Frederik VI.

Frederik VI. Dánský
král dánský a norský
Frederik VI. v roce 1825 na obrazu CH.W. Eckersberga
Doba vlády	1808–1839, Dánsko 1808–1814, Norsko
Tituly	vévoda šlesvicko-holštýnský a sasko-lauenburský
Narození	28. ledna 1768 Kodaň
Úmrtí	3. prosince 1839 Kodaň
Pohřben	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Kristián VII.
Nástupce	Kristián VIII., Dánsko Kristián Frederik, Norsko
Manželka	Marie Hesensko-Kasselská
Potomci	Karolina Vilemína Marie
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Kristián VII.
Matka	Karolina Matylda Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň – 3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 1808 až 1814 král norský. Jako následník trůnu byl v letech 1784–1808 regentem svého fyzicky i mentálně nezpůsobilého otce krále Kristiána VII.

Životopis

Frederik VI. se narodil jako první dítě a jediný syn dánského krále Kristiána VII. a jeho ženy, britské princezny Karoliny Matyldy, nejmladší sestry britského krále Jiřího III. Ze strany matky byl tedy spřízněn s britskou a hannoverskou královskou rodinou.

Dětství

Měl neveselé dětství, neboť jeho matka byla v roce 1772 sesazena a následně vypovězena ze země pro svůj blízký (údajně milostný) vztah s lékařem svého manžela, Johannem Friedrichem Struensee. Frederik svou matku již nikdy neviděl (zemřela tři roky poté) a zůstal u svého otce, který ovšem jako duševně nemocný se nemohl dítěti věnovat.

Princ regent

Roku 1784, ve svých 16 letech, se jako korunní princ chopil vlády ve jménu svého duševně nemocného otce, odsunul tak od moci státního ministra Ove Høegh-Guldberg, exponenta své ambiciózní nevlastní babičky Juliany Marie Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jako regent krále pak působil do jeho smrti 13. března 1808; poté nastoupil na dánský trůn jako král Frederik VI.

Vláda

Frederik byl příznivcem osvícenství; ve spolupráci s hrabětem Andreasem Peterem Bernstorffem uskutečnil řadu liberálních reforem, mezi jiným např. zrušil nevolnictví, zavedl svobodu tisku, zakázal obchod s otroky či uzákonil občanská práva pro Židy.

Za napoleonských válek stálo dosud neutrální Dánsko po dvojím bombardování Kodaně britskou flotilou (1801,1807) od 31.10.1807 na straně Francie a Frederik musel dělat ústupky ve prospěch Švédska a Francie; ty vyústily podepsáním Kielského míru, v důsledku kterého v roce 1814 Norsko připadlo Švédsku, ale Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly územím Dánska. Král se kvůli udržení suverenity Dánska též osobně vypravil na Vídeňský kongres.

V poslední fázi jeho vlády se projevilo jisté oživení státních financí, zruinovaných válkami, a došlo k některým demokratizačním opatřením.

Manželství a potomci

31. července roku 1790 se Frederik v Gottorpském paláci v Šlesviku oženil s Marií Hesensko-Kasselskou (1767–1852), německou šlechtičnou, spřízněnou s britskou i dánskou královskou rodinou. Z jejich manželství vzešlo osm potomků, šest z nich však zemřelo téměř bezprostředně či záhy po narození, dospělého věku se dožily pouze dvě dcery.

Ani jedna z nich neměla děti; tak tato linie oldenburské dynastie tak vymřela nejen po meči, ale i po přeslici:

• Kristián (22. září 1791 – 23. září 1791)
• Marie Luisa (19. listopadu 1792 – 12. října 1793)
• Karolina (28. října 1793 – 31. března 1881), ⚭ 1829 Frederik Ferdinand Dánský (22. listopadu 1792 – 29. června 1863)
• Luisa (21. srpna 1795 – 7. prosince 1795)
• Kristián (1. září 1797 – 5. září 1797)
• Juliana Luisa (12. února 1802 – 23. února 1802)
• Frederika Marie (3. června 1805 – 14. června 1805)
• Vilemína Marie (18. ledna 1808 – 30. května 1891),

  ⚭ 1828 Frederik (6. října 1808 – 15. listopadu 1863), vévoda šlesvický, holštýnský a lauenburský a jako Frederik VII. král dánský od roku 1848 až do své smrti, manželé se rozvedli v roce 1834

  ⚭ 1835 Karel Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (30. září 1813 – 24. října 1878)

Frederik byl rovněž otcem řady nemanželských dětí: Luisa a Karolina, hraběnky von Brockdorff, Frederik a Valdemar.

Nástupce na trůn

Z osmi dětí Frederika VI. se dospělého věku dožily pouze dvě dcery, jež podle tehdejší právní úpravy vycházející ze Salického práva nemohly uplatnit následnické právo k dánskému a norskému trůnu (ani ony ostatně neměly potomky). Na trůn tedy nastoupil jeho bratranec (syn Frederika Dánského, mladšího nevlastního bratra Kristiána VII.) jako Kristián VIII.

Vývod z předků

Frederik IV. Dánský

Kristián VI.

Luisa Meklenburská

Frederik V.

Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský

Žofie Magdalena Braniborská

Žofie Kristýna Wolfsteinská

Kristián VII.

Jiří I.

Jiří II.

Žofie Dorotea z Celle

Luisa Hannoverská

Jan Bedřich Braniborsko-Ansbašský

Karolina z Ansbachu

Eleonora Sasko-Eisenašská

'Frederik VI.'

Jiří I.

Jiří II.

Žofie Dorotea z Celle

Frederik Ludvík Hannoverský

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Karolina z Ansbachu

Eleonora Sasko-Eisenašská

Karolina Matylda Hannoverská

Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský

Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská

Augusta Sasko-Gothajská

Karel Anhaltsko-Zerbstský

Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská

Žofie Sasko-Weissenfelská

Odkazy

Související články

• Dějiny Dánska
• Dějiny Norska
• Seznam hlav dánského státu
• Seznam norských panovníků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik VI. na Wikimedia Commons
• http://www.rosenborgslot.dk/ (dánsky nebo anglicky)
• http://runeberg.org/dbl/5/0311.html

Zdroj