Gilbert Elliot, 4. hrabě z Minto

Gilbert Elliot, 4. hrabě z Minto
Narození 9. července 1845
Londýn
Úmrtí 1. března 1914 (ve věku 68 let)
Roxburgh
Alma mater Trinity College
Etonská kolej
Povolání politik a voják
Ocenění čestný doktor Lavalovy univerzity (1904)
čestný doktor Ottawské univerzity
Podvazkový řád
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Politická strana Konzervativní strana
Choť Mary Caroline Grey (od 1883)[1][2]
Děti Violet Astor, Baroness Astor of Hever[1]
Victor Elliot-Murray-Kynynmound, 5th Earl of Minto[3]
Gavin William Esmond Elliot-Murray-Kynynmound[3]
Eileen Nina Evelyn Sibell Montagu-Douglas-Scott[3]
Lady Ruby Elliot-Murray-Kynynmound[3][1]
Rodiče William Elliot-Murray-Kynynmound, 3rd Earl of Minto a Emma Hislop[3]
Příbuzní John Astor, George Petty-Fitzmaurice, 8th Marquess of Lansdowne, Gavin Astor, 2nd Baron Astor of Hever[1], Lady Mary Margaret Elizabeth Petty-FitzMaurice[3] a Hugh Astor[3] (vnoučata)
Funkce Generální guvernér Kanady (1898–1904)
člen britské Soukromé rady
generální guvernér Indie
člen Sněmovny lordů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gilbert Elliot, 4. hrabě z Minto (Gilbett John Elliot–Murray–Kynynmound, 4th Earl of Minto, 4th Viscount Melgund, 4th Baron Elliot) (9. červenec 1845, Londýn, Anglie – 1. března 1914, Minto House, Skotsko) byl britský státník ze skotské šlechtické rodiny. Původně sloužil v armádě, později byl generálním guvernérem v Kanadě (1898–1904) a místokrálem v Indii (1905–1910). Byl rytířem Podvazkového řádu, na britských a kanadských univerzitách získal čtyři čestné doktoráty.

Pocházel ze staré skotské šlechty, byl pravnukem indického generálního guvernéra 1. hraběte z Minto. Narodil se v Londýně jako nejstarší syn 3. hraběte z Minto, po matce byl vnukem generála Sira Thomase Hislopa. Jeho mladší bratr Arthur Elliot (1846–1923) byl novinářem a dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, členem parlamentu byl i další bratr Hugh Elliot (1848–1932), nejmladší bratr William (1849–1928) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka.

Počátek kariéry v armádě

Studoval v Etonu a Cambridge, poté sloužil v armádě, za karlistických válek ve Španělsku působil jako válečný korespondent, v rusko-turecké válce byl přidělencem turecké armády, poté se zúčastnil vojenských operací v Africe. V letech 1883–1885 byl vojenským tajemníkem generálního guvernéra v Kanadě markýze z Lansdowne. Po návratu do Anglie se neúspěšně pokusil dostat do Dolní sněmovny, ale ve volbách byl poražen (1886). Pak se věnoval organizování dobrovolnických sborů a v armádě dosáhl hodnosti plukovníka. Po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (1891, jako otcův dědic do té doby užíval titul vikomt Melgund).

Generální guvernér v Kanadě a místokrál v Indii

Generální guvernér v Kanadě 1898–1904. Do doby jeho úřadování v Kanadě spadá mohutná imigrace z Evropy, ekonomický vzestup země, ale také diplomatické problémy s USA (ohledně hranic výsostných vod). Podporoval také sportovní aktivity, vznik národních parků a věnoval se i zlepšení zdravotnictví a školství. Ve funkci generálního guvernéra jej následoval jeho švagr hrabě Grey. V roce 1905 byl jmenován členem Tajné rady, v roce 1905 byl britským delegátem na mezinárodní koloniální konferenci v Římě. V letech 1905–1910 byl generálním guvernérem a místokrálem v Indii, kde se zvýšenými pravomocemi modifikoval státní správu a eliminoval politické napětí[4]. Zde jeho působení nezanechalo tak výraznou stopu, což bylo dáno tím, že na rozdíl od Indie choval ke Kanadě a Kanaďanům osobní náklonnost.

V roce 1910 obdržel Podvazkový řád, dále byl rytířem Řádu sv. Michala a sv. Jiří a Řádu Indické říše, získal čestný doktorát v Cambridge, další čestné doktoráty obdržel na kanadských univerzitách v Kingstonu, Montréalu a Torontu. V letech 1911–1914 byl lordem-rektorem univerzity v Edinburghu.

Rodina

V roce 1883 se oženil s Mary Caroline Greyovou (1858–1940), sestrou 4. hraběte Greye. Dědicem titulů byl starší syn Victor Elliot, 5. hrabě z Minto (1891–1975), mladší syn Gavin Elliot (1895–1917) padl za první světové války. Dcery se provdaly do rodin Baringů a Petty–Fitzmaurice.

Zemřel na rodovém sídle Minto House ve Skotsku, který rodina obývala od 17. století do konce druhé světové války. Zámek byl kvůli špatnému stavu zbořen koncem 20. století.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ HONZÍK, Miroslav: Říkali si vojevůdci; Praha, 1984, s. 123–124
  5. ↑ BEGENT, Peter J. The most noble Order of the Garter, 650 years. Londýn: Spink, 1999. 469 s. ISBN 1-902040-20-1, ISBN 978-1-902040-20-2. OCLC 44147456 S. 327. 
  6. ↑ a b The London Gazette. 1905-10-6, čís. 27842, s. 6703. Dostupné online. 
  7. ↑ The London Gazette. 1898-11-1, čís. 27019, s. 6375. Dostupné online. 
  8. ↑ (152) - Army lists > Hart's Army Lists > Hart's annual army list, militia list, and imperial yeomanry list > 1908 - British Military lists - National Library of Scotland. digital.nls.uk [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ The London Gazette. 1882-11-17, čís. 25169, s. 5169. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj