Giovanni Schiavo

Blahoslavený
Giovanni Schiavo
C.S.I
Fotografie
Fotografie
Církev římskokatolická
Zasvěcený život
Institut Kongregace svatého Josefa
Sliby  
            dočasné 28. srpna 1919
            doživotní 1925
Svěcení
Kněžské svěcení 10. července 1927, Vicenza
Osobní údaje
Datum narození 8. července 1903
Místo narození Montecchio Maggiore
Italské královstvíItalské království Italské království
Datum úmrtí 27. ledna 1967
Místo úmrtí Caxias do Sul
BrazílieBrazílie Brazílie
Příčina úmrtí rakovina jater
Místo pohřbení Caxias do Sul, Brazílie
Národnost italská
Rodiče Luigi Schiavo a Rosa Fittorelli
Svatořečení
Začátek procesu 28. dubna 2001
Beatifikace 28. října 2017
Caxias do Sul, Brazílie
beatifikoval papež František
Svátek 27. ledna
Uctíván církvemi římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého kněz
Atributy kněžský oděv
Patron misionářů, proti rakovině jater, proti hepatitidě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Schiavo, C.S.I (8. července 1903, Montecchio Maggiore – 27. ledna 1967, Caxias do Sul) byl italský římskokatolický kněz, člen Kongregace svatého Josefa působící v Brazílii. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život

Narodil se dne 8. července 1903 v italském městě Montecchio Maggiore jako první z osmy dětí rodičům Luigimu Schiavo a Rose Fittorelli. V dětství trpěl meningitidou. Během dospívání se rozhodl k řeholnímu životu. Spolu s tím se také rozhodl stát knězem.

Vstoupil do kněžského semináře vedeného Kongregací svatého Josefa. Ta ho přitáhla natolik, že požádal roku 1917 o přijetí do kongregace. Po skončení noviciátu složil dne 28. srpna 1919 své první dočasné řeholní sliby. Tentýž rok zahájil svá teologická a filozofická studia. Roku 1925 pak složil své doživotní řeholní sliby. Toužil po tom, aby byl později poslán jako misionář do Ekvádoru.

Kněžské svěcení přijal dne 10. července 1927 ve Vicenze. Poté působil v italských městech, jako např. v Modeně, nebo v Oderzo. Roku 1931 mu bylo dovoleno odcestovat do Brazílie, kam 5. září téhož roku dorazil. Do své rodné země se poté již nikdy nevrátil. V Brazílii působil mezi lety 1947–1956 jako provinciál své kongregace. Krátkou dobu zde také vyučoval.

Onemocněl hepatitidou a dne 20. listopadu 1966 byl hospitalizován. Dne 15. prosince 1966 mu byla diagnostikována rakovina jater. Na ni zemřel dne 27. ledna 1967 ráno v brazilském městě Caxias do Sul. O den později se konal jeho pohřeb, jemuž předsedal místní biskup. Poté bylo jeho tělo uloženo do jednoduché hrobky. Roku 2015 byla nad jeho hrobem vystavěna kaple.

Úcta

Jeho beatifikační proces započal dne 28. dubna 2001, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 14. prosince 2015 jej papež František podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 1. prosince 2016 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 28. října 2017 v Caxias do Sul. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Angelo Amato.

Jeho památka je připomínána 27. ledna. Bývá zobrazován v kněžském oděvu. Je patronem misionářů, nemocných hepatitidou a rakovinou jater.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj