území osady se nachází severní portál železničního Gotthardského tunelu, který byl vybudován v letech 1872 až 1882 na Gotthardské dráze. U obce Wassen (928 m n. m.) je vybudována soustava vratných stoupajících tunelů, které trať vyvedou cca o 200 m výše k portálu vrcholového Gotthardského tunelu.

V roce 2007 se uskutečnily akce k 125. výročí Gotthardské dráhy.

Gotthardský úpatní tunel

Od konce 20. století byl ve výstavbě nový železniční tunel, který je budován „při základně“ (basis) a stal se součástí 57 km dlouhé nové tratě (NEAT, Neue Eisenbahn-Alpentransversale). Zkušební provoz v tunelu započal v prosinci 2013 a po jeho otevření pro běžný provoz v prosinci 2016 došlo k citelnému snížení provozu na původní trati. Od otevření úpatního tunelu tak slouží pouze regionální osobní dopravě a turistickým vlakům, případně jako záložní trať v případě nečekaných mimořádností v úpatním tunelu.

Silniční tunel

V oblasti se nachází také severní portál silničního Gotthardského tunelu, který byl otevřen v roce 1980.

Schöllenenbahn

Göschenen je rovněž výchozím bodem dráhy Schöllenenbahn, spadající dnes pod Matterhorn Gotthard Bahn (MGB), ozubnicové dráhy o metrovém rozchodu, která vede do Andermattu a spojuje tak Gotthardskou dráhu se systémem úzkorozchodných železnic jihu jihu Švýcarska (Furka-Oberalp-Bahn, nyní také součást MGB). Železnice stoupá těsným údolím kolem řeky Reuss do soutěsky Schöllenenschlucht se známým mostem Teufels-brücke (Čertův most). Na skalní stěně soutěsky se nachází památník generála Suvorova.

Přehrada

Zhruba 8 km nad údolím leží přehradní nádrž Göscheneralp-Stausee, která slouží jako zásobárna vody pro elektrárnu v Göschenen.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Göschenen na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Göschenen na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky
• (německy) [2] Archivováno 24. 1. 2007 na Wayback Machine. – stránky NEAT

Zdroj