Fridrich Vilém Hesenský

Fridrich Vilém Hesenský
hesenský kurfiřt
Narození	20. srpna 1802 Hanau, Svatá říše římská
Úmrtí	6. ledna 1875 Praha, Rakousko-Uhersko
Manželka	Gertruda Falkensteinová
Dynastie	Hesenští
Otec	Vilém II. Hesenský
Matka	Augusta Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich Vilém Hesenský (20. srpna 1802, Hanau – 6. ledna 1875, Praha) byl v letech 1847 až 1866 posledním hesensko-kasselským kurfiřtem.

Život

Fridrich Vilém se narodil v Hanau jako syn prince Viléma, později kurfiřta Viléma II. Hesenského a jeho manželky Augusty Pruské, nejmladší dcery krále Fridricha Viléma II.

Během francouzské okupace Hesensko-Kasselska (1806–1813) pobýval s matkou v Berlíně. Jeho vztah s otcem byl špatný kvůli otcovu poměru s Emílií Ortlöppovou.

Fridrich se vzdělával v Marburgu a Lipsku. 30. září 1831 se stal spolu regentem a v roce 1847 kurfiřtem. Pod vlivem svého ministra Hanse Daniela Ludwiga Friedricha Hassenpfluga prováděl reakční politiku, čímž se stal velmi neoblíbeným. Byl nucen vzdát se požadavkům Březnové revoluce, ale v roce 1850, poté, co byla revoluce rozdrcena, znovu nastolil Hassenpfluga.

Během prusko-rakouské války (1866) si vybral rakouskou stranu. Jeho hlavní město Kassel bylo obsazeno Pruskem a v důsledku svého odmítnutí vyjednávat byl 23. června převezen jako vězeň do Štětína. Hesensko-Kasselsko bylo téhož roku 1866 anektováno Pruskem, což stvrdila ujednání mírové smlouvy.

Fridrich Vilém nikdy nepřijal pruskou anexi. I po vytvoření sjednoceného Německého císařství (1871) se pokusil znovu získat trůn. Zemřel 6. ledna roku 1875 ve věku 72 let v Praze.

Protože byl ženatý morganaticky, byli jeho synové vyloučeni z následnictví. Proto se stal po jeho smrti titulárním hesensko-kasselským kurfiřtem Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský z rodu Hesse-Rumpenheim.

Manželství a potomci

Fridrich Vilém se 26. června 1831 morganaticky oženil s Gertrudou Falkensteinovou (1803–1882), dcerou Johana Gottfrieda Falkensteina a Magdalény Schulzové.

Gertruda byla bývalou manželkou lajtnanta Karla Michaela Lehmanna (1787–1882). V roce 1831 jí jeho otec Vilém II. učinil Její Osvíceností hraběnkou z Schaumburgu. V roce 1853 se stala také kněžnou z Hanau a Horowitz.

Měli spolu devět dětí, z nichž se některé narodily před svatbou a které měly titul princové z Hanau. V roce 1862 jim byl přidělen titul Jasnost. Následně se kurfiřt s Gertrudou rozvedl.^[zdroj⁠?] Jejich dětmi byli:

• 1. Augusta Marie Gertruda z Hanau (21. 9. 1829 Niederdorfelden – 18. 9. 1887 Halle)^[1][2][3]

  ⚭ 1849 Ferdinand Maxmilián z Ysenburg-Büdingenu (24. 10. 1823 Wächtersbach – 5. 5. 1903 tamtéž), v letech 1859–1865 hrabě z Ysenburg-Büdingenu, roku 1865 povýšen na knížete^[4][5][6]

• 2. Alexandrina z Hanau (22. 12. 1830 Fulda – 20. 12. 1871 Lindau)^[7][8]

  ⚭ 1851 Felix Hohenlohe-Öhringenský (1. 3. 1818 Öhringen – 8. 9. 1900 Asnières-sur-Seine)^[9][10]

• 3. Fridrich Vilém z Hanau (18. 11. 1832 Kassel – 14. 5. 1889 Riesbach), vyloučen z následnictví kvůli morganatickému manželství^[11][12]

  I. ⚭ 1856 Auguste Birnbaum (9. 10. 1837 Kassel – 29. 6. 1862 Stuttgart)^[13][14]

  II. ⚭ 1875 Ludovika Gloede (6. 5. 1840 Hamburk – 20. 4. 1912 Mnichov)^[15][16][17]

• 4. Mořic z Hanau (4. 5. 1834 Kassel – 24. 3. 1889 Hořovice), 1. kníže z Hanau^[18][19]

  ⚭ 1875 Anna von Loßberg (14. 8. 1829 Kassel – 27. 10. 1876 Hořovice),^[20] morganatické manželství

• 5. Vilém z Hanau (19. 2. 1836 Kassel – 3. 6. 1902 Hořovice), 2. kníže z Hanau^[21][22]

  I. ⚭ 1866 Alžběta ze Schaumburg-Lippe (5. 3. 1841 Bückeburg – 30. 11. 1926 Wiesbaden), rozvedeni roku 1868^[23][24]

  II. ⚭ 1890 Alžběta z Lippe-Weissenfeldu (1. 7. 1869 Drážďany – 24. 10. 1952 Schweinfurt)^[25]

• 6. Marie z Hanau (22. 8. 1839 Kassel – 26. 3. 1917 Bonn)^[26][27]

  ⚭ 1857 Vilém Hesensko-Philippsthalsko-Barchfeldský (3. 10. 1831 Steinfurt – 17. 1. 1890 Rotenburg an der Fulda), rozvedeni roku 1872^[28][29]

• 7. Karel z Hanau (29. 11. 1840 Kassel – 27. 1. 1905 tamtéž), 3. kníže z Hanau^[30][31]

  ⚭ 1882 Hermína von Grote (8. 10. 1859 Hannover – 31. 3. 1939)^[32][33]

• 8. Jindřich z Hanau (8. 12. 1842 Kassel – 15. 7. 1917 Praha), 4. kníže z Hanau^[34][35]

  ⚭ 1917 Martha Riegel (26. 10. 1876 Biskupiec – 10. 3. 1943 Praha)^[36][37]

• 9. Filip z Hanau (29. 12. 1844 Kassel – 28. 8. 1914 Bad Zwesten)^[38][39]

  ⚭ 1875 Albertine Hubatschek-Stauber (7. 12. 1840 Zemun – 11. 4. 1912 Merano)^[40]

Vývod z předků

Vilém VIII. Hesensko-Kasselský

Fridrich II. Hesensko-Kasselský

Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská

Vilém I. Hesenský

Jiří II.

Marie Hannoverská

Karolina z Ansbachu

Vilém II. Hesenský

Kristián VI.

Frederik V.

Žofie Magdalena Braniborská

Karolina Vilemína Dánská

Jiří II.

Luisa Hannoverská

Karolina z Ansbachu

Fridrich Vilém Hesenský

Fridrich Vilém I.

August Vilém Pruský

Žofie Dorotea Hannoverská

Fridrich Vilém II.

Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Augusta Pruská

Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský

Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský

Šarlota z Hanau-Lichtenbergu

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská

Kristián III. Falcko-Zweibrückenský

Karolína Falcko-Zweibrückenská

Karolína Nasavsko-Saarbrückenská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick William, Elector of Hesse na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Vilém I. Hesenský na Wikimedia Commons

Hesenský kurfiřt
Předchůdce: Vilém II.	1847–1866 Fridrich Vilém Hesenský	Nástupce: kurfiřtství anektováno Pruskem

Hlava hesensko-kasselského státu
Předchůdce: Vilém II. jako kurfiřt	1847–1866 Fridrich Vilém Hesenský	Nástupce: Vilém I. Pruský jako německý císař

TITULÁRNÍ Hesenský kurfiřt
Předchůdce: kurfiřtství anektováno Pruskem	1866–1875 Fridrich Vilém Hesenský	Nástupce: Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský

Zdroj