Gaj (Srbsko)

Gáj
Гај
Poloha
Souřadnice 44°47′46″ s. š., 21°4′ v. d.
Nadmořská výška 64 m n. m.
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Autonomní oblast Vojvodina
Okruh Jihobanátský
Gaj
Gaj
Gaj, Srbsko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 929 (2011)
Etnické složení Srbové, Češi
Náboženské složení pravoslavní, římští katolíci
Správa
PSČ 26223
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaj (v srbské cyrilici Гај, česky Gáj) je vesnice v srbském Banátu ve Vojvodině, součást města Kovin. V roce 2011 měla 2929 obyvatel. V Gáji žije česká menšina, podle údajů ze sčítání z roku 2002 tvořili Češi se 137 příslušníky přibližně 4 % obyvatelstva vesnice.[1] Gáj leží na levém břehu Dunaje, od kterého je vzdálen přibližně 7 kilometrů.

Česká menšina

Češi přišli do Gáje v roce 1920 v rámci druhotné migrace – stěhovali se z vesnic v horách rumunského Banátu, zejména z Gerníku. Důvodem jejich stěhování bylo hledání úrodnějšího místa.[1] V Gáji nikdy nefungovala česká škola, nicméně v současné době (2022) se vyučuje čeština na tamější Základní škole Miši Stojkoviće.[2] Gájští Češi jsou většinou římskokatolického vyznání, podíleli se na výstavbě tamního kostela svatého Václava, jenž byl vysvěcen v roce 1940 poté, co do něj kruščičtí krajané věnovali oltář.[3] Společně s českoselským kostelem svatého Jana Nepomuckého se jedná o poslední kostely srbského Banátu, kde se dnes (2022) mše slouží v češtině.[4] Ve vsi působí Česká beseda Gáj s předsedou Ferdou Fričem[5], jednou z hlavních událostí české menšiny v Gáji je Svatováclavská jízda pořádaná každoročně 28. září.[3] O gájských krajanech vznikl v roce 2009 dokumentární snímek Gáj Pavla Boreckého.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KOKAISL, Petr. Krajané – Po stopách Čechů ve východní Evropě. 1.. vyd. Praha: Za hranice, 2009. 435 s. S. 267, 270. 
  2. ↑ Распоред часова – ОШ "Миша Стојковић" Гај. www.osmisastojkovic.edu.rs [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Gaj – Srbský Banát. srbskybanat.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ HAVEL, Stanislav. Závěrečná zpráva o působení učitele u krajanů, školní rok 2020/2021. [s.l.]: Dům zahraniční spolupráce, 2021. Dostupné online. S. 5. 
  5. ↑ Kontakty | Velvyslanectví České republiky v Bělehradě. www.mzv.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Gáj (2009). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj