Giswil

Giswil
Giswil
znak
Poloha
Souřadnice	46°50′0″ s. š., 8°11′5″ v. d.
Nadmořská výška	484 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Obwalden
Giswil Giswil, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	85,91 km²
Počet obyvatel	3 657 (2018)[1]
Hustota zalidnění	42,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.giswil.ch
PSČ	6074
Označení vozidel	OW
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giswil je obec ve švýcarském kantonu Obwalden. Leží přibližně 8 kilometrů jihozápadně od hlavního města kantonu, Sarnenu, v nadmořské výšce 484 metrů. Žije zde přibližně 3 700^[1] obyvatel.

Geografie

Obec Giswil se nachází v jižní části údolní oblasti kantonu Obwalden s dominantou jezera Sarnersee v nadmořské výšce 484 m n. m. a horskými oblastmi především na západ od údolí. Nejnižším bodem je hladina Sarnersee ve výšce 469 m n. m., nejvyšší bod je ve výšce 2220 m n. m., těsně pod vrcholem Brienzer Rothorn (2349,7 m n. m.).

Severozápadní horská oblast je tvořena nestabilním horninovým souvrstvím (flyš) vápnitých pískovců, jílovců a sádrovců a je využívána především pro lesní hospodářství. Horské oblasti na jihozápadě a východě jsou tvořeny stabilními skalnatými vápenci a jsou využívány pro zemědělství a lesnictví. Úpatí hor na západě je tvořeno fluviálními sprašemi a je využíváno pro zemědělství, osídlení a těžbu štěrku a dno údolí je tvořeno převážně odvodněnými mokřady a je využíváno jako osídlení, komerční a zemědělská oblast.

Celková rozloha obce je 8597 ha, z toho 4541 ha (52,8 %) tvoří vegetační plochy (s lesy a křovinami), 3195 ha (37,2 %) jsou produkční plochy (např. louky, pole, alpy), 158 ha (1,8 %) jsou sídelní plochy a zbytek (703 ha 8,2 %) jsou neprodukční plochy (vodní plochy, hory bez vegetace).

Giswil má rozlohu necelých 86 km² a je stejně velký jako město Curych.

Zastavěné území obce Giswil se rozkládá na velké ploše, což obci dává z velké části charakter rozptýleného osídlení. Giswil není administrativně ani politicky členěn, ale skládá se ze místních částí Grossteil, Kleinteil, Rudenz a Diechtersmatt. Dnes již zaniklá osada Diechtersmatt se rozrostla společně se starší čtvrtí Rudenz na jihu. Tato oblast, jejíž součástí je i železniční stanice, dnes tvoří jakési centrum obce. Oblast Aaried vznikla v 19. století vysušením jezera Rudenzersee a je využívána především k pastvě. Místní část Kleinteil leží více než dva kilometry jihozápadně od obce mezi potoky Altibach a Laui na severovýchodním úpatí hory Giswilerstock. Blíže k obci se nachází hlavní osada Schribersmatt, spadající pod Grossteil se školou a sportovními zařízeními. Do místní části Grossteil mezi potoky Laui a Steinibach patří četné zemědělské usedlosti a alpské farmy rozkládající se na ploše několika kilometrů čtverečních.

Vodstvo

Voda z jezera Lungerersee se v tlakovém potrubí se 190metrovým spádem využívá k výrobě elektřiny v elektrárně Unteraa (dříve elektrárna Lungerersee). Turbíny a generátory elektrárny jsou umístěny v podzemním jeskynním centru Unteraa, které se nachází na území obce Giswil. Odtud teče voda jako říčka Sarner Aa (v tomto úseku také jednoduše Aa, Aawasser nebo Giswiler Aa) v kanalizovaném korytě, až se spojí s menšími toky Laui a Kleine Melchaa a vytvoří Dreiwässerkanal. To se asi po dvou kilometrech vlévá do jezera Sarnersee. Obec Giswil má ve svém katastru také malou část malý podíl jezera Sarnersee, a to v oblasti západně od ústí Dreiwässerkanalu.

Zástavba obce je utvářena říčkou Laui. Laui byla historicky příčinou mnoha katastrof. V roce 1629 například odplavila starý farní kostel a donutila obyvatele Giswilu opustit celou centrální část obce. Tato katastrofa se časově shodovala s érou honů na čarodějnice. Někdo musel vzít vinu za tuto povodeň a zkázu kostela na sebe. Farář rozpoznal viníky ve své farnosti, a tak se v Giswilu konal největší hon na čarodějnice v dějinách Švýcarska. Kromě samozvaných čarodějnic bylo mučeno, odsouzeno k smrti mečem, popraveno, rozčtvrceno a upáleno 63 osob, z toho 7 mužů a 5 dětí (4 chlapci a 1 dívka). Podle tradice se poprava konala na místě, kde dnes stojí tzv. Starý kostel, postavený na základech věže zničeného kostela.^[2]

Během silných bouřek a dlouhotrvajících srážek v nestabilní oblasti svého pramene může Laui představovat nebezpečí i v současnosti. Byly postaveny vysoké hráze a přijata další opatření, která mají snížit nebezpečí, jež potok představuje. V jeho korytě je provozována štěrkovna.

Řeka Kleine Melchaa opouští úzkou soutěsku Kleine Melchtal na východě oblasti osady Diechtersmatt a poté protéká středem obce. V letech 1936 až 1984 způsobily silné povětrnostní jevy v údolí Kleine Melchtal celkem pětkrát záplavy v oblasti osady Diechtersmatt. Při povodni v roce 2005 se řeka Kleine Melchaa stala také dravým potokem a způsobila velké škody v rozsáhlých částech osídlené oblasti. Z tohoto důvodu byl v roce 2011 zahájen projekt vodního díla Kleine Melchaa, jehož cílem je zlepšit protipovodňovou ochranu. Stavební práce za přibližně 16 milionů švýcarských franků zahrnují výstavbu sběrného kanálu naplavenin Gorgen a přeložení kanálu z oblasti Gorgen v přímé linii do jezera Sarnen. Sběrný kanál má stěnu vysokou přibližně 12 metrů a dlouhou přes 100 metrů s prostorem pro 70 000 m³ splavenin a byl vybudován v letech 2011 až 2015 východně od Diechtersmattu.^[3][4][5]

Historie

První zmínka o obci pochází z 11. století pod názvem Kisevilare.^[6] Od 9. století byl Giswil pravděpodobně feudálním dvorem Murbachů s popravištěm na Galgenmätteli v malé části u hradu Rosenberg, sídla klášterních správců. V roce 1291 prodal Murbach panství Habsburkům. Prostřednictvím pánů z Rudenzu, zřícenina jejichž hradu je dosud patrná v jižní části obce, se úřad obecného starosty dostal ve 14. století k rodu Hunwilů, jejichž sídlo se nacházelo na místě dnešního farního kostela. Když se v roce 1362 stal starostou Obwaldenu Georg von Hunwil, došlo po vyhnání Hunwilů z Obwaldenu (1382) ke sjednocení dvorských práv a soudu, které přešly na církevní hodnostáře. V roce 1432 museli postoupit dvůr obwaldenskému hejtmanovi. V roce 1453 byla odkoupena poslední dvorská práva. Bývalý farní kostel v Giswilu, poprvé zmiňovaný v roce 1275, ale téměř s jistotou starší, je zasvěcen svatému Vavřinci. Až do zatopení v roce 1629 stál kostel na dnešním suťovisku Laui v Kleinteilu a poté byla přemístěn na kopec mezi Aariedem a Schiebenriedem. V témže roce vypukla morová epidemie a čarodějnické procesy. Kaple postavená v roce 1607 v části Grossteil je zasvěcena svatému Antonínu Poustevníkovi. V letech 1844-1847 byl nahrazen novým. V roce 1757 získal Grossteil kaplanství a v roce 1971 farnost. V roce 1684 byla vysvěcena kaple v malé části (zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému). Farníci, kteří zpočátku patřili do dvou podfarností Grossteil a Kleinteil, se starali o společné záležitosti. Navzdory vzniku politické obce v 19. století mají obyvatelé okolních obcí stále podřadná práva při využívání horských pastvin a pozemků. Od pozdního středověku bylo zemědělství nahrazeno chovem dobytka.^[6]

Přestože obec byla zpřístupněna silnicí Brünigstrasse kolem roku 1860 a železnicí Brünigbahn v roce 1888, nevznikl zde téměř žádný průmysl. Ve druhé polovině 19. století se z ekonomických důvodů vystěhovalo mnoho rodin do Brazílie a USA. Giswil dlouho bojoval s přívaly vody. Říčka Laui opakovaně devastovala velké části údolního dna, naposledy v roce 1926. Od roku 1897 jsou potoky přehrazeny. Rudenzské jezero (dnešní oblast Aaried) bylo vyhloubeno v roce 1762 a vysušeno v roce 1850. Ostatní rákosové oblasti byly zúrodněny během druhé světové války. V roce 2000 pracovala v 1. sektoru ještě asi jedna šestina, ve 2. třetina a ve 3. o něco méně než polovina. V Giswilu se od poloviny 20. století nachází významné regionální školy – Kantonální zemědělská škola (Kantonale Landwirtschaftliche Schule) a Kantonální sedlácká škola (Kantonale Bäuerinnenschule).^[6]

Obyvatelstvo

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 3796 obyvatel.^[7]

Vývoj populace

Mezi lety 1744 a 1799 počet obyvatel stagnoval. Důvodem bylo malé množství zemědělské půdy v bažinaté nížině jižně od jezera Sarnersee a přírodní katastrofy v podobě povodní. Počet obyvatel obce pak v letech 1799–1850 výrazně vzrostl (+55,3 %). Důvodem byl silný přebytek narozených dětí a postupné odvodnění bažinatých oblastí. Mezi lety 1850 a 1860 došlo k malému poklesu počtu obyvatel, který se však v 60. letech 19. století více než vyrovnal. V letech 1870–1888 se zvedla silná vlna vystěhovalectví do průmyslových oblastí Švýcarska a do zámoří (Brazílie a Spojené státy americké). To se zastavilo díky napojení na železniční trať Brünigbahn v roce 1888. Poté nastalo období růstu až do začátku první světové války (1888–1910: +22,5 %). Následovalo desetiletí nulového růstu. V následujících osmdesáti letech 20. století počet obyvatel rostl, s výjimkou období stagnace v 50. letech a poklesu v 70. letech (1970–1980: -6,0 %). Celkově se počet obyvatel od roku 1920 do roku 2000 zvýšil o 1 585 osob, tj. o 80,9 %. Od přelomu tisíciletí však roste jen pomalu.

Důvodem nárůstu bylo zlepšení služeb veřejné dopravy a zejména výstavba dálnice A8. Obec se stala atraktivní i pro dojíždějící, protože se nachází v blízkosti Sarnenu, hlavního města Obwaldenu, a Lucernu.

Vývoj počtu obyvatel[6]
Rok	1744	1799	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010
Počet obyvatel	1040	1037	1610	1579	1782	1786	1579	1711	1934	1959	2382	2437	2653	2656	2760	2595	3085	3435	3613

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, a to místním alemanským dialektem, zvaným Obwaldnerdeutsch. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 95,5 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,02 % srbochorvatštinu a 0,82 portugalštinu.

Národnostní složení

Z celkového počtu 3 658 obyvatel na konci roku 2018 bylo 3 249 (88,82 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo, Polsko a Rakousko), jižní Evropy (Portugalsko, Itálie a Španělsko), bývalé Jugoslávie (Srbsko a Kosovo) a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 3 180 osob (92,58 %) švýcarské občanství; z toho 63 osob mělo dvojí občanství.

Doprava

Obec leží na severním úpatí průsmyku Brünig. Prochází jí hlavní silnice, která je vedena do Giswilu jako dálnice/hlavní silnice A8. Od roku 2004 je obec díky obchvatu zbavena husté dopravy a po desetiletích hluku a zápachu se do klidné vesnice vrátil klid. Na dálnici obec získala dva sjezdy Giswil-Süd a Giswil-Nord.

Giswil leží na železniční trati Brünigbahn (součást sítě dnešní Zentralbahn), po které jezdí příměstská linka S5 z Lucernu. Bezprostředně na jih od stanice Giswil na trati začínají ozubnicové úseky, vedoucí do Kaiserstuhlu a dále do Lungernu a průsmyku Brünig.

Silnice přes průsmyk Brünig do Meiringenu (kanton Bern) byla postavena v letech 1861–1868. Kromě toho vede vyhlídková silnice se sklonem až 12 % kolem lyžařské oblasti Mörlialp přes 1611 metrů vysoký průsmyk Glaubenbielen přes Sörenberg do Entlebuchu a Schüpfheimu (kanton Lucern).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giswil na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Giswil na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky

Zdroj