Gaur
 Gaur | |
|---|---|
 Gaur v národním parku Bandipur v Indii
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Čeleď |
turovití (Bovidae) |
| Podčeleď |
tuři (Bovinae) |
| Rod |
tur (Bos) |
| Binomické jméno | |
|
Bos gaurus C. H. Smith, 1828 | |
 | |
| Poddruhy | |
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gaur (Bos gaurus) je nejmohutnějším ze všech žijících turů. U samců překračuje kohoutková výška 2 metry, samice jsou o něco menší (kolem 170 cm). Dosahuje hmotnosti 700–1000 kg. Hlava gaurů je ozdobena mohutnými rohy dorůstajícími až 115 cm. U dospělých samců pozorujeme dvoudílný kožní lalok – na bradě a na krku. Konce končetin jsou vždy bílé.
Rozeznávány jsou tři poddruhy – gaur indický (B. g. gaurus), tmavohnědý s vysokým čelním hřebenem, gaur siamský (B. g. readei), černý s méně vyvinutým hřebenem, a gaur malajský (B. g. hubbacki) s nízkým čelem. Všechny poddruhy patří k ohroženým a místy již vyhubeným zvířatům.
Domestikovanou formou gaura je gayal (Bos frontalis). Nedorůstá velikosti svého divokého předka, v kohoutku dosahuje jen výšky 140–160 cm, končetiny má kratší, hrb nízký, lebku zkrácenou se širokým čelem, nohy krátké a silné, bez vyhnutí vně.
Prostředí
Původním životním prostředím gaura jsou prosvětlené lesy v pahorkatinách a horách až do výšky 2000 m n. m. Obývá i bambusovou džungli v nížinách a otevřené luční biotopy v blízkosti lesů. Na vodu není gaur vázán tak jako buvol, i když také nepohrdne koupelí. Přes svoji mohutnost se v terénu pohybuje lehce. Je to plaché zvíře, které se vyhýbá lidským sídlištím, a proto také prakticky neškodí na kulturních plodinách domorodců.[2] Populace nepřesahuje 13 000 jedinců. V zoologických zahradách patří mezi nejvzácnější chovance, v České republice ho chová pouze Zoologická zahrada Zlín.[3]
Potrava
V běžném jídelníčku gaura je zastoupena mladá tráva, různé byliny, bambusové výhonky i výhonky stromů a keřů.[2]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b VOLF, Jiří. Zvířata celého světa. Tuři.. první. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 144 s.
- ↑ Zlínská zoo má nejmohutnější tury na svět. Lidé už mohou vidět gaury indické. zlin.rozhlas.cz [online]. 07-05-2020 [cit. 19-02-2022]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu gaur na Wikimedia Commons
- Taxon Bos gaurus ve Wikidruzích
