General Dynamics–Grumman F-111B

F-111B
F-111B (151974) nad palubou lodi USS Coral Sea v červenci 1968
F-111B (151974) nad palubou lodi USS Coral Sea v červenci 1968
Určení Záchytný stíhač
Původ Spojené státy americké
Výrobce General Dynamics a Grumman
První let 18. května 1965
Uživatel US Navy
Vyrobeno kusů 7
Cena za kus 8 mil. dolarů[1]
Vyvinuto z typu General Dynamics F-111 Aardvark
Některá data mohou pocházet z datové položky.

General Dynamics/Grumman F-111B byl nadzvukový, dvoumotorový, palubní stíhací letoun dlouhého doletu, který měl být následníkem letounu F-4 Phantom II ve službách námořnictva Spojených států amerických (USN).

Letoun byl vyvinut v 60. letech společnostmi General Dynamics a Grumman pro americké námořnictvo jako součást TFX Programu, který byl společný i s letectvem Spojených států (USAF) za účelem výroby bojového letounu, který by mohl provádět různé mise. Návrh zahrnoval inovace jako křídla s měnitelnou geometrií, proudové motory s přídavným spalováním a střely dlouhého doletu naváděné radarem.

F-111B byl navržen souběžně s letounem General Dynamics F-111 Aardvark, který byl letectvem přijat jako úderné letadlo. Nicméně F-111B měl během vývoje problémy a kvůli stále se měnícím požadavkům námořnictva na letadlo pro manévrový vzdušný souboj se F-111B nedostal do sériové výroby. Jeho prototypy byly použity k testování a místo něho byl do služby přijat letoun Grumman F-14 Tomcat, který s F-111B sdílel (zpočátku) stejné motory, zbraňový systém AWG-9/Phoenix a měnitelnou geometrii křídel.

Specifikace (F-111B)

Nákres
Nákres
F-111B (151970) nad Long Islandem v New Yorku, 1965
F-111B (151974) při startu z USS Coral Sea v červenci 1968. Šlo o jediný z letounů F-111B, který podstoupil zkoušky na letadlové lodi

Letouny č. 6 a 7, zdroj: Thomason,[2] Miller,[3] Logan[4]

Technické údaje

  • Posádka: 2 (pilot a obsluha zbraňového systému)
  • Délka: 20,98 m
  • Rozpětí:
    • rozložené: 21,3 m
    • složené: 10,34 m
  • Výška: 4,80 m
  • Nosná plocha:
    • rozložené: 60,9 m²
    • složené: 51,1 m²
  • Prázdná hmotnost: 20 910 kg
  • Vzletová hmotnost: 35 800 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 39 900 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Pratt & Whitney TF30-P-3
    • Suchý tah: 10 750 lbf (47,8 kN)
    • Tah s přídavným spalováním: 18 500 lbf (82,3 kN) každý

Výkony

  • Maximální rychlost: Mach 2,2 (1385 mp/h, 2230 km/h)
  • Dolet: 2100 mil (1830 nm, 3390 km)
  • Maximální dostup: 19 000 m
  • Počáteční stoupavost: 108 m/s
  • Plošné zatížení:
    • rozložené: 586 kg/m²
    • složené: 703 kg/m²
  • Poměr tah/hmotnost: 0,47

Výzbroj

Avionika

  • Pulzní dopplerovský radar AN/AWG-9

Odkazy

Reference

  1. ↑ "Aircraft: Takeoff for the F-111". Time, 19 May 1967.
  2. ↑ Thomason 1998, pp. 55–56.
  3. ↑ Miller 1982, pp. 66, 80.
  4. ↑ Logan 1998, pp. 302–303.

Externí odkazy

Zdroj