Grallariidae

Jak číst taxoboxGrallariidae
alternativní popis obrázku chybí
pitule rezavotýlá (Grallaria nuchalis ruficeps)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď Grallariidae
P. L. Sclater & Salvin, 1873
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grallariidae je čeleď křikavých pěvců (Passeriformes) z Jižní a částečně i Střední Ameriky. České pojmenování rodů v této čeledi je pitule a pitulka.

Popis

Ptáci z čeledi Grallariidae vynikají baculatým tělem, vzpřímeným postojem, krátkým ocasem a křídly a velmi dlouhými končetinami.[1][2] V opeření svrchních partií převládají hnědé odstíny, opeření na spodku těla bývá spíše šedavé či bělavé. Mnoho druhů také zdobí více či méně výrazný pruhovaný vzor, ​​zejména na hrudi a břiše.[3]

Chování

Ptáci z čeledi Grallariidae žijí typicky na zemi, pouze pitulky rodu Grallaricula se zdržují spíše v nižších stromových patrech. Jde o opeřence podrostu tropických deštných pralesů, ale i křovinné vegetace a andských vysokohorských stanovišť s roztroušenými křovinami. Typicky se pohybují poskakováním, létají pouze zřídka a jen na krátké vzdálenosti (při hledání potravy). Kvůli jejich skrytému způsobu života se o chování mnohých druhů ví pouze málo.[4][3] Pitule mají plachou povahu a častěji je lze spíše zaslechnout než zahlédnout. Krmí se hmyzem a dalšími členovci, případně i drobnými obojživelníky a plody.[1] Staví si plochá miskovitá hnízda z rostlinného materiálu, často nepříliš bytelná. Snůška obvykle čítá dvě, u některých druhů jen jedno vejce.[3]

Systematika

Za popisnou autoritu čeledi Grallariidae je pokládán britský přírodovědec Philip Lutley Sclater. Sclater tento taxon zpočátku hodnotil jako podčeleď Grallariinae v rámci čeledi Formicariidae – teprve od 90. let 20. století došlo k podstatným změnám v systematice, kdy byly od čeledi Formicariidae vyděleny samostatné čeledi Thamnophilidae a právě Grallariidae.[5]

Původní podčeleď Grallariinae historicky zahrnovala šest nebo osm rodů, v závislosti na autorovi. Od konce 60. let 20. století[6] byla ustavena systematika čtyř rodů platných i v současnosti, a sice:

  • Grallaria Vieillot, 1816 – pitule
  • Grallaricula Sclater, 1858 – pitulka
  • Hylopezus Ridgway, 1909 – pitule
  • Myrmothera Vieillot, 1816 – pitule.

K nim se přidružoval ještě rod Pittasoma, nicméně molekulární fylogenetika potvrdila jeho bližší příbuznost spíše s rodem Conopophaga (dohromady tyto dva rody dnes utvářejí čeleď Conopophagidae). V rámci zbývajících čtyř rodů mohou rody Hylopezus a Myrmothera vystupovat jako sesterské, utvářející jeden klad společně s rodem Grallaricula. Vůči tomuto kladu by mohl být sesterský druhově velmi početný rod Grallaria.[7][8] V roce 2018 došlo na základě morfologických a akustických odlišností k osamostatnění pitule drozdovité (Cryptopezus nattereri) z rodu Hylopezus do samostatného rodu

  • Cryptopezus Carneiro, Bravo & Aleixo, 2019,

což počet rodů v čeledi Grallariidae rozšiřuje na pět.[9] Z celkových 68 druhů zahrnuje 45 druhů jenom rod Grallaria.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ameisenpittas na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b PERLO, Ber van. Birds of South America: Passerines. [s.l.]: Princeton University Press, 2015. (Princeton illustrated checklists). Dostupné online. ISBN 978-0-691-16796-1. S. 15. 
  2. ↑ FAGAN, Jesse; KOMAR, Oliver. Peterson Field Guide to Birds of Northern Central America. New York: Houghton Mifflin Harcourt, 2016. ISBN 978-0-544-86710-9. S. 234. 
  3. ↑ a b c d WINKLER, David W.; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby J. Antpittas (Grallariidae), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. ISSN 2771-3105. DOI 10.2173/bow.gralla2.01species_shared.bow.project_name. (anglicky) 
  4. ↑ CARANTÓN-AYALA, Diego; CERTUCHE-CUBILLOS, Katherine. A new species of Antpitta (Grallariidae: Grallaria) from the northern sector of the western Andes of Colombia: Una especie nueva de tororoi (Grallariidae: Grallaria) del sector norte de la Cordillera Occidental de los Andes colombianos. Ornitología Colombiana. 2010, čís. 9, s. 56–70. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. ISSN 1794-0915. (španělsky) 
  5. ↑ GAUDIN, Jimmy; RATY, Laurent; SANGSTER, George. The correct name of the antpitta clade. Bulletin of the British Ornithologists’ Club. 2021-09-10, roč. 141, čís. 3. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. ISSN 0007-1595. DOI 10.25226/bboc.v141i3.2021.a11. 
  6. ↑ LOWERY,, George H.; O'NEILL, John P. A New Species of Antpitta from Peru and a Revision of the Subfamily Grallariinae. The Auk. 1969-01, roč. 86, čís. 1, s. 1–12. Dostupné online [cit. 2023-12-08]. DOI 10.2307/4083536. 
  7. ↑ RICE, Nathan H. Phylogenetic Relationships of Antpitta Genera (Passeriformes: Formicariidae). The Auk. 2005-04-01, roč. 122, čís. 2, s. 673–683. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1093/auk/122.2.673. (anglicky) 
  8. ↑ RICE, Nathan H. FURTHER EVIDENCE FOR PARAPHYLY OF THE FORMICARIIDAE (PASSERIFORMES). The Condor. 2005, roč. 107, čís. 4, s. 910. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. ISSN 0010-5422. DOI 10.1650/7696.1. (anglicky) 
  9. ↑ CARNEIRO, Lincoln; BRAVO, Gustavo A.; ALEIXO, Alexandre. Phenotypic similarity leads to taxonomic inconsistency: A revision of the lowland's antpittas. Zoologica Scripta. 2019-01, roč. 48, čís. 1, s. 46–56. Dostupné online [cit. 2023-12-06]. ISSN 0300-3256. DOI 10.1111/zsc.12324. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj