Gráinne Ní Mháille

Gráinne Ní Mháille
Grace O'Malley
Gráinne Mhaol/Granuaile
Setkání Gráinne Ní Mháille (vlevo) s anglickou a irskou královnou Alžbětou I. (Anthologia Hibernica, 1793)
Setkání Gráinne Ní Mháille (vlevo)
s anglickou a irskou královnou Alžbětou I.
(Anthologia Hibernica, 1793)
Narození 1530
Úmrtí 1603
hrad Rockfleet, hrabství Mayo
Místo pohřbení Clare Island (?)
Národnost irská
Známá jako irská šlechtična, pirátka
Děti Eoghan, Murchadh, Méadhbh, Tiobóid na Long
Rodiče Eoghan Dubhdaire a Méadhbh Ó Mháille
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gráinne Ní Mháille [ ˈgrɑːnʲə niː ˈvɑːlʲə ], v anglické verzi jména známá jako Grace O'Malley nebo zjednodušeně Grany Malley, irsky zvaná též Gráinne Mhaol [ ˈgrɑːnʲə niː ˈvɑːlʲə ] (angl. Granuaile) (asi 1530 – 1603 hrad Rockfleet, hrabství Mayo) byla irská šlechtična a pirátka, příslušnice a později náčelnice klanu Uí Mháille z provincie Connacht na západě ostrova. Přezdívalo se jí „královna moří z Connachtu“ a patřila mezi významné osobnosti irských dějin 16. století. Gráinne, v irských lidových písních zvaná Grania, je hrdinkou mnoha legend a příběhů.[1]

Životopis

Mládí

První polovina 16. století byla dobou vlády Jindřicha VIII., který se jako první z anglických panovníků prohlásil za krále Irska, ačkoli v té době byla pod anglickou nadvládou prakticky jen východní část ostrova s Dublinem a okolím, zatímco vnitrozemí a západní oblasti žily a byly spravovány podle irských rodových tradic.[2] Gráinne se narodila pravděpodobně v roce 1530 jako dcera náčelníka irského klanu Uí Mháille Eoghana Dubhdaire Ó Mháille a jeho ženy Méadhbh (Margarety). Podle některých pramenů se měla narodit dokonce na moři. Vyrůstala v prostředí, kde mořeplavectví a pirátství patřilo k běžnému životu. Byla jediným dítětem svých rodičů, od raného dětství se ve společnosti svého otce plavila na lodích a učila se od něj námořnickému řemeslu. Byla vzdělaná, plynně ovládala pět jazyků: gaelštinu (irštinu), latinu, francouzštinu, španělštinu a řečtinu, nikoliv ale angličtinu.

Zátoka Clew Bay u pobřeží Irska, svět Gráinne Ní Mháille

Po svatbě s Ó Flaithbheartaighem

Ve věku 16 let se provdala za Dónalla an Chogaidha Ó Flaithbheartaigha, vůdce klanu Uí Flaitharta (angl. O'Flaherty), jehož sídlem byl hrad Achadh na nIúr (anglicky Aughnanure Castle) poblíž jezera Lough Corrib v hrabství Galway. Měli spolu tři děti: Eoghana, Murchadha a Méadhbh.[2] Když byl Dónall v roce 1565 zabit, ujala se Gráinne obrany hradu proti svým sousedům a Angličanům. Navzdory úspěchům v boji se jí nepodařilo převzít panství po zemřelém manželovi, a proto se spolu se svými dětmi a stoupenci z klanu Flaitharta vrátila do rodinného sídla na ostrově Clare, ležícím uprostřed zátoky Clew Bay u západního pobřeží Irska. Příslušníky svého rodu byla zvolena do čela klanu Mháille a v následujících letech zbohatla díky svým obchodním a pirátským aktivitám spočívajících jak v přepadání lodí, tak i v plenění sídel na pobřeží.[2]

Socha Gráinne Ní Mháille, zámek Westport House, Westport

Svatba s Bourkem

Gráinne průběžně rozšiřovala své panství a svůj vliv, dobyla četné pevnosti a také budovala nové vlastní hrady. Mezi tím se v roce 1566 provdala za sira Richarda Bourkeho (irsky Risdeárd an Yairann a Búrc), kterému Irové přezdívali Risdeárd an Iarainn, tj. Železný Richard. Richard Bourke zhruba v polovině 16. století vybudoval na strategicky výhodném místě na severním pobřeží zátoky Clew Bay hrad Carraig an Chabhlaigh (v angličtině známý jako Rockfleet Castle nebo Carrickahowley Castle) a vlastnil také pozemky u nedalekého kláštera Buiríos Umhaill (angl. Burrishoole).[3] Po svatbě s Richardem Bourkem se hrad Rockfleet stal i Gráinniným domovem, a to až do její smrti v roce 1603. Díky strategický výhodné a dobře chráněné poloze hradu mohla ve zdejší zátoce nalézt bezpečný úkryt celá Gráinnina pirátská flotila, čítající dvě desítky lodí. Gráinne měla z druhého manželství ještě syna Tiobóida na Long, pozdějšího 1. vikomta z Mayo.[2]

Setkání s královnou

Za vlády Alžběty I., páté a poslední panovnice z rodu Tudorovců, která usedla na anglický trůn v roce 1558 po smrti své nevlastní sestry Marie I., zesílily anglické snahy o ovládnutí celého Irska. Angličané v rámci kolonizace Irska (tzv. Plantations of Ireland) stále intenzívněji pronikali na irské území; pozemky, patřící Irům, byly konfiskovány a předávány anglickým kolonistům (tzv. planters). Irské rody, které se odmítly podrobit, se dostaly do konfliktu s anglickými správci území.[2] V roce 1580 se Richard Bourke do určité míry podvolil – přislíbil, že bude vládnout podle anglického práva, bude platit daně anglické koruně a v případě potřeby ubytuje na svém panství anglické vojáky. Za to byl povýšen do šlechtického stavu a obdržel titul MacWilliam. Když v roce 1582 zemřel, podruhé ovdovělá Gráinne, nyní „lady MacWilliam“, se natrvalo usadila s veškerým majetkem a loďstvem na hradě Carrickahowley (Rockfleet).[2]

Klášter na ostrově Clare, založený klanem Mháille v roce 1224

Problémy nastaly o dva roky později, kdy byl v roce 1584 ustanoven správcem provincie Connacht sir Richard Bingham. Ten, na rozdíl od svého předchůdce, dával v Irsku přednost agresivnější a konfrontační politice a za cíl svých protiirských výpadů si vybral dosud mocnou Gráinne. V roce 1585 někteří z klanů Mháille a Burke povstali proti anglické správě. Nastaly krvavé střety, a nejstarší Gráinnin syn Eoghan byl zákeřně zajat a zavražděn.[2] Na hlavu Gráinne byla vypsána odměna. Tiobóid na Long, který znovu povstal v roce 1592, byl zajat a uvězněn s dalšími příbuznými a Gráinnin majetek včetně lodí v zátoce Clew Bay byl zabaven a vydrancován.

V roce 1593 se Gráinne nakonec obrátila přímo na královnu Alžbětu I. s žádostí o ochranu, navrácení majetku a propuštění zajatců. Alžběta I. jí prostřednictvím lorda Burghleye zaslala osmnáct otázek, týkajících se dosavadního způsobu života Gráinne, jeho příčin a okolností. Gráinne na vše odpověděla a Alžběta I. ji pozvala na osobní setkání, které se uskutečnilo na počátku srpna roku 1593 v královském paláci v Greenwichi (tzv. Palace of Placentia). Gráinne slíbila Alžbětě I. spolupráci včetně vojenské pomoci. Královna nechala propustit její zajaté příbuzné a stanovila podmínky, aby Gráinne mohla žít v bezpečí. Richard Bingham se s tím nechtěl smířit a pokračoval v nepřátelských krocích proti Gráinne a její rodině, nakonec ale přišel o svůj úřad.[2] Gráinne se ve službách Anglie zúčastnila mj. i některých střetů se španělským loďstvem. Poslední zprávou o aktivitách bývalé pirátky je hlášení jistého kapitána anglické válečné lodi, který v roce 1601 potkal na moři Gráinninu galéru. Podle dostupných zdrojů měla Gráinne zemřít v roce 1603 na svém hradě Rockfleetu. Místo pohřbení není jisté, podle některých historiků by její ostatky mohly být uloženy v rodinné hrobce v klášteře na ostrově Clare.[4]

Odraz v legendách a v umění

Informací, které by pocházely přímo z doby, kdy Gráinne Ní Mháille žila, je velmi málo. Její život byl líčen podrobněji až v pozdějších dobách, a to – kromě historických záznamů – jak prostřednictvím legend, balad a lidových písní, tak i různých dalších uměleckých forem. Slavná píseň Oró, Sé do Bheatha ’Bhaile názývaná také Dord na bhFiann (Pokřik bojovníků), v níž je vzpomínáno hrdinství Gráinne a jejích vojáků, je známá po celém světě. Tato lidová píseň, která má kořeny ve starší historii, zaznívala mj. i na počátku 20. století během irské války za nezávislost. Z této doby pochází také současný text písně, jehož autorem je irský revolucionář a spisovatel Patrick Pearse, popravený Brity v roce 1916.[5] Píseň později interpretovala řada známých umělců, mezi jinými The Dubliners, Cruachan a také Sinéad O'Connor ve svém albu Sean-Nós Nua.z roku 2002. V roce 1985 složil irský skladatel kantátu Granuaile, která měla premiéru v Corku. Od roku 2007 byl v divadle Hilton na Broadwayi v New Yorku uváděn muzikál Pirátská královna (The Pirate Queen), inspirovaný životem Gráinne Ni Mháille. O irské národní hrdince bylo vydáno i několik životopisných děl a románů. Ve městě Louisburghu v hrabství Mayo je muzeum (tzv. Granuaile Visitor Centre), věnované osudům Gráinne Ní Mháille.[6] Jméno „královny pirátů“ je využíváno i obchodně, například se vyrábí irská whisky pod značkou Grace O'Malley.[7]

Sídla Gráinne Ní Mháille

  • Gráinnina věž na ostrově Acaill

    Gráinnina věž na ostrově Acaill

  • Gráinnin hrad na ostrově Clare

    Gráinnin hrad na ostrově Clare

  • Caislean na Circe (Hen´s Castle nebo Castlekirk)

    Caislean na Circe (Hen´s Castle nebo Castlekirk)

  • Hrad Carraig an Chabhlaigh (Rockfleet)

    Hrad Carraig an Chabhlaigh (Rockfleet)

  • Hrad Achadh na nIúr (Aughnanure Castle)

    Hrad Achadh na nIúr (Aughnanure Castle)

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gráinne Ní Mháille na irské Wikipedii a Grace O'Malley na německé Wikipedii.

  1. ↑ Legends. Pirates & Privateers. The Sea-Queen of Ireland [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h Gráinne Mhaol, pirate queen of Connacht: behind the legend. Ireland´s History Magazine [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Rockfleet Castle [online]. mapy.cz [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Grace O'Malley the Pirate Queen, History in Co. Mayo [online]. Contae Mhaigh Eo/County Mayo [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Óró Sé Do Bheatha Abhaile [online]. Dublin: RTÉ - Raidió Teilifís Éireann, 2019-05-22 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Granuaile Visitor Centre [online]. discoverireland.ie [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Qeen of irish whiskey [online]. [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj