Adéla Kochanovská

RNDr. Adéla Kochanovská-Němejcová, DrSc.
RNDr. Adéla Kochanovská DrSc.
RNDr. Adéla Kochanovská DrSc.
Narození 8. března 1907
Slezská Ostrava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. července 1985 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Povolání fyzička
Citát
Čím byl úkol obtížnější, tím větší radost mi udělalo, když jsem na něj stačila úplně sama.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adéla Kochanovská, rozená Němejcová, pseudonym Adéla Kochanovská-Němejcová (8. března 1907 ve Slezské Ostravě[1] – 5. července 1985 v Praze) byla česká jaderná fyzička, profesorka, DrSc., členka korespondentka ČSAV (1968), průkopnice rentgenografie, rentgenové strukturní analýzy a radiokrystalografie.

Život

Otec Adély Němejcové byl důlní inženýr. Matka Adély znala několik jazyků. Měla ráda hudbu, sama uměla hrát na klavír a přála si, aby se dcera také věnovala hudbě. Augustin Němejc, akademický malíř a její strýc, ji vedl k malířství. V dětství byla Adéla Němejcová slabé a často nemocné dítě. Největší zálibou jí byla matematika. Nejraději řešila obtížné příklady a úlohy. Těšila ji samostatná práce.

Vzdělání

Navštěvovala gymnázium. Rodina se odstěhovala do Plzně, kde Adéla zakončila gymnazijní studia maturitou na reformním gymnáziu. Po maturitě odešla studovat matematiku a fyziku do Prahy. Studovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V průběhu studií ji velmi zajímaly přednášky z rentgenografie Václava Dolejška.[2] Tento obor byl na počátku svého rozvoje. Adéla Němejcová pod vedením Václava Dolejška[3] obhájila dizertační práci zaměřenou na studium záření. Velká světová krize ovlivnila i její vstup do zaměstnání po ukončení studií.

Po svatbě se Adéle Kochanovské–Němejcové narodil syn. Aby se mohla nadále věnovat své profesi, musela se přes den starat o chlapce dětská sestra a domácnost vedla hospodyně. Byla u počátků rozvoje rentgenografie. Velmi intenzivně pracovala a experimentovala ve svém oblíbeném oboru. Publikacemi a přednáškovou činností pomáhala přírodní vědy i obory související s rentgenografií budovat a rozvíjet.

V roce 1938 napsala v článku o rentgenových paprscích[4]:

„Naše kulturní snažení se stále příliš obrací jen k těm duchovním hodnotám, v nichž nejdůležitějším výrazovým prostředkem je řeč. Snad souvisí s naším dlouhým bojem o svobodný vývoj českého jazyka, že máme mnohem větší zájem o krásnou literaturu a divadlo než o přírodní vědu ... K uvědomění tohoto rozdílného a nespravedlivého chápání a k jeho odstranění je třeba čtenáře srozumitelně informovat, jaké myšlenkové a hmotné bohatství je skryto v pokroku přírodních věd a jak je pro vývoj našeho státu důležité, aby měl dost prostředků na jejich úspěšné pěstování.“

Počátky rentgenografie v Československu

Aplikacemi rentgenova záření v krystalografii se mezi prvními pracovníky po vzniku Československé republiky v roce 1918 zabýval František Ulrich (1899 -1941). Byl profesorem mineralogie na české univerzitě v Praze.

První českou monografii o rentgenovém záření Roentgenovy X paprsky (1925) napsal Václav Posejpal (1874-1935), profesor experimentální fyziky na české univerzitě v Praze. Profesor Václav Dolejšek (1895 -1945) započal systematicky studovat a zkoumat rentgenovo záření a jeho využití ve fyzikálně-technických aplikacích. Ve Spektroskopickém ústavu české university v Praze bylo zřízeno v roce 1934 ze Spektroskopického ústavu a Škodových závodů společné pracoviště tzv. Fyzikální výzkum Škodových závodů. Zde se vědečtí pracovníci zabývali využitím moderních fyzikálních poznatků a metod k řešení technických problémů ve Škodovce.[5]. Vedoucím Fyzikálního výzkumu a skupiny mikrostrukturní analýzy se stal V. Dolejšek - profesor experimentální fyziky a ředitel Spektroskopického ústavu při české univerzitě v Praze. Při svém studijním pobytu u M. Sieghbana na universitě v Lundu, se proslavil již v r. 1922 objevem N-série v rentgenových spektrech uranu, thoria a vizmutu. Dokázal podnítit zájem o obor i vědecké bádání u Běly Kochanovské a dalších mladých lidí. Spolupráce se Škodovkou dovolila pokračovat ve výzkumu rentgenové difraktografie a nepřerušit ho ani za okupace, ani po uzavření vysokých škol.[6]

Pracovní uplatnění Běly Němejcové

V důsledku vypuknutí Velké hospodářské krize, nebylo jednoduché po studiích získat práci. Teprve na přímluvu profesora Viktora Trkala[7] nastoupila Adéla Němejcová místo v patentní kanceláři, jako koncipientka. V pozdějším zaměstnání ve Výpočetním středisku penzijního ústavu měla možnost věnovat se fyzikálním experimentům, zejména v univerzitním Spektroskopickém ústavu. Vznikla nová výzkumná laboratoř[8], umožňujícím mnoha fyzikům zaměstnání i v době krize.

Po zatčení Václava Dolejška v roce 1944 gestapem pro jeho odbojovou činnost Běla zastávala místo vedoucí rentgenologického oddělení Fyzikálního výzkumného ústavu Škodových závodů.

V této laboratoři pracovala až do roku 1968. Fyzikální výzkumný ústav Škodových závodů byl po válce začleněn do ČSAV a získal jméno Ústav technické fysiky, později změněn na Ústav fyziky pevných látek. Záslužné bylo školení a výchova odborníků, řešení výzkumných úkolů a spolupráce Adély Kochanovské s průmyslovými závody a lékařskými klinikami.

Dovedla využít k získání nových poznatků podněty z výroby, což přispělo k dalšímu rozvoji strukturní rentgenografie a experimentální fyziky

Publikační činnost a přednášková činnost

Zkoušení jemné struktury materiálu röntgenovými paprsky

Adéla Němejcová publikovala v roce 1943 první českou souhrnnou publikaci v oboru Zkoušení jemné struktury materiálu röntgenovými paprsky. Po druhé světové válce se monografie Adély Němejcové stala základem pro další využití rentgenové analýzy v průmyslu. Vznikaly nové laboratoře a aplikovaná rentgenová spektroskopie se začala přednášet na vysokých školách. Velkou zásluhu na rozvoji oboru měla i Adéla Němejcová, která kromě toho, že pracovala v laboratoři, tak i přednášela na Přírodovědecké fakultě, na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT a na Vysoké škole technické v Bratislavě. Pro potřeby výuky napsala skripta Radiokrystalografie, která byla první učebnicí pro nově se rodící obor.

A. Kochanovská–Němejcová krom monografií publikovala asi sedmdesát vědeckých statí.

Využití rentgenové analýzy v průmyslu

Monografie Adély Němejcové stala základem pro další využití rentgenové analýzy v průmyslu. Nově vznikající laboratoře a využívající aplikace rentgenové spektroskopie vyvolaly potřebu začít přednášet tento obor na vysokých školách. Obor se rozvíjel velkou zásluhou Adély Němejcové, která pracovala v laboratoři a též přednášela na Přírodovědecké fakultě a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT a na Vysoké škole technické v Bratislavě.

Radiokrystalografie

Pro potřeby výuky napsala skripta Radiokrystalografie, která byla první učebnicí pro nový obor.

Vydané monografie a skripta

  • KOCHANOVSKÁ, Adéla. Zkoušení jemné struktury materiálu röntgenovými paprsky / ; [Kresba: autorka]. Kresba: autorka. I. vyd. Praha: Elektrotechnický svaz českomoravský, 1943. 260 s. cnb000763088. Elektrotechnická knihovna. 
  • KOCHANOVSKÁ, Adéla. Radiokrystalografie. 3. diel. Bratislava: Štátne nakl., 1952. (Vysokoškolské skriptá). Systém. číslo 001106914. Vyd. Slov. vysoká škola technická v Bratislavě. Fakulta chemicko-technologického inžinierstva. 
  • Vyd. Čes. vys. učení techn. v Praze. Strukturní rentgenografie : Určeno pro posl. fak. techn. a jaderné fyziky. 1. vyd. Praha: SNTL, 1964. 185 s. Systém. číslo 000476879. 
  • KOCHANOVSKÁ, Adéla. The splitting of lines which occurs whe using the back reflexion method. 1. vyd. Praha: Přírodovědecká fakulta university Karlovy, 1947. 
  • KOCHANOVSKÁ, Adéla. Radiokrystalografie. 2. diel. Bratislava: Štátne nakl.,, 1952. Systém. číslo 001106913. 
  • BARRETT, Charles S. Struktura kovů : Krystalografické metody, principy a údaje: orig. Structure of metals. Překlad Jan Čermák, Adéla Kochanovská. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1959. Syst. číslo 000255775. 

Státní ocenění

Adéle Kochanovské za dosažené výsledky při studiu romboedrické modifikace grafitu a za vypracování rtg metody stanovení velikosti částic 10^-2 až 10^-4 cm byla v roce 1953 udělena Státní cena Klementa Gottwalda.[9]

Vedení katedry Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské

Od roku 1968–1973 vedla katedru inženýrství pevných látek Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské.

Rozhovory o aktuálních otázkách strukturní rentgenografie

V dubnu 1954 založila tzv. Rozhovory o aktuálních otázkách ve strukturní rentgenografii, kterých se účastnili nejen univerzitní vědci, ale i výzkumníci z různých podniků.

Členka korespondentka Československé akademie věd

Díky svým úspěchům se v roce 1968 stala jednou ze tří prvních členek korespondentek Československé akademie věd.

Jmenována profesorkou fyziky

Jako uznání svých zásluh o rentgenoskopii v roce 1968 obdržela jmenování profesorkou fyziky na Fakultě atomové a inženýrské fyziky Vysokého učení technického.

Byla jmenována jako první česká žena profesorkou inženýrství.

Úmrtí

Adéla Kochanovská-Němejcová zemřela v Praze 5. července 1985.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Slezská Ostrava
  2. ↑ Václav Dolejšek ve zkráceném studiu získal za jeden rok diplom a nastoupil jako asistent profesora Bohumila Kučery do Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy. Rok nato obhájil rigorózní práci, v níž se zabýval skládáním barev. V ústavu se seznámil i s ???, s nímž ho spojilo celoživotní přátelství.
  3. ↑ Koncem roku 1921 Václav Dolejšek odjel na univerzitu ve švédském Lundu k zakladateli rentgenové spektroskopie profesoru Mannemu Siegbahnovi. Následujícího roku uveřejnil světový objev: na vzorcích uranu, thoria a bizmutu prokázal dlouho hledanou sérii N rentgenových spekter.
  4. ↑ Adéla Kochanovská-Němejcová tento text napsala do týdeníku Brázda v úvodu článku o rentgenových paprscích
  5. ↑ Vědci zkoumali např.fázovou analýzu slitin, určování textur, nebo nedestruktivní stanovení zbytkových napětí v kovových materiálech ap.
  6. ↑ Profesor Václav Dolejšek se okupaci dal do služeb odboje, v roce 1944 byl zatčen a uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně, kde zemřel.
  7. ↑ Viktor Trkal v lednu 1921 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy; roku 1922 zde byl jmenován profesorem. V letech 1937 - 1938 a pak po znovuobnovení českých vysokých škol v roce 1945 byl děkanem fakulty.
  8. ↑ Adéla Němejcová byla přiřazena od roku 1935 do týmu Václava Dolejška v nově zřízené výzkumné laboratoři.
  9. ↑ ČEST A SLÁVA LAUREÁTŮM STÁTNÍCH CEN!. S. 3. Rudé právo [online]. 1953-05-10 [cit. 2020-12-06]. S. 3. Dostupné online. 

Literatura

  • BRDIČKA, Miroslav. Profesor Viktor Trkal : Pouť moderní fyzikou. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1494-8. 
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Encyclopedia Britannica. 100 nejslavnějších vědců: (The 100 Most Influential Scientists). Brno: JOTA, 2009. 
  • LYNN, Lucie Santa. Ženy, které změnily svět: „First and Only Women“. Překlad Orej Josef. [s.l.]: Alpress, 2011. 344 s. ISBN 978-80-7362-873-4. 
  • MIROSLAV, Raab. Materiály a člověk: Netradiční úvod do současné materiálové vědy. Praha: Encyklopedický dům, 1999. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj