Tarragona

Tarragona
Tarragona – znak
znak
Tarragona – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 41°7′3″ s. š., 1°15′10″ v. d.
Nadmořská výška 68 m n. m.
Časové pásmo SEČ
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenství Katalánsko
Provincie Tarragona
Tarragona
Tarragona
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 63 km²
Počet obyvatel 138 262 (2023)[1]
Hustota zalidnění 2 194,6 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality archeologický komplex Tarraco
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii
Odkaz 875 (anglicky)
Zařazení 2000 (24. zasedání)
Správa
Starosta Rubén Viñuales (od 2023)
Vznik 1834
Oficiální web www.tarragona.cat
Telefonní předvolba 977
PSČ 43001–43008
Označení vozidel T
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tarragona je přístavní město v autonomní oblasti Katalánsko na severovýchodě Španělska, středisko stejnojmenné provincie. Podle odhadů zde v roce 2016 žilo více než 130 000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti pak přes 450 000 obyvatel. Ve starověku byla (pod latinským názvem Tarraco) centrem římské provincie Hispania Tarraconensis. Ve městě lze dosud najít mnoho starověkých památek, které byly zapsány na seznam UNESCO.

V ekonomice města hraje klíčovou roli chemický průmysl, množství podniků se nachází ve městě a v blízkém okolí.

Historie

amfiteátr

Tarragona byla v období Římského impéria největším a nejkulturnějším městem na Iberském poloostrově. Původně místo obývali Iberové, později Kartáginci. Římané zde vybudovali opevněné město (Tarraco) s řadou chrámů a památníků, které mělo v dobách největšího rozvoje okolo 250 000 obyvatel. Nejprve Vizigóti a později Arabové město přeměnili na dějiště bojů a většinu staveb zničili.[2] Během Španělské války za nezávislost bylo město od 3. května do 28. června 1811 obléháno a následně dobyto francouzským vojskem.

Město, památky a zajímavosti

Catedral de Tarragona
třída Rambla Nova

Střed města se nachází na Starém Městě, hlavním náměstím je Placa De La Font. V severozápadní části náměstí stojí budova tarragonské radnice. Katedrála leží v severovýchodní části Starého Města. Jižně od Starého Města se nachází jedna z hlavních tarragonských ulic Rambla Nova, široká třída s řadou obchodů a restaurací obklopená domy z 19. století.

  • Amfiteátr na pobřeží Costa Dorada[p 1]
  • Zbytky římské městské zdi[p 1]
  • Trosky římské závodní dráhy[p 1]
  • Staré město (Casc Antic) s pozůstatkami starověkého divadla, fóra[p 1]
  • Katedrála (Catedral de Tarragona), románsko-gotická stavba z 12 až 13. století
  • Korzo Rambla Nova
  • Náměstí Placa De La Font, s budovou radnice (Ajuntament de Tarragona), stavbou z 19. století v eklektickém stylu
  • Portal de Sant Antoni, městská brána v hradbách, barokní, z roku 1737
  • El Mercat Central, budova městské tržnice, z roku 1915 v modernistickém stylu
  • Muzeum moderního umění (Museu d'Art Modern de Tarragona), v historickém domě Casa Martí z 18. století
  • Stavění lidských hradů Castells.
  • 23. září každého roku zde vrcholí velkolepý svátek sv. Tekly

Doprava

Tarragona je spojena rychlovlaky AVE s Madridem a Barcelonou, vlaky Euromed s Valencií a místními spoji také s Tortosou a přes Reus a Caspe se Zaragozou.

Znak města

Tarragona nevlastní ani oficiální znak ani oficiální vlajku. Přesto existují varianty, které místní správa toleruje a návrhy Katalánské společnosti pro genealogii a heraldiku.

  • Znak města Tarragona (nebyl uznán)
    Znak města Tarragona (nebyl uznán)
  • Návrh na oficiální znak města Tarragona
    Návrh na oficiální znak města Tarragona
  • vlajka města Tarragona (nebyla uznána)
    vlajka města Tarragona (nebyla uznána)

Partnerská města

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b c d Tyto pozůstatky římského starověkého města jsou zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a nacházejí se v historickém centru Tarragony. Další, UNESCEM chráněné lokality jsou: hřbitov prvních křesťanů a akvadukt Pont del Diable v širším centru města, dále vápencový lom El Médol, pohřební věž Torre dels Escipions, vítězný oblouk v Bará a pozůstatky vesnických osad Centcelles a dels Munts.

Reference

  1. ↑ Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.
  2. ↑ NOVOTNÁ, Jana a ŽÁKOVÁ, Miluše. Španělsko a Andorra: průvodce do zahraničí. 2. vyd. Praha: Olympia, 1996. 175 s. (Globus). ISBN 80-7033-397-9. s. 138.

Externí odkazy

Zdroj