František Plesnivý

František Plesnivý
Narození 4. duben 1845
Unhošť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. srpna 1918 (ve věku 73 let)
Vila Gabriela
Hradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání architekt
Hnutí Secese, funkcionalismus
Významná díla Vila Ettrich
Vila Gabriela
Ocenění Stříbrná medaile města Prahy
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vila Gabriela, kde zemřel Plesnivý

František Plesnivý (4. dubna 1845 Unhošť – 9. srpna 1918 Hradec Králové) byl český architekt.

Činnost

František Plesnivý tvořil zejména v secesním stylu a později využíval ve své tvorbě užitné vzory. Mj. v roce 1903 upravil vilu Ettrich v Jaroměři z konce 19. století, kterou navštěvovali obdivovatelé, mezi něž patřil dokonce císař František Josef I.[1] Vila se rovněž objevila v celovečerním filmu Jana Hřebejka Musíme si pomáhat z roku 2000[2].

V roce 1897 navrhl a postavil František Plesnivý dům pro svou rodinu v Novém Hradci Králové, pojmenovanou po své ženě – Vila Gabriela. Na počátku 20. století Plesnivý také navrhoval a prováděl chrámové architektonistické projekty,[3] továrny[4][5] a veřejné a funkční budovy,[6] jako jsou vodárenské věže.

Hrobka rodiny Františka Plesnivého na hřbitově v Pouchově

Architekt František Plesnivý zemřel 9. srpna 1918 ve Vile Gabriele v Hradci Králové. Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Pouchově.

Vyznamenání

V roce 1898 získal Plesnivý na Výstavě architektury a strojírenství Stříbrnou medaili města Prahy.[7]

Reference

  1. ↑ Vila Josefa Ettricha, SlavneVily.cz.
  2. ↑ Potůček, J., "Vila Josefa Ettricha má nádech elegantní francouzské architektury" Archivováno 23. 3. 2019 na Wayback Machine., Novinky.cz, 6. březen 2013.
  3. ↑ "Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie 'na Rožberku', Slezské Předměstí", Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
  4. ↑ Waisserová, A., "Lederer & Adler, mechanická továrna na obuv", Litomyšlský architektonický manuál.
  5. ↑ Skřivánek, M., Litomyšl 1259-2009: Město kultury a vzdělávání, (Litomyšl: Město Litomyšl, 2009), s. 272–275.
  6. ↑ Věžový vodojem Archivováno 23. 3. 2019 na Wayback Machine., Česká Třebová, vodarenskeveze.cz.
  7. ↑ Vlček, P., ed., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (Praha: Academia, 2004), s. 508.

Externí odkazy

Zdroj