Fyzikální ústav ČSAV

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Budovy Fyzikálního ústavu v Praze 8
Budovy Fyzikálního ústavu v Praze 8
Zkratka FZU
Vznik 1. 1. 1954
Právní forma veřejná výzkumná instituce
Sídlo Na Slovance 1999/2
182 00 Praha 8
Souřadnice 50°7′24,49″ s. š., 14°28′7,81″ v. d.
Ředitel RNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Mateřská organizace Akademie věd České republiky
Oficiální web www.fzu.cz
E-mail info@fzu.cz
Datová schránka nm9ns84
IČO 68378271 (VR)
LEI 31570090UCILTUZJKA51
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fyzikální ústav AV ČR (FZU) je výzkumnou institucí Akademie věd České republiky.[1] Ústav se věnuje základnímu a aplikovanému výzkumu v oblasti fyziky. V současnosti je výzkum ústavu orientován na pět odvětví: fyziku elementárních částic, fyziku kondenzovaných systémů a fyziku pevných látek, optiku a fyziku plazmatu. Ústav se podílí také na vzdělávání na univerzitní úrovni, vedení diplomových a doktorských prací.

Historie ústavu

Ústav má komplikovanou historii, protože docházelo k mnoha reorganizacím, slučováním, přejmenováváním jednotlivých fyzikálních pracovišť. Současná podoba ústavu je víceméně stabilní od roku 1979.

Z podnětu Ing. Dr. tech. Vítězslav Havlíček, tehdy vedoucí konstrukce transformátorů v Elektrotechnické továrně (ETD) Škodových závodů v plzeňských Doudlevcích a prof. Dolejška ze Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy vzniklo v letech 1932–1934 nové pracoviště – Fyzikální výzkum Škodových závodů (FVŠZ). Za druhé světové války pak byla 17. 11. 1939 při uzavření vysokých škol výzkumná činnost přerušena.[2]

V roce 1946 vznikla Laboratoř pro nukleární fyziku a v roce 1950 vznikl Ústřední ústav fyzikální (ÚÚF) reorganizací Fyzikálního výzkumu Škodových závodů pod vedením J. Bačkovského.[3] Byl podřízen tzv. Ústředí vědeckého výzkumu. Získal budovy Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Cukrovarnické ulici 10 v Praze-Střešovicích z let 1920–1923.

Po založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 byl ústav přejmenován na Ústav technické fyziky ČSAV, který byl jedním ze zakládajících ústavů ČSAV. V roce 1954 vznikl Fyzikální ústav ČSAV sloučením Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV a Laboratoře pro experimentální a teoretickou fyziku ČSAV. Prvním ředitelem ústavu byl Čestmír Šimáně. V roce 1954 se od ústavu oddělila část pracovišť, z nichž vznikl Ústav jaderné fyziky ČSAV.

V roce 1962 byl Ústřední ústav fyzikální ČSAV přejmenován na Ústav fyziky pevných látek ČSAV. V roce 1979 došlo ke sloučení Fyzikálního ústavu ČSAV, Ústavu fyziky pevných látek ČSAV a Oddělení nízkých teplot Ústavu jaderné fyziky. Ředitelem ústavu se stal Bohumil Kvasil.

Vědecké sekce

FZU se dělí na 5 sekcí[4], z nichž každá obsahuje několik oddělení. Sekce fyziky pevných látek se nachází v pražských Střešovicích, Sekce výkonových laserů v Dolních Břežanech; ostatní tři jsou umístěny převážně v areálu hlavní budovy v Praze 8 - Libni (s výjimkou některých společných laboratoří).

Sekce fyziky elementárních částic

Sekce fyziky elementárních částic je umístěna v Praze v ulici Na Slovance. Zahrnuje pět oddělení: oddělení astročásticové fyziky, oddělení experimentální fyziky částic, oddělení teorie elementárních částic, oddělení vývoje detektorů a zpracování dat, oddělení kosmologie a gravitační fyziky.

Náplní práce sekce je zkoumání struktury hmoty na úrovni subatomárních částic a sil, které mezi nimi působí. Účastní se na experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN a experimentu z oblasti astročásticové fyziky prováděného Observatoří Pierra Augera v Argentině.

V rámci mezinárodního projektu CALICE se podílí na vývoji detektorů pro plánovaný Mezinárodní lineární srážeč elektronů a pozitronů ILC. Má také nezanedbatelný podíl na přípravě a budování gama observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).[5]

Menší měrou se sekce účastní i na dalších experimentech v CERN (ALICE, TOTEM), na neutrinovém experimentu NOvA[6], projektu Observatoře Very C. Rubin[7] a kosmického detektoru gravitačních vln LISA.

  • Servery Výpočetního střediska FZU

    Servery Výpočetního střediska FZU

  • Laboratoř pro testování křemíkových detektorů (detail testovací sondy)

    Laboratoř pro testování křemíkových detektorů (detail testovací sondy)

  • Zrcadla fluorescenčního detektoru na Observatoři Pierra Augera v Argentině

    Zrcadla fluorescenčního detektoru na Observatoři Pierra Augera v Argentině

  • Detektor ALICE v CERN

    Detektor ALICE v CERN

  • Severní lokalita Cherenkov Telescope Array (La Palma)

    Severní lokalita Cherenkov Telescope Array (La Palma)

Sekce fyziky kondenzovaných látek

Sekce fyziky kondenzovaných látek má šest oddělení, z toho pět je umístěných v budově FZU v Praze Na Slovance: oddělení magnetických měření a materiálů (jeho součástí je též společná laboratoř magnetických studií s MFF UK), oddělení dielektrik, oddělení materiálové analýzy, oddělení funkčních materiálů, oddělení chemie.

Oddělení teorie kondenzovaných látek je umístěné v budově Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., v ulici Pod Vodárenskou věží.

Předmětem výzkumu sekce je teoretické a experimentální studium struktury a vlastností především multiferoických, piezoelektrických a spintronických materiálů, kapalných krystalů, moderních kovových materiálů, funkčních technických materiálů, jako jsou slitiny s tvarovou pamětí, diamantové povlaky, Heuslerovy slitiny a tenké vrstvy.

  • Detail deformačního stroje s teplotní komorou v oddělení funkčních materiálů

    Detail deformačního stroje s teplotní komorou v oddělení funkčních materiálů

  • Spektrometry pro THz spektroskopii v časové oblasti (detail) v oddělení dielektrik

    Spektrometry pro THz spektroskopii v časové oblasti (detail) v oddělení dielektrik

  • Transmisní elektronový mikroskop v oddělení materiálové analýzy

    Transmisní elektronový mikroskop v oddělení materiálové analýzy

  • Aparatura pro růst krystalů Czochralského metodou

    Aparatura pro růst krystalů Czochralského metodou

Sekce fyziky pevných látek

Tato sekce je umístěna v Praze v ulici Cukrovarnická 112/10 a má celkem 7 oddělení: oddělení povrchů a molekulárních struktur, oddělení spintroniky a nanoelektroniky (jeho součástí je též společná laboratoř optospintroniky s MFF UK), oddělení strukturní analýzy, oddělení magnetik a supravodičů, oddělení tenkých vrstev a nanostruktur, oddělení polovodičů a oddělení optických materiálů

Výzkum je zde zaměřen především na magneticky a opticky aktivní materiály, nanokrystalické formy křemíku, polovodičů III-V, diamantu a grafitu a nanostruktury pro biologické, lékařské a mikroelektronické aplikace.

Sekce optiky

Sekce optiky má čtyři oddělení umístěné v budově Na Slovance: oddělení analýzy funkčních materiálů, oddělení optických a biofyzikálních systémů, oddělení nízkoteplotního plazmatu a oddělení optických a mechanických dílen.

Pátým oddělním je Společná laboratoř optiky, kterou sdílí s Univerzitou Palackého v Olomouci.[8]

Sekce se zaměřuje jak na zkoumání vlastností optického záření, tak výzkum optických materiálů a struktur (včetně dopovaných oxidů a jejich povrchů, vícevrstvých systémů a nanostrukturovaných keramik a krystalů). V oboru klasické optiky řeší problémy interferometrie, holografie, fraktálové optiky, koherenčního a statistického chování světelných svazků.

Kromě toho se podílí na vývoji aplikací pro vědecké a medicínské použití včetně rentgenové optiky pro synchrotronní záření.

  • Přístroj pro magnetronové naprašování

    Přístroj pro magnetronové naprašování

  • Plazmatický systém pro reaktivní depozici tenkých vrstev v oddělení nízkoteplotního plazmatu

    Plazmatický systém pro reaktivní depozici tenkých vrstev v oddělení nízkoteplotního plazmatu

  • Vědkyně u “Spinning disk” konfokálního mikroskopu pro snímání buněčných struktur

    Vědkyně u “Spinning disk” konfokálního mikroskopu pro snímání buněčných struktur

  • 3D tisk z kovu a kovových slitin

    3D tisk z kovu a kovových slitin

Sekce výkonových laserů – Centrum HiLASE

Sekce výkonových laserů – Centrum HiLASE má celkem 7 oddělení: v areálu ústavů AV ČR na Slovance sídlí oddělení radiační a chemické fyziky (badatelské centrum PALS provozované společně s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR) a část oddělení technické podpory PALS. Dalších pět oddělení sídlí v budově Centra HiLASE v Dolních Břežanech: oddělení vývoje pokročilých laserů, oddělení průmyslových aplikací laserů, oddělení vědeckých aplikací laserů a dále oddělení inženýrské a technické podpory a oddělení řízení projektů.

Sekce se věnuje základnímu výzkumu laserového plazmatu vytvářeného impulsními výkonovými lasery emitujícími záření v infračervené, viditelné i měkké rentgenové oblasti.

Podílí se také na vývoji laserů, například kontinuálního supersonického chemického kyslík-jódového laseru (COIL) kilowattové třídy ve spolupráci s indickým Laser Science & Technology Centre, Indie a laserů založených na diodovém čerpání s vysokou opakovací frekvencí v rámci projektu HiLASE.

  • Centrum PALS

    Centrum PALS

  • PALS - detail

    PALS - detail

  • Budova Centra HiLASE

    Budova Centra HiLASE

Sekce realizace projektu ELI Beamlines

Sekce existovala v letech 2012[9] až 2022 a byla umístěna v Dolních Břežanech (Za Radnicí 835). Jejím hlavním účelem byla příprava a realizace laserového centra ELI Beamlines, které je od ledna 2023 součástí evropského konsorcia ELI ERIC.[10][11]

  • Budova ELI Beamlines v Dolních Břežanech

    Budova ELI Beamlines v Dolních Břežanech

  • Experimentální zařízení ELIMAIA

    Experimentální zařízení ELIMAIA

  • Laserový systém L3 HAPLS

    Laserový systém L3 HAPLS

Významní pracovníci ústavu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rejstřík veřejných výzkumných institucí. rvvi.msmt.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ ROZSÍVAL, Miroslav. Václav Dolejšek /1895-1945/. Vesmír. 5. 6. 1995, roč. 74, čís. 1995/6, s. 334. Dostupné online [cit. 2018-01-05]. 
  3. ↑ Historie FZÚ [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Výzkumné sekce a oddělení Fyzikálního ústavu AVČR [online]. Fyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Home [online]. Cherenkov Telescope Array [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The NOvA Experiment [online]. Fermi National Accelerator Laboratory [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. (anglicky) 
  7. ↑ Sky Surveys - Vera C. Rubin Observatory (LSST) | FZU. www.fzu.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR [online]. Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2012 [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Evropská komise ustavila konsorcium ELI ERIC - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ Od ledna se centrum ELI Beamlines proměnilo v The Extreme Light Infrastructure ERIC | FZU. www.fzu.cz [online]. 2023-01-25 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj