Getúlio Vargas
Getúlio Dornelles Vargas | |
---|---|
![]() | |
14. a 17. prezident Brazílie | |
Ve funkci: 3. listopadu 1930 – 29. října 1945 | |
Viceprezident | neobsazeno |
Předchůdce | Washington Luís |
Nástupce | José Linhares |
Ve funkci: 31. ledna 1951 – 24. srpna 1954 | |
Viceprezident | Café Filho |
Předchůdce | Gaspar Dutra |
Nástupce | Café Filho |
Ministr financí Brazílie | |
Ve funkci: 15. listopadu 1926 – 17. prosince 1927 | |
Prezident | Washington Luís |
Předchůdce | Aníbal Freire da Fonseca |
Nástupce | Oliveira Botelho |
Stranická příslušnost | |
Členství | Brazilian Labour Party (1946–1954) Republican Party of Rio Grande do Sul (1909–1930) |
Narození |
19. dubna 1882 São Borja |
Úmrtí |
24. srpna 1954 (ve věku 72 let) Catete Palace |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | São Borja |
Choť | Darci Vargas (1911–1954) |
Rodiče | Manuel do Nascimento Vargas a Cândida Francisca Dornelles |
Děti | Lutero Vargas Alzira Vargas Jandira Vargas Manuel Sarmanho Vargas Getúlio Vargas Filho |
Příbuzní | Benjamim Vargas, Spartacus Dornelles Vargas, Viriato Dornelles Vargas, Protásio Dornelles Vargas a Jovita Dornelles Vargas (sourozenci) |
Alma mater | Universidade Federal do Rio Grande do Sul (UFRGS) |
Profese | advokát a politik |
Náboženství | agnosticismus |
Ocenění | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1937) řetěz Řádu Isabely Katolické (1952) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1953) velkokříž Řádu věže a meče rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky … více na Wikidatech |
Podpis | ![]() |
Commons | Getúlio Vargas |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Getúlio Dornelles Vargas (19. dubna 1882, São Borja, Brazílie – 24. srpna 1954) byl prezidentem Brazílie. Poprvé se k moci dostal v důsledku státního převratu, a zemi tak jako diktátor vedl v letech 1930–1945. Podruhé byl do úřadu zvolen a vykonával jej od roku 1951 do roku 1954, kdy spáchal sebevraždu.
Byl synem zámožného rančera, který bojoval v paraguayské válce, získal hodnost plukovníka a pak se stal starostou města São Borja. V šestnácti letech vstoupil do armády, pak vystudoval práva v Porto Alegre, roku 1909 byl zvolen do parlamentu státu Rio Grande do Sul a v roce 1923 se stal kongresmanem. V letech 1926 až 1928 byl ministrem financí a v letech 1928 až 1930 guvernérem Rio Grande do Sul. V prezidentských volbách v roce 1930 ho porazil Júlio Prestes, Vargas však označil volby za zmanipulované a vypuklo povstání, které nastolilo vojenskou vládu a ukončilo existenci „první brazilské republiky“, opírající se o tradiční elity.[1] V roce 1937 Vargas změnil ústavu a zavedl systém své osobní moci, známý jako Estado Novo (Nový stát).[2]
Vargas byl nejdéle vládnoucím prezidentem v brazilské historii. Jeho politika byla výrazně populistická. Byl zarytým nacionalistou a antikomunistou, zavedl však také řadu sociálních reforem a nechával se titulovat Pai dos Pobres (Otec chudých).[3] Za jeho vlády proběhla také rozsáhlá industrializace země.[4]
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
![]() |
![]() |
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[5] | 1953, 11. března |
![]() |
![]() |
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 1953, 20. května |
![]() |
![]() |
Řád bílé orlice[6] | 1935 |
![]() |
![]() |
velkokříž Řádu věže a meče | 1933, 18. listopadu |
![]() |
velkokříž Řádu avizských rytířů | 1941, 6. srpna | |
![]() |
![]() |
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické | 1952 |
Odkazy
Reference
- ↑ Country Data Dostupné online
- ↑ Brown Univeristy Library Dostupné online
- ↑ SciELO Social Sciences English Edition Dostupné online
- ↑ University of California Press Dostupné online
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705-2008. [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 304. (polsky)
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Getúlio Vargas na Wikimedia Commons