Gertruda Veliká

Gertruda Veliká
Narození 6. ledna 1256
Lutherstadt Eisleben
Úmrtí 17. listopadu 1302 (ve věku 46 let) nebo 17. listopadu 1301 (ve věku 45 let)
Lutherstadt Eisleben
Povolání řeholnice, spisovatelka a mystička
Nábož. vyznání katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Klášter v Helftě

Svatá Gertruda Veliká, též Gertruda z Helfty (6. ledna 1256 – 17. listopadu 1301 nebo 1302), byla řeholnice benediktinské řehole v klášteře Helfta v Eisleben, mystička a vizionářka. Její duchovní spisy přispěly k ustavení kultu Lásky Nejsvětějšího Srdce Páně. Je patronkou Tarragony a Peru.

Život

Gertruda od svých pěti let žila v klášteře v Helftě. Duchovními učitelkou jí byla abatyše Gertruda z Hackebornu a její rodná[zdroj?] sestra svatá Mechtilda. Osvojila si vynikající znalost latiny a nevšedně široké vzdělání.[zdroj?]

V roce 1281 měla své první vidění. Pod jeho vlivem se cele upnula k Bohu a začala usilovat o dokonalost ve svém náboženském životě. Měla různé mystické zážitky, včetně vidění Ježíše, který ji vyzval, aby položila hlavu na jeho prsa, aby slyšela bít jeho srdce. Obsah svých zjevení zapsala v čtyřdílné knize Poselství Božské Lásky.

Gertrudin duchovní život se soustřeďoval kolem liturgie a většina jejích duchovních extází se odehrávala během mše svaté. Její spiritualita byla jako u svatého Bernarda převážně kristocentrická, chovala velkou úctu k eucharistii, ke Kristovu utrpení a k ráně v jeho boku. Mezi lety 1261 a 1302 napsala knihu „Posel božské lásky“ a svou nejslavnější knihu „Duchovní exercicie“.

Nikdy nebyla prohlášena za svatou, pouze byla papežem roku 1677 připsána do martyrologia.[1] Její svátek je slaven 16. listopadu.

Reference

  1. ↑ RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. Praha: Levné knihy KMa, 2006. ISBN 80-7309-343-X. S. 250. 

Literatura

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj