Georgi Karaslavov

Georgi Karaslavov
Georgi Karaslavov (23. srpna 1944)
Georgi Karaslavov (23. srpna 1944)
Narození 12. ledna 1904
Plovdiv
Úmrtí 26. ledna 1980 (ve věku 76 let)
Sofie
Povolání spisovatel, politik a učitel
Alma mater Sofijská univerzita
Ocenění Hrdina Bulharské lidové republiky
Hrdina socialistické práce
Řád Georgiho Dimitrova
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgi Karaslavov (bulharsky Георги Караславов, 12. ledna 1904, Debar – 26. ledna 1980, Sofie) byl bulharský spisovatel 20. století.

Životopis

Literárně začal být Karaslavov, pocházející z chudé rodiny[1], aktivní ve 20. letech. Tehdy vyšla jeho první kniha Uličníci o životě dětí z periferie města. V roce 1923 se účastnil studentského povstání a aktivní byl v řadě levicových organizací. V 20. letech také pobýval v Československu. Jako pomocný dělník budoval tehdejší městskou část Spořilov v Praze. Své zkušenosti popsal v reportážním románu Spořilov (1931). V 30. a 40. letech pokračoval několika psychologickými prozaickými díly (např. Durman a Snacha) a postupně se blížil tzv. socialistickému realismu.

Po druhé světové válce byl nově ustaveným komunistickým režimem považován za klíčovou osobnost. Stal se nejvýznamnějším představitelem bulharského socialistického realismu. Zastával rovněž i celou řadu politických funkcí. Byl například předsedou Svazu bulharských spisovatelů, dlouholetým členem parlamentu a také i členem Ústředního výboru Komunistické strany Bulharska.[1] Literárně aktivní byl však i nadále; v 50. letech sepsal např. hexalogii Obyčejní lidé, která mapovala vývoj Bulharska od roku 1914 až do konce druhé světové války. Řada jeho starších děl byla také zfilmována.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b BASA-1772K-1-623-2-Georgi Karaslavov.JPG. Praha: Odeon, 1978. S. 245. 
  2. ↑ Georgi Karaslavov na Internet Movie Database

Související články

Externí odkazy

Zdroj