Fritz Haarmann

Fritz Haarmann
Fritz Haarmann roku 1924
Fritz Haarmann roku 1924
Základní údaje
Rodné jméno Friedrich Heinrich Karl Haarmann
Alias Řezník z Hannoveru
Datum narození 25. října 1879
Místo narození Hannover
Datum úmrtí 15. dubna 1925 (45 let)
Místo úmrtí tamtéž Německo
Zatčení 23. června 1924
Výše trestu trest smrti
Příčina smrti gilotina
Oběť
Modus operandi znásilnění, prokousnutí hrdla, dekapitace, rozřezání
Počet obětí nejméně 30
Období vraždění 1918-1924
Stát vraždění NěmeckoNěmecko Německo
Místo vraždy Hannover
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Heinrich Karl "Fritz" Haarmann, známý jako „Řezník z Hannoveru” (25. října 1879 Hannover – 15. dubna 1925 Hannover) byl německý sériový vrah a kanibal který zabil nejméně 24 mladých mužů.

Životopis

Mládí

Fritz Haarmann se narodil jako šesté dítě chudým rodičům. Matka si přála holčičku, a když se jí narodil syn, začala ho oblékat do dívčích šatů. Malý Fritz si často hrával s panenkami a byl šťastný.

Ve škole mu brilantně šla gymnastika, zato neovládal mužské kolektivní sporty. Již tehdy měl problémy se svou homosexualitou, kdy obtěžoval své spolužáky. Několikrát navštívil psychiatrickou léčebnu, jelikož se u něj objevily halucinace, které naznačovaly pád nebo úpal.

Roku 1897 vstoupil Haarmann do armády, z níž byl brzy částečně kvůli homosexualitě propuštěn. Později byl označen za asociální osobnost a uznán invalidním.

Musel se vrátit do Hannoveru, kde začal pašovat a krást. Svou první vraždu spáchal na konci první světové války.

Sériový vrah

V září 1918 byl Haarmann přistižen při sexuálním styku s nezletilým, za což byl odsouzen na devět měsíců káznice. Policie ho původně hledala kvůli zmizení jistého Friedela Rotha, který byl s Haarmannem naposled viděn. Když přišli strážníci do Haarmannova bytu a viděli ho při styku s nezletilým chlapcem, zapomněli na pravý důvod prohlídky.

Roku 1919 vyšel Haarmann z vězení, ale vraždit nepřestal. Své oběti vyhledal na Hannoverském nádraží a lákal je k sobě do bytu na jídlo, cigarety a nocleh. Do „karet” mu hrála německá poválečná inflace.

Na nádraží potkal Hanse Granse (1901–1975), kterého se pokusil zavraždit. Grans se Haarmannovi líbil, a tak nechal ho žít. Grans jednou Haarmanna přistihl při vraždě, ale na policii z jistých důvodů nešel.

Haarmannovým modem operandi bylo, že oběť nejdříve znásilnil, následně jí prokousl hrdlo a rozporcoval její tělo. Maso poté prodával na černém trhu jako fajnové vepřové na řízky, což byl později důvod k obvinění z kanibalismu. Nikdy se k němu nepřiznal a nebyl mu ani prokázán). Grans mezitím prodával oblečení a věci obětí.

Dopadení

V řece Leine bylo roku 1924 nalezeno několik lebek a kostí, které patřily asi dvacet dvěma lidem. Mezi podezřelými byl i Haarmann, který byl ale ze seznamu vyškrtnut hlavně proto, že byl v té době policejním informátorem. Pravděpodobně se paktoval i s mafií coby agent provokatér, podobně jako Jevno Azef.

Haarmann se ale v podstatě udal sám, když na policejní stanici přivedl chlapce, který ho údajně napadl. Chlapec strážníkovi vylíčil, jak ho chtěl Haarmann znásilnit a že pokud se mu nepodvolí, skončí "jako ti druzí".

Haarmann a Grans byli zatčeni a při domovní prohlídce bylo nalezeno oblečení několika obětí. Haarmann se přiznal ke dvěma vraždám.

Soud

Soud s Haarmannem začal 8. prosince 1924. Haarmann spoléhal na svůj status policejního informátora, a doufal, že proto bude brzy osvobozen. Grans se naopak hájil, ale Haarmannovi se podařilo obvinit ho ze dvou vražd.

Haarmann i Grans byli nakonec odsouzeni k trestu smrti. Před popravou se Haarmann přiznal, že Granse křivě obvinil. Gransův proces byl následně obnoven a Grans byl nakonec odsouzen na dvanáct let vězení.

Haarmann byl popraven gilotinou 15. dubna 1925 v Hannoveru.

Oběti

Jméno Věk Datum smrti
Friedel Rothe 17 25. září 1918
Fritz Franke 17 23. února 1923
Wilhelm Schulze 17 20. března 1923
Roland Huch 16 23. května 1923
Hans Sonnenfeld 19 květen 1923
Ernst Ehrenberg 13 25. června 1923
Heinrich Struß 18 24. srpna 1923
Paul Bronischewski 17 24. září 1923
Richard Gräf 17 září 1923
Wilhelm Erdner 16 12. října 1923
Hermann Wolf 15 24. nebo 25. října 1923
Heinz Brinkmann 13 27. října 1923
Adolf Hannappel 17 11. listopadu 1923
Adolf Hennies 19 6. prosince 1923
Ernst Spiecker 17 5. ledna 1924
Heinrich Koch 20 15. ledna 1924
Willi Senger 19 2. února 1924
Hermann Speichert 16 8. února 1924
Alfred Hogrefe 16 6. dubna 1924
Hermann Bock 22 duben 1924
Wilhelm Apel 16 17. dubna 1924
Robert Witzel 18 26. dubna 1924
Heinrich Martin 14 9. května 1924
Fritz Wittig 17 26. května 1924
Friedrich Abeling 10 26. května 1924
Friedrich Koch 16 5. června 1924
Erich de Vries 17 14. června 1924

Odkazy

Externí odkazy

Zdroj