Geografie Íránu

Tento článek popisuje geografické poměry v Íránu.

Írán
Nejvyšší bod Damávand (5 609 m n. m.)
Nejnižší bod Kaspické moře (−28 m n. m.)
Nejdelší řeka Karún (950 km)
Rozloha 1 648 195 (včetně vodních ploch) km²
Stát ÍránÍrán Írán
Sousední jednotky Ázerbájdžán, Arménie, Turkmenistán, Afghánistán, Pákistán, Turecko, Irák
Důležitá místa Teherán, Mašhad, Isfahán, Karadž, Širáz, Tabríz, Qom, Ahváz
Souřadnice 32°0′0″ s. š., 53°0′0″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a rozloha

Írán se rozkládá v jihozápadní Asii mezi 24° a 40° severní šířky a 44° a 64° východní délky.

Krajní body

Krajní body Íránu
Bod Název Poloha Provincie Souřadnice
Nejsevernější bod – vesnice Qúš Západní Ázerbájdžán 39°44′55″ s. š., 44°37′26″ v. d.
Nejjižnější bod * – vesnice Pasábandar Sístán a Balúčistán 25°4′1″ s. š., 61°24′44″ v. d.
– ostrov Abú Músá Hormozgán 25°52′ s. š., 55°2′ v. d.
Nejvýchodnější bod – vesnice Kúhak Sístán a Balúčistán 27°8′3″ s. š., 63°14′55″ v. d.
Nejzápadnější bod – vesnice Sílú Ma'qúl Západní Ázerbájdžán 39°22′55″ s. š., 44°3′2″ v. d.
Geografický střed (těžiště) Hodinová věž Márkár město Jazd Jazd 31°53′2″ s. š., 54°22′6″ v. d.
* Ostrov Abú Músá je sporné území, které si nárokuje jak Írán, tak Spojené arabské emiráty.

Rozloha

Související informace naleznete také v článku Seznam států světa podle rozlohy.

Rozloha Íránu činí 1 648 195 km2 (včetně vodních ploch), čímž se řadí na 6. místo v Asii a 17. místo ve světě. Bez započtení 116 600 km2 vodních ploch se jedná o dvacátou největší zemi na světě.

Státní hranice

Írán má společné hranice se sedmi státy: na severu s Ázerbájdžánem (689 km), Arménií (44 km) a Turkmenistánem (1 148 km), na východě s Afghánistánem (921 km) a Pákistánem (959 km) a na západě s Tureckem (534 km) a Irákem (1 599 km).[1] Celková délka hranice je 5 894 km. Na severu je navíc Írán ohraničen Kaspickým mořem a na jihu Ománským a Perským zálivem, přičemž délka pobřeží činí přibližně 2 440 km.

Povrch (reliéf)

Související informace naleznete také v článku Typ georeliéfu.

Írán je převážně hornatá země.[2] Většina území v leží v nadmořské výšce nad 460 metrů a jedna šestina nad 1 980 m.[3]

Topografie Íránu
Nejvyšší hora Íránu Damávand

Střední a východní část Íránu tvoří Íránská náhorní plošina (přibližně 60 % rozlohy země) s průměrnou nadmořskou výškou 1 200 m n. m.[2] Její severní část tvoří pohoří Alborz a Kopet Dag, zatímco jižní část tvoří Perský záliv. Na západě je ohraničena pohořím Zagros a Kurdistánskými horami a na východě Východoíránskými horami.[2] Na území náhorní plošiny se nacházejí dvě rozsáhlé pouště: Dašt-e Kavír[4] a Lút,[5] které pokrývají přibližně 50 % rozlohy země.[2]

V Íránu se nachází pouze dvě nížiny, a to Chúzistánská na jihozápadě a pobřežní u Kaspického moře na severu.[2]

Vodstvo

V důsledku variability klimatu, nadměrného využívání dostupných vodních zdrojů, upřednostňování hospodářského rozvoje[6] a změny klimatu se Írán potýká s nedostatkem vodních zdrojů.[7] Írán také trápí malé zásoby podzemní vody.[8]

Vodní toky

Nejvyššího průtoku dosahují íránské řeky v období dešťů (říjen až březen), nejnižšího v období sucha (zbytek roku). Íránské řeky se vyznačují obrovskými výkyvy v průtoku, např. řeka Karún má v období dešťů desetkrát větší průtok než v období sucha. Jedinou splavnou řekou v zemi je Karún.

  • Nejdelší řeka: Karún (950 km)
  • Největší průměrný průtok: Karún (575 m3/s, Ahváz)

Vodopády

V Íránu se nachází přibližně 392 vodopádů.

Vodní plochy

Mezi nejvýznamnější íránská jezera patří Hámún a Urmijské jezero, které je se svou rozlohou přibližně 6 000 km2 největším íránským jezerem a šestým největším slaným jezerem na zemi.

Počasí a klima

Podnebí v Íránu je rozmanité, od suchého a polopouštního v centrální části až po subtropické na severu u Kaspického moře.[9] V severní části země teploty zřídka klesají pod bod mrazu a v létě nepřekračují 29 °C.[10] Na západě země činí průměrný roční úhrn srážek 1 700 mm, zatímco ve východní části 680 mm.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků География Ирана na ruské Wikipedii, Geografia Iranu na polské Wikipedii a Water scarcity in Iran na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Iran. The World Factbook [online]. Ústřední zpravodajská služba [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Iran. Warunki naturalne [online]. Encyklopedia PWN [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (polsky) 
  3. ↑ Iran [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-08-06]. Kapitola Relief of Iran. Dostupné online. 
  4. ↑ Kavīr Desert [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Lūt Desert [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ MADANI, Kaveh. Water management in Iran: what is causing the looming crisis?. Journal of Environmental Studies and Sciences. 2014-12, roč. 4, čís. 4, s. 315–328. Dostupné online [cit. 2025-08-05]. ISSN 2190-6483. doi:10.1007/s13412-014-0182-z. (anglicky) 
  7. ↑ Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident [online]. Česká televize, 2025-07-25 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ ASHRAF, Samaneh; NAZEMI, Ali; AGHAKOUCHAK, Amir. Anthropogenic drought dominates groundwater depletion in Iran. Scientific Reports. 2021-04-28, roč. 11, čís. 1. Dostupné online [cit. 2025-08-05]. ISSN 2045-2322. doi:10.1038/s41598-021-88522-y. PMID 33911120. (anglicky) 
  9. ↑ KIYĀNĪ HAFT LANG, Kiyānūsh; RAJABI, Āzitā. The book of Iran: a survey of the geography of Iran. 1st ed. vyd. Tehran: Center for International-Cultural Studies 107 s. ISBN 978-964-94491-3-5. 
  10. ↑ Average Weather and Climate in Iran [online]. [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Íránu na Wikimedia Commons

Zdroj