Gerizim

Gerizim
גְּרִזִים
Gerizim kolem roku 1900
Gerizim kolem roku 1900
Vrchol 865 m n. m.
Poloha
Světadíl Asie
Stát Západní břeh Jordánu[p 1]
Souřadnice 32°11′58″ s. š., 35°16′22″ v. d.
Gerizim
Gerizim
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerizim (hebrejsky גְּרִזִים‎, arabsky Džebel et Tur), též přepisováno jako Gerizím či Garizim, je hora v Samařsku na Západním břehu Jordánu.

Geografie

Dosahuje nadmořské výšky 865 metrů. Pod jejími svahy leží palestinské město Náblus. Na úbočí Gerizim se nachází též izraelská osada Har Bracha. Ve vrcholové partii se rozkládá osada Kirjat Luza, kterou obývají Samaritáni.

Biblický význam

Bible se o ní zmiňuje jako o hoře požehnání[1]. Samotný název hory se však překládá jako „Odříznutí“[2]. Samaritáni ztotožňují horu Gerizim s horou Moria, kde Abrahám měl obětovat svého syna Izáka[3]. Proto zde okolo roku 432 př. n. l. vystavěli svůj chrám. Ten byl sice roku 128 př. n. l. rozbořen vojskem judského krále Jochanana Hyrkána I.[4], nicméně hora Gerizim zůstala pro Samaritány i nadále posvátným místem[5].

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nachází se na území Západního břehu Jordánu, které si nárokuje Stát Palestina. Samotná vrcholová partie hory je součástí zóny B (civilní kontrola Palestinské autonomie, bezpečnostní kontrola Izraele) a zóny C (civilní i bezpečnostní kontrola Izraele).

Reference

  1. ↑ Dt 11, 29 (Kral, ČEP)
  2. ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 142. 
  3. ↑ Gn 22, 2 (Kral, ČEP)
  4. ↑ BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 498. 
  5. ↑ J 4, 20 (Kral, ČEP)

Literatura

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Garizim. 
  • DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo GERIZÍM. 

Externí odkazy

Zdroj