Franz Karl Coudenhove
| František Karel z Coudenhove | |
|---|---|
| Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
| Úřadující | |
|
Ve funkci od: 16. ledna 1881[1] | |
| Panovník | František Josef I. |
| Narození |
19. února 1825 Vídeň |
| Úmrtí |
16. června 1893 (ve věku 68 let) Ottensheim |
| Místo pohřbení | Hietzinský hřbitov |
| Choť | Marie z Kalergi |
| Rodiče | František Ludvík z Coudenhove a Augusta z Löwensternu |
| Děti | Jindřich Jan z Coudenhove-Kalergi Thecla z Coudenhove |
| Příbuzní |
Jindřich z Coudenhove a Edmund František z Coudenhove (sourozenci) Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, Gerolf Josef z Coudenhove-Kalergi, Ida Friederike Görresová a Johannes z Coudenhove-Kalergi (vnoučata) |
| Profese | komorník a politik |
| Náboženství | římskokatolické[1] |
| Ocenění | Nejvyšší spokojenost (1866) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Karl Coudenhove plným jménem Franz Karl hrabě von Coudenhove (19. února 1825 Vídeň – 16. června 1893 Ottensheim) byl rakouský velkostatkář, diplomat a politik.
Životopis
Pocházel ze starého šlechtického rodu z Brabantska, předkové vstoupili do služeb habsburské monarchie a v roce 1790 obdrželi říšský hraběcí stav.
Od roku 1834 studoval na Akademickém gymnáziu ve Vídni a v letech 1839–1841 navštěvoval Theresianum. Mezi lety 1848 až 1857 sloužil v armádě jako důstojník a ke konci služby v hodnosti hauptman. Již v roce 1849 vstoupil do diplomatických služeb a zpočátku pracoval na internunciatuře v Konstantinopoli (Istanbul) a od roku 1853 byl vyslancem v Drážďanech. V roce 1857 byl legačním sekretářem a o rok později byl delegován do Říma a od roku 1859 do Bruselu. Roku 1862 opustil diplomatickou službu.[1]
Roku 1863 koupil panství Ottensheim v hornorakouském Mühlviertelu a v roce 1864 panství Ronsperg/Ronšper (dnes Poběžovice) a Stockau/Pivoň, obě ležící v Okresním hejtmanství Horšův Týn.
Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem výrazu Nejvyšší spokojenosti.[2]
Jako zástupce katolických konzervativců byl krátkodobě v roce 1871 členem Hornorakouského zemského sněmu. Od roku 1881 byl doživotním členem Panské sněmovny a zde patřil do Strany středu.[1]
S manželkou Marií Kalergi měli šest dětí. Krátce před svou smrtí 1893 ustanovil za dědice svého nenarozeného vnuka Johanna hraběte Coudenhove-Kalergi, nejstaršího syna svého nejstaršího syna Heinricha von Coudenhove-Kalergi.[3]
Byl pohřben na Hietzingském hřbitově do rodinné hrobky.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Parlamentarier 1848–1918 [online]. Republik Österreich Parlament [cit. 2022-12-09]. Heslo Coudenhove, Franz Karl Graf. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-26. (německy)
- ↑ Pražský denník. Praha: Vojtěch Kubelka, 27.10.1866, 1(135), s. (2). ISSN 1803-4837.
- ↑ Barbara Coudenhove-Kalergi. Zuhause ist überall, 2015. Frankfurt: Fischer.
Související články
