Frymburk (okres Český Krumlov)

Frymburk
Pohled na Frymburk z kopce Na Martě
Pohled na Frymburk z kopce Na Martě
Znak městyse FrymburkVlajka městyse Frymburk
znakvlajka
Lokalita
Status městys
Pověřená obec Horní Planá
Obec s rozšířenou působností Český Krumlov
(správní obvod)
Okres Český Krumlov
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°39′40″ s. š., 14°9′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 402 (2023)[1]
Rozloha 54,89 km²[2]
Katastrální území Frymburk
Nadmořská výška 708 m n. m.
PSČ 382 79
Počet domů 428 (2021)[3]
Počet částí obce 4
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa úřadu městyse Náměstí 79
382 79 Frymburk
info@frymburk.info
Starosta Oto Řezáč
Oficiální web: www.frymburk.info
Frymburk
Frymburk
Další údaje
Kód obce 545481
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frymburk (německy Friedberg, dříve také Friedburg) je městys v Jihočeském kraji v okrese Český Krumlov. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Název

Jméno obce pochází z německých slov Frieden znamenající mír, klid a burg, tedy hrad. Dohromady má název překlad jako bezpečný hrádek či hrádek k ochraně. Též se užíval počeštělý název Frýdštejn. Od svého založení se postupně měnilo jméno města. Roku 1270 se uvádí název Friberch, o sedm let později Fridberch. Roku 1305 to je Fridburch a o pět let později Phrimurch. S dnešním názvem téměř totožné je označení z roku 1379 Frymburg. V roce 1575 se jedná o Fridberg následně 1598 Friberg. Roku 1841 se objevuje název Friedberg.[4]

Geografické a přírodní poměry

Frymburk leží na poloostrově na severním (levém) břehu Vltavy, resp. vodní nádrže Lipno. Na části katastrálního území obce je CHKO Šumava, evropsky významná lokalita Šumava a ptačí oblast Šumava.

Historie

Nálezy v oblasti dnešního Frymburku svědčí o osídlení již před 8 až 10 tisíci let před naším letopočtem. První písemná zmínka o obci na obchodní stezce z Čech do Podunají pochází z roku 1270, kdy je zdejší kaple darována benediktinskému pobožství v Zátoni u Českého Krumlova. O dřívější existenci strážného hradu nad vltavským brodem píše českokrumlovský rodák František Valentin Schmidt, který se mimo jiné zajímal o historii obcí na Šumavě.[5] Ten uvádí, že je zmiňován pod jménem Fritburk roku 1198. Do roku 1302 Frymburk patřil českokrumlovským pánům, následně ho získávají Rožmberkové, kteří tři roky poté zřizují mýto na mostě přes Vltavu. Roku 1379 byl nazván městem, avšak městská práva mu byla propůjčena až roku 1492 Petrem Vokem z Rožmberka. Vilém z Rožmberka udělil měšťanům právo várečné, tedy právo vařit vlastní pivo. Koncem století, v roce 1598, se uvádí počty 118 domů, 61 lánů orné půdy a 6 hospod. Roku 1620 přechází město pod panství Buquoyů a během třicetileté války je vypáleno a zpustošeno švédskou armádou. Císař František II. městu potvrdil právo pořádat týdenní trh v úterý a jarmark na svátek Svaté Anny a v dané listině dodává, že toto právo město získalo od Josefa II. již roku 1789 konkrétně 28. dubna. Roku 1856 zasáhl Frymburk požár, který zničil 54 domů a vyžádal si 4 lidské životy, kromě toho bylo kompletně zničeno náměstí. Ve sbírce na pomoc přeživším a na obnovu města se vybralo přes 10 tisíc zlatých. První finanční pomoc pocházela z Českých Budějovic, později se připojil například i tehdejší císař František Josef I. a jeho předchůdce Ferdinand.[6] Další požár zasáhl město roku 1866. V 80. letech 19. století byly zavedeny plynové lampy a zřízena telegrafní stanice na náměstí.

Roku 1939 byla přivítána místními převážně německými obyvateli Mnichovská dohoda a město bylo připojeno k Třetí říši. 6. května roku 1945 bylo osvobozen americkou armádou. Po odsunu německého obyvatelstva byl Frymburk dosídlen Čechy, Slováky, reemigranty z Rumunska a Volyňskými Čechy.

Státní statek

V červnu roku 1950 byl ze zrušených Horských pastevních družstev Jihlava a Jindřichův Hradec ve Frymburku zřízen Československý státní statek s výměrou 4 500 ha zemědělské půdy, sestávající z oddělení Blatná, Kovářov (s obcí Milná), Přední Výtoň a Slupečná. Statek se potýkal s nedostatkem mechanizace, nevhodným ustájením skotu a s nedostatkem krmiva a k 1. únoru 1951 byl Státní statek Frymburk zrušen a začleněn pod Československý státní statek Černá v Pošumaví, oddělení Blatná a Kovářov (s Milnou), Přední Výtoň a Slupečná pod Státní statek Vyšší Brod. V roce 1954 byl státní statek rozšířen o obce Bližná, Radslav a Jestřábí (hospodářský dvůr zaniklý při vzniku vodní nádrže Lipno). V roce 1958 převzal i JZD Frymburk. V roce 1960 byl krátce zřízen opět Státní statek Frymburk s odděleními: Milná, Blatná, Frymburk, Přední Výtoň a Slupečná. S nastolením období normalizace se v roce 1971 Státní statek Frymburk stal odštěpným závodem nově vzniklého Oborového podniku „Státní statky Šumava”. Dalším reorganizací v roce 1976 zanikl Odštěpný závod Černá v Pošumaví, který byl následně sloučen s Odštěpným závodem Frymburk. Od 1. července 1988 se stal Odštěpný závod Frymburk součástí nově zřízeného Agrokombinátu Šumava.[7]

Vodní nádrž Lipno

Další významnou změnou byla stavba Lipenské přehrady od roku 1952 do roku 1959. V této době byla podstatná část města zbourána, zatopena a celkově se změnil jeho charakter. Od té doby se jedná převážně o rekreační sídlo.[8][9]

Současnost

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[10] V roce 2010 bylo ve Frymburku otevřeno muzeum, jehož posláním je dokumentovat historii Frymburku a 12 okolních obcí a osad.[11]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů ve Frymburku v letech 1869–2011[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 205 1 259 1 297 1 276 1 334 1 165 1 182 476 922 951 1 099 1 289 1 319 1 339
Počet domů 146 155 156 156 156 157 177 130 157 125 152 252 244 366

Obecní správa a politika

Místní části

Hospodářství a turistika

Vodní nádrž Lipno a městys Frymburk, věž kostela sv. Bartoloměje

Frymburk je rekreačním střediskem pro různé aktivity po celý rok. Bezprostřední blízkost nádrže Lipno je využívaná například při rybaření, vodních sportech či okružních plavbách. Nachází se zde několik pláží, veřejná pláž pod budovou základní školy a přístaviště s přívozem. V zimě je udržována na zamrzlé hladině nádrže bruslařská dráha dlouhá 11km do Lipna nad Vltavou. V zimní sezóně je dále využíván skipark Frymburk se dvěma sjezdovkami Na Martě či běžkařské tratě mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou nebo na Frymburských loukách.[13]

Okolí je protkáno turistickými značkami (žlutá a zelená) a cyklistickými trasami. Významnou cyklotrasou je šumavská cyklostezka, vedoucí z Vyššího Brodu přes Lipno nad Vltavou po levém břehu Lipna až do Nové Pece. Cyklotrasa byla nově postavena z prostředků Phare v roce 1999. Další oblíbenou je Jezerní cyklostezka vedoucí mezi obcemi Frymburk, Lipno nad Vltavou a Přední Výtoň. [14]

Ve Frymburku jsou dva velké kempy – Vřesná a U Lískovců. Přímo v obci je řada dalších ubytovacích zařízení. 5 km severovýchodně od obce (u místní části Blatná) leží sportovní letiště Frymburk.

Památník Adalberta Stiftera

Doprava

Ve Frymburku je křižovatka silnic, a to:

Nejbližší železniční stanice je v 9 km vzdálené obci Lipno nad Vltavou, kde je koncová stanice železniční trati Rybník – Lipno nad Vltavou.

Přívoz

Pranýř

Katastr obce Frymburk se rozkládá výhradně na levém břehu Lipna. S pravým břehem je Frymburk spojen pomocí přívozu, který v letní sezóně jezdí každou hodinu (7–19) do cca 0,4 km vzdálené osady Frýdava, spadající pod obec Přední Výtoň. Přívoz využívají zejména turisté, kteří se chtějí dostat na hrad Vítkův kámen.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Bartoloměje – pozdně gotická, několikrát zničená a přestavěná stavba s výrazně vysokou věží novogoticky upravenou roku 1870. [9]
  • Morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty – postaven roku 1735 vyšebrodským knězem J. F. Latichem. [15]
  • Pranýř – postaven roku 1651. Měří téměř čtyři metry. [16]
  • Kašna – žulová kašna z roku 1676[17]
  • Umělý potok – vydlážděný na přelomu 16. a 17. století. Původně sloužil k máchání prádla a byl napájen nedalekým Podhorským potokem, po roce 1950 byl přerušen a je napájen podpovrchově. [6]
  • Reliéf A. Stiftera, autor: Johann Rathausky
  • Kalvárie Marta – křížová cesta ke kapli Panny Marie Bolestné na návrší Na Martě
  • Meteorologický sloup u bývalé školy čp. 36 z roku 1925[18]

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ František Valentin Schmidt [online]. Město Český Krumlov [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Frymburské náměstí [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-26. 
  7. ↑ Státní statky, zakládání, průběh - Kronika obce Frymburk [online]. Obec Frymburk. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-30. 
  8. ↑ Historie obce Frymburk [online]. mistopisy.cz [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Frymburk [online]. Město Český Krumlov [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  11. ↑ Muzeum. www.frymburk.info [online]. Městys Frymburk [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-21-25 [cit. 2018-06-01]. Kapitola Jihočeský kraj - Český Krumlov. Dostupné online. 
  13. ↑ Zimní sezóna [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-16. 
  14. ↑ Letní sezóna [online]. [cit. 2018-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-16. 
  15. ↑ Morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ Pranýř [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kašna [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 152. 

Literatura

  • HUDIČÁK, Petr. Lipno: krajina pod hladinou. Druhé doplněné vydání. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o., 2016. 239 stran. Seidelova Šumava.

Související články

Externí odkazy

Zdroj