Byl synem Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.[5] V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu. Od třicátých let 18. století byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.[6] V roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.
↑ abSTRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN978-80-85034-75-2. S. 319.
↑ abcdefgJERZY GORZELIK, Góra Świętej Anny i twórcy sztuki sakralnej w majoracie cerekwicko-żyrowskim, s. 78. [cit. 2017-02-06] Dostupné online. (polsky, německy)
↑ abcVALEŠ, Eduard. Povídání o zámku. Zámek Sedlnitzkých z Choltitz. Dostupné online [cit. 2017-02-06].
↑ Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie. www.turistika.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
↑DOLEŽÍ, Jan. Ovocné stezky. www.ovocne-stezky.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07.
↑Drobnosti k barokní architektuře Moravy I. [cit. 2017-02-06], Dostupné online.
Literatura
INDRA, Bohumír – Krnovští barokní architekti Anderas a Jiří Friedrich Gansové a jejich stavby
INDRA, Bohumír. Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, „Časopis Slezského zemského muzea", B, 46, 1997, s. 49.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.