Fridrich III. Libnický

Fridrich III. Libnický
Narození	13. století
Úmrtí	30. března 1338 Salcburk
Místo pohřbení	Salcburk
Povolání	arcibiskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	katolický arcibiskup (od 1316) arcibiskup
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Fridrich (Bedřich) Libnický (německy Friedrich von Leibnitz, † 30. března 1338) byl v letech 1315 až 1338 kníže-arcibiskup salcburský jako Fridrich III.

Život

24. října byl za nového arcibiskupa jednohlasně zvolen dosavadní katedrální probošt Fridrich Libnický (1315–1338). Pocházel ze starého salcburského ministeriálního rodu se sídlem na hradě Libnice (Leibnitz) a již během sedisvakance a nepřítomnosti svého předchůdce úspěšně vykonával svěřené úkoly.

Jako nově zvolený arcibiskup neprodleně odcestoval do Avignonu, aby zde dostal biskupské svěcení a převzal pallium. V Avignonu však Fridrich musel čekat déle než rok, neboť v téže době zemřel papež Klement V. a volba nového papeže se uskutečnila v roce 1316, kdy byl zvolen papež Jan XXII. Fridrich byl na biskupa vysvěcen a konsekrován teprve 25. listopadu.

Dlouhé čekání a pobyt v Avignonu byly spojené s velikými náklady a různými poplatky, které bylo možné (společně s dluhy Fridrichova předchůdce) splácet jen pomalu. Navíc dlouhá doba nepřítomnosti arcibiskupa v Salcburském knížectví začínala být nebezpečná. Jen s obtížemi se v téže době podařilo odvrátit vojenskou konfrontaci s Bavorskem. Fridrich okamžitě po svém návratu z Avignonu obnovil spojenectví s Rakouskem proti Hornímu a Dolnímu Bavorsku. Tím se ovšem konflikt mezi Rakouskem s jeho salcburským spojencem proti Dolnímu Bavorsku stal nevyhnutelným. Král Ludvík Bavorský v boji o německou královskou korunu naplánoval rozhodující bitvu na 28. října (1322). Na to Fridrich Rakouský, v očekávání, že vojsko jeho bratra ze Švábska bude v rozhodující čas na místě, přistoupil. Výsledek bitvy u Mühldorfu pak byl oproti všem očekáváním pro Rakousko katastrofální, arcibiskup Fridrich a vévoda Jindřich Rakouský byli zajati, stejně jako mnoho rakouských, a značná část salcburských rytířů. Následovaly vysoké válečné reparace, které byly postupně spláceny až do roku 1331. V roce 1324 obsadili Bavoři významné salcburské město Tittmoning, které zůstalo zrádně Bavorům otevřené. Salcburk pak byl nucen tyto državy znovu draze vykoupit.

Z důvodu nezvladatelného finančního stavu požádal Fridrich papeže o udělení souhlasu k zavedení subsidiární daně (daň z příjmů) v rámci salcburské církevní provincie, která byla úředně potvrzena 5. února 1327, ačkoli uplatňována byla již tři roky předtím. Zavedení této daně (resp. zákon o jejím zavedení ze dne 29. září 1328), byla první formou samostatného salcburské zemského zřízení, je považován za okamžik vzniku samostatného Salcburska.

Poslední roky panování knížete-arcibiskupa již byly poměrně klidné. Jím iniciované odvrácení se od mateřského Bavorska a příklon k Rakousku dostalo jeho arcidiecézi do obtížné situace. Postavení Salcburku coby hlavního sídla církevní provincie na jihovýchodě říše bylo značně oslabeno, jeho nástupcům se však pro diecézi podařilo zajistit status knížecího-arcibiskupství.

Fridrich Libnický zemřel 30. března 1338. Byl pochován v salcburské katedrále svatých Ruperta a Virgila vedle oltáře Svatého Kříže.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich III. von Leibnitz na německé Wikipedii.

Literatura

• Heinz Dopsch, Hans Spatzenegger (nakl.): Geschichte Salzburgs, Stadt und Land. Pustet, Salzburg 1988, ISBN 3-7025-0243-2
• VON KRONES, Franz. ADB:Friedrich III. (Erzbischof von Salzburg) – Wikisource [online]. Allgemeine Deutsche Biographie - ADB, 1878 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. (německy) 

Zdroj