Griffen

Griffen
Grebinj
Pohled na Pustritz (Pustrica), část městyse
Pohled na Pustritz (Pustrica), část městyse
Griffen Grebinj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 484 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Spolková země Korutany
Okres Völkermarkt
Griffen
Griffen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 74,86 km²
Počet obyvatel 3 517 (2016)
Hustota zalidnění 47 obyv./km²
Správa
Starosta Josef Müller
Oficiální web www.griffen.at
E-mail griffen@ktn.gde.at
Telefonní předvolba 04233
PSČ 9112
Označení vozidel VK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
zřícenina hradu Griffen
klášter Griffen

Griffen (slovinsky Grebinj) je dvojjazyčný městysrakouské spolkové zemi Korutany, východně od Klagenfurtu, v okrese Völkermarkt. V obci bydlí k roku 2016 asi 3500 obyvatel.

Geografie

Poloha obce

Městys Griffen se nachází v jižních Korutanech, v údolí Jauntal mezi Klagenfurtskou kotlinou a údolím Lavanttal, severně od řeky Drávy.

Části obce

Griffen je tvořen devíti katastrálními územími Griffnerthal, Großenegg (Tolsti Vrh), Haberberg (Gabrje), Kaunz (Homec), Kleindörfl (Mala vas), Pustritz (Pustrica), St. Kollmann (Šentkolman), Wölfnitz (Golovica) a Wriesen (Brezje).

Obec se skládá z následujících 35 částí; kurzívou jsou psány slovinské varianty jejich názvů. Počty obyvatel (v závorkách) jsou k říjnu 2015.[1]):

  • Altenmarkt, Stara vas (205)
  • Enzelsdorf, Encelna vas (204)
  • Erlach, Olše (122)
  • Gariusch, Gorjuše (40)
  • Gletschach, Kleče (52)
  • Griffen, Grebinj (819)
  • Griffnergemeinde, Grebinjska Gmajna (141)
  • Großenegg, Tolsti Vrh (63)
  • Grutschen, Gruča (35)
  • Haberberg, Gabrje (78)
  • Kaunz, Homec (97)
  • Kleindörfl, Mala vas (33)
  • Klosterberg, Kloštrske Gore (3)
  • Langegg, Dolga Brda (54)
  • Lichtenwald (16)
  • Limberg, Limberk (22)
  • Lind, Lipa, Šmatija (104)
  • Obere Gemeinde, Zgornja Gmajna (0)
  • Poppendorf, Popendorf (163)
  • Pustritz, Pustrica (228)
  • Rakounig, Rakovnik (197)
  • Rausch, Ravež (81)
  • Salzenberg, Žavška Gora, Na Žalcu (2)
  • Sankt Kollmann, Šentkolman (81)
  • Sankt Leonhard an der Saualpe, Šentlenart (14)
  • Schloßberg, Grad (136)
  • Stift Griffen, Grebinjski Klošter (7)
  • Tschrietes (24)
  • Untergrafenbach, Spodnja Kneža (14)
  • Untergreutschach, Spodnje Krčanje (123)
  • Unterrain, Breg (59)
  • Wallersberg, Vašinje (192)
  • Wallersdorf (35)
  • Wölfnitz, Golovica (34)
  • Wriesen, Brezje (44)

Historie

Od osídlení oblasti Slovany na konci 6. století a zřízení korutanské státnosti v 7. století je oblast kolem Griffenu úzce spojena se slovinskou národní a kulturní historií. Nářečí, kterým se v této užší oblasti mluvilo v rámci slovinského historického dialektu, se připisuje k jauntalerskému dialektu (slovinsky podjunščina).

Nejstarší známá písemná zmínka o obci pochází z roku 822. Obec vznikla kolem dnešní zříceniny hradu Griffen, který byl postaven biskupy z Bambergu kolem roku 1100 a od té doby několikrát rozšířen. Hrad chránil důležitý přechod z Klagenfurtské pánve přes Griffnerberg do Lavanttalu. Griffen byl v roce 1237 poprvé výslovně uveden jako tržní místo a mezi roky 1007-1759 patřil k bavorskému biskupství Bamberg.

Jako politická obec byl založena v roce 1850 a v roce 1858 rozšířen o Haberberg a Kaunz, mezi lety 1869-1876 patřila do obce také sousední obec Ruden. Při reformě obcí v roce 1973, se součástí městyse stala katastrální území Wölfnitz a Pustritz.

Meziválečné období bylo, tak jako v celých jižních Korutanech, – kromě obecného sociální napětí a sociální dezintegraci – zejména charakterizované etnickou nesnášenlivosti exkluzivními historickými územními nároky. Po nacistické okupaci v roce 1941 bylo 60 000 Slovinců deportováno z okupovaného slovinského/jugoslávského Dolního Štýrska, také plánovaně Slovinci z Korutan, včetně těch z Griffenu v dubnu 1942, které vedlo částečně v oblasti Saualpe (část Lavanttalských Alp) k pokračování organizovaného ozbrojeného odporu, což přispělo k vojenskému osvobození od hrůzovlády a znovuzaložení Rakouska. Spisovatel Peter Handke, který sám pochází z Altenmarkt a který je synem slovinské matky a vojáka Wehrmachtu, v své práci často odpovídá na existenciální otázky, které vyplývají z tohoto duchovního prostředí.

V Burgbergu byla na konci druhé světové války objevena krápníková jeskyně ((Griffener Tropfsteinhöhle), v roce 1956 byla otevřena pro veřejnost. Kromě fosilních zvířecích kosti zde byly nalezeny i kamenné nástroje, které pomhli prokázat, že neandrtálci v jeskyni hledali úkryt již před 20 000 až 100 000 lety.

Stranou od sídel se nachází premonstrátní klášter Griffen, založený v roce 1236 a v roce 1786 zrušený.

Obyvatelstvo

Podle statistiky z roku 2001 měl městys Griffen celkem 3 677 obyvatel, z nichž 96,4 % byli občané Rakouska a 1,6 % občané Bosny. Celkem 95,0 % hlásí jako mateřský jazyk němčinu, 1,3 % slovinštinu.

Celkem 94,9 % populace se hlásí k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 1,0  a bez vyznání je 1,7 %.

Kultura a pamětihodnosti

  • zřícenina hradu Griffen
  • katolický farní kostel sv. Petr a sv. Pavla
  • klášter Griffen, bývalý klášter Premonstrátů
  • katolický filiální kostel sv. Tomáše na katastr. území Großenegg
  • katolický filiální kostel sv. Mikuláše ve Windischen Weinbergu
  • katolický farní kostel sv. Martina
  • krápníková jeskyně Griffen

Politika

Obecní rada

Obecní rada má 23 členů a je strukturována po komunálních volbách v roce 2015 takto[2]:

Starostou je Josef Müller (Rakouská lidová strana).

Slavné osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Griffen na německé Wikipedii.

  1. Statistik Austria, Bevölkerung am 1.1.2015 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. Archivovaná kopie. info.ktn.gv.at [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. 

Externí odkazy

Zdroj