Giuseppe Mazzuoli (sochař)

Giuseppe Mazzuoli
Narození 5. ledna 1644
Volterra
Úmrtí 7. března 1725 (ve věku 81 let)
Řím
Povolání sochař
Rodiče Dionisio Mazzuoli
Příbuzní Giovanni Antonio Mazzuoli, Francesco Mazzuoli, Agostino Mazzuoli a Annibale Mazzuoli (sourozenci)
Významná díla Smrt Adonise
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Mazzuoli (1644, Volterra – 1725, Řím) byl italský barokní sochař, pracující v Římě. Vytvořil celou řadu skvělých soch, ale nikdy nebyl vůdčí postavou v římském uměleckém světě.

Životopis

Smrt Adonise

Giuseppe Mazzuoli se narodil v době rozkvětu baroka v hornatém italském městě Volterra, v regionu Toskánsko, jehož historie sahá až do 7. století př. n. l., ze kterého pocházejí významné památky z Etruscích, následovány římskými a středověkými. Mazzuoli se vyučil kamenosochařství u svého staršího bratra Giovanniho Antonia v Sieně a jako tovaryš ve školení pokračoval do Říma, kde strávil většinu svého dospělého pracovního života. Tam vstoupil do dílny Ercola Ferraty (1610 – 10. července 1686), v níž se stal jediným žákem Melchiorra Caffy, který spolupracoval s Ferratou. Stejně jako Ferrata, tak i Mazzuoli se učil při spolupráci s Gianlorenzem Berninim, pomáhal mu na velkých zakázkách. Byl mezi jeho pomocníky na sochařské výzdobě hrobky papeže Alexandra VII. (1672–1678) v Sieně. Když v roce 1702 papež Klement XI. a kardinál Benedetto Pamphili oznámili svůj projekt na vytvoření dvanáct soch apoštolů v nadživotní velikosti a jejich umístění do nik mezi pilíři hlavní lodi papežské baziliky sv. Jana v Lateránu, byl projekt rozdělen mezi několik významných sochařů v Římě. Podle studie amerického historika umění Rudolfa Wittkowera[1] to byl největší sochařský úkol v Římě na počátku osmnáctého století. Každá socha byla sponzorována známým princem a Mazzuolimu byla přidělena práce na soše Svatý Filip. Sochu Svatého Filipa financoval arcibiskup z Würzburgu. Socha byla dokončena roku 1711. Stejně jako většina sochařů i Mazzuolli dostal nákres od oblíbeného malíře Carlo Maratta či Maratti (13. května 1625 – 15. prosince 1713), italského malíře.

Svatý Filip

Mazzuoli uskutečnil několik velkých zakázek pro Maltézský řád. Řád je římským katolickým laickým náboženským řádem, který zachovává šlechetné zásady, a zároveň uchovává vojenské a rytířské tradice. Byl založen jako nemocnice pro rytíře kolem roku 1099 v Jeruzalémě, v Jeruzalémském království, což z něj činí nejstarší přeživší rytířský řád na světě. Nejvýznamnější prací je hlavní oltář katedrály sv. Jana ve Vallettě, dokončený v roce 1703. Zde vytvořil mramorovou skupinu Křest Kristův.

Mazzuoliho bratr Annibale Mazzuoli byl malířem. Jeho syn, také sochař, je pro odlišení označován jako Giuseppe Mazzuoli mladší.

Vybrané práce

  • Milosrdenství, 1673–75, hrobka Alexandra VII., práce provedená pod přímým dohledem Berniniho. Série terakotových a bronzových sošek.
  • Busta kardinála Giulio Gabrielli staršího, 1675-1676, dnes v Museo di Roma v Palazzo Braschi v Římě.
  • Sv. Jana Křtitel a Svatý Jan Evangelista , 1677-79, oltář v kostele Gesù e Maria (Ježíš a Marie), Corso, Řím. Kostel a oltář navrhl Carlo Rainaldi, který pravděpodobně poskytl také náčrt sochy, tvořící součást jím navrženého oltáře.
  • Portrétní busta kardinála Fausto Poli‚ kolem roku 1680.
  • Shovívavost, kolem roku 1684, alegorické postavy mezi sochami na náhrobku papeže Klementa X., bazilika Sv. Petra, Vatikán, dílo provedeno podle návrhu Mattia De Rossi (1684).
  • Busta Innocenta XII., 1700, apsida v kostele Santa Cecilia v Trastevere, Řím.
  • Křest Kristův, 1700-1703, Valletta, hlavní oltář katedrály Sv. Jana.
  • Busta Klementa XI., 1703, apsida kostela Santa Cecilia v Trastevere, Řím.
  • Svatý Filip, dokončený v roce 1711, bazilika Sv. Jana v Lateránu, Řím.
  • Mořská nymfa, kolem let 1705–15, připisované Berniniho škole.
  • Triumf milosrdenství nad chamtivostí, 1710 – 1715, připisovaný Mazzuoliho dílně, Ermitáž, Petrohrad.
  • Smrt Kleopatry kolem roku 1713, Pinacoteca Nazionale v Sieně.
  • Neposkvrněné početí, dokončena v září 1678, kostel San Martino v Sieně.
  • Sv. Tomáš z Villanovy, Mazzuoli pro kostel San Martino v Sieně vytvořil také tuto sochu. Zakázku si objednal Alessandro de Vacchi, byla dokončena v Římě a poslána do Sieny.
  • Apoštolové, sochy stojí na pilířích kostela Duomo di Siena. Kristus a Panna Maria byly odstraněny a ztraceny, jsou zastoupeny pozlacenými terakotovými modely.
  • Alegorické postavy pro hrobku Ramona Perella (1720), v kostele Sv. Jana, Valletta, Malta.
  • Milosrdenství, 1723, palác Monte di Pietà, Valletta, Malta. Mazzuoliho pozdní práce v kapli původně navržené Carlo Madernem, opraveným Giovannem Antonio De Rossim.

Poznámka

Italský malíř Giuseppe Mazzuoli žil mezi roky 1536 a 1589

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Mazzuoli (1644–1725) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rudolf Wittkower, Art and Architecture in Italy, 1600-1750, dostupné ke stažení ve formátu pdf nebo jako audiokniha v angličtině zde online[1] Archivováno 1. 3. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj