Grabštejn (Chotyně)

Grabštejn
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Chotyně
Okres Liberec
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 107 (2021)[1]
Katastrální území Grabštejn (3,37 km²)
PSČ 463 34
Počet domů 22 (2011)[2]
Grabštejn
Grabštejn
Další údaje
Kód části obce 53538
Kód k. ú. 653535
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grabštejn (německy Grafenstein) je malá vesnice, část obce Chotyně v okrese Liberec. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Chotyně. Prochází zde silnice I/35. Grabštejn je také název katastrálního území o rozloze 3,37 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o hradu Grabštejn pochází z roku 1277,[4] o vsi v podhradí, tehdy německy zvané Grafenthal, pak existuje první zpráva až z roku 1514.[5] Poslední zmínka o Grafenthalu je z roku 1606.[5] Grafenthal je v pramenech uváděn jako městečko s vlastním trhem. Předpokládá se proto, že takto bylo obcházeno mílové právo královského města Žitavy, v jehož dosahu ležel blízký Hrádek nad Nisou. Hrádečtí proto pořádali svoje trhy v blízkém a nejspíše velmi malém Grafenthalu, který ležel již za hranicí žitavských výsostných práv. Když městečko Hrádek získalo v roce 1581 vlastní trhové právo, přivodilo to nejspíše také úpadek pro Grafenthal.[5] Obec zanikla patrně za třicetileté války, kdy byl sousední hrad Grabštejn v letech 1645–1648 obsazen švédskými vojsky. Bývalé městečko Grafenthal již není uváděno ani v tzv. berní rule z roku 1654,[6] je tedy jasné, že již bylo zcela vylidněné a pusté. Nynější ves Grabštejn datuje svůj vznik teprve do doby kolem roku 1700.[7] Za sedmileté války, když Prusové ustupovali z Čech po prohrané bitvě u Kolína, využili v červenci 1757 barokní sýpku v areálu hospodářského dvora jako lazaret pro své raněné vojáky, později okolí sýpky posloužilo jako hromadný hrob pro 700 raněných z habsburského vojska, jejichž lazaret se nacházel v hradě samotném.[8] Zřejmě v roce 1764 vznikla v obci první škola, která po vzniku domovních čísel v roce 1770 obdržela čp. 15.[9]

Revoluce roku 1848 přivodila zánik tzv. patrimoniální správy, kdy zanikla panství jednotlivých vrchností jako nejnižší správní jednotky a byla nahrazena okresy, reprezentujícími jak státní správu, tak samosprávu. Od roku 1850 připadal Grabštejn pod politický okres Liberec a soudní okres Chrastava. V letech 1850–1880 byl Grabštejn místní částí obce Oldřichov, v dalších letech fungoval jako samostatná obec.[7] Protože stará škola v obci již nevyhovovala zdravotním ani bezpečnostním limitům, byla opravena a ponechána jako obydlí úředních kočí a namísto ní postavena v letech 1899–1900 na náklad majitele bývalého panství, hraběte Františka Clam-Gallase, nová budova, čp. 32, dodnes stojící. Ve škole se však učilo jen do školního roku 1927/28, pak byla uzavřena.[10] Následkem pozemkové reformy byl v letech 1921–1927 postupně zkonfiskován celý tzv. velkostatek Grabštejn, zbytek původního grabštejnského panství. Hraběnce Marii Podstatzké-Liechtenstein, rozené Clam-Gallas, zbyl v katastru obce jen vlastní hrad a s ním budovy v podhradí se zámkem a okolním parkem,[11] tedy areál dnešní vojenské výcvikové základny psovodů. Její neprovdané sestře Klotyldě, paní na Frýdlantě, zůstal ještě malý pivovar se sousedním hostincem na břehu dnešního Grabštejnského rybníka,[11] německy poeticky nazývaném Gondelteich, doslova gondolový rybník, po kterém opravdu jezdily veřejné lodičky, a který tvořil spolu s hradem a hostincem oblíbený výletní cíl pro turisty z obou stran hranice. Konec druhé světové války a následný násilný odsun německého obyvatelstva způsobil v životě obce dodnes nezahojený šrám.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 199 212 235 209 229 187 186 135 142 126 141 131 127 101 107
Počet domů 27 30 31 30 33 33 33 36 36 19 19 21 23 22 22

Pamětihodnosti

Osobnosti

Rodáci

Osobnosti spjaté s obcí

  • Jiří Mehl ze Střelic (1514–1589), císařský dvorní rada, místokancléř české dvorské kanceláře, majitel grabštejnského panství, vzdělanec a mecenáš umění
  • Jan Sedlák (* 1963), kastelán hradu Grabštejn v letech 1992–2013, za jeho působení se hrad pozdvihl z ruiny na evropsky uznávaný příklad citlivě rekonstruované památky

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 440. 
  5. a b c SEELIGER, Ernst Alwin. Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1. 1. vyd. Reichenberg: [s.n.], 1936. S. 65. 
  6. RYANTOVÁ, Marie; CHALUPA, Aleš; ČECHURA, Jaroslav (ed.). Berní Rula 8–9, Kraj Boleslavský. 1. vyd. Praha: Státní ústřední archiv v Praze, 2001. 443 s. ISBN 80-85475-79-0. S. 232–249 (Panství Krabštejnský pana pana hraběte z Trauttmonsdorfu). 
  7. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 440. 
  8. WINZELER, Marius a kol. Grabštejn zapomenutý a objevený / Grafenstein - vergessen und wiederentdeckt / Grabštejn zapomniany i odkryty. Redakce Jan Sedlák; překlad Romana Cermanová, Karin Kurek. 1. vyd. Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a oživení státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 2013. 101 s., XVI stran fotografických příloh. ISBN 978-80-260-4698-1. Kapitola MATOUŠEK, Jan, Historie hradu a zámku Grabštejn do r. 1945, s. 8–14, zde s. 12–13. (česky, německy, polsky (zkrácená verze)) Vydání podpořeno z evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Nisa. 
  9. NOVÁ, Eliška. Grabštejn (okr. Liberec) - Areál starého a nového zámku, poplužní dvůr a další vrchnostenské stavby - Archivní rešerše. nevydáno, interní tiskovina. vyd. Ústí nad Labem: [s.n.], 2009. 127 s. S. 91. 
  10. NOVÁ, Eliška. Grabštejn (okr. Liberec) - Areál starého a nového zámku.... [s.l.]: [s.n.] S. 93–94. 
  11. a b Genealogisches Handbuch der gräflichen Häuser, Gräfliche Häuser. 1. vyd. Svazek X. Limburg an der Lahn: Justus Perthes, 1981. Heslo Clam-Gallas. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  13. KOLEKTIV. Soupis nemovitých kulturních památek okres Liberec, a-le. Příprava vydání Petra Šternová. 1. vyd. Liberec: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Liberci, 2010. 268 s. Dostupné online. ISBN 978-80-903934-2-4. Heslo Obec Grabštejn, s. 120–128. 

Externí odkazy

Zdroj