František Pecháček (komunální politik)

František Pecháček
František Pecháček (kresba J. Mukařovského, Světozor, 1887)
František Pecháček (kresba J. Mukařovského, Světozor, 1887)
Purkmistr města Plzně
Ve funkci:
1874 – 1888
Předchůdce Emanuel Tuschner
Nástupce Karel Houška
Stranická příslušnost
Členství Národní str.
Narození 31. března 1815
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. srpna 1888 (ve věku 73 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Anna Pecháčková, roz. Böhmová
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese mlynář, radní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Pecháček (31. března 1815 Praha – 4. srpna 1888 Plzeň) byl český mlynář a podnikatel, dlouholetý purkmistr města Plzně.

Život

Mládí

Narodil se jako nejstarší dítě v rodině Jana Pecháčka a jeho ženy Marie, rozené Šubrtové, ve Vávrových mlýnech v Praze. Záhy se rodina přesunula do Plzně, kde začal Jan Pecháček provozovat Kalikovský mlýn u Mže na okraji města. Základní a střední vzdělání získal František v Plzni, dále studoval techniku ve Vídni, ale nedokončil ji, neboť se musel vrátit do Plzně a převzít rodinné hospodářství. 22. listopadu 1847 zde se oženil s o deset let mladší Annou Böhmovou.

Pecháček byl nadšeným vlastencem, počínaje revolučními událostmi roku 1848 se zapojil do veřejného života. Byl zvolen do městského zastupitelstva a roku 1860 se stal členem městské rady. František Palacký a František Ladislav Rieger Pecháčka nominovali na poslanecký mandát při prvních volbách do Českého zemského sněmu, úřad však nakonec obsadil na německý kulturní vliv orientovaný František Pankrác.

Purkmistr

V roce 1873 dolehla na Rakousko-Uhersko hospodářská krize. 26. června pak po skandálu s nákupem nemovitostí rezignoval plzeňský purkmistr Emanuel Tuschner. František Pecháček se v nelehké době města dokázal politicky prosadit a 30. dubna 1874 byl oficiálně uveden do funkce purkmistra královského města Plzeň. 7. září 1874 přivítal František Pecháček v Plzni císaře Františka Josefa I. na jeho vůbec třetí návštěvě města.

Za jeho působení se ve městě zdárně rozvíjel strojírenský průmysl (Škodovy závody atd.), rostla nová městská zástavba a město zažívalo svůj rozkvět. Pecháček dále zastával pozice v různých spolcích a organizacích, často vlasteneckého duchu: byl starostou a čestným členem Měšťanské besedy, Řemeslnické besedy, Slovanské lípy, čestným členem c. k. priv. ostrostřeleckého pluku v Plzni nebo předsedou výboru městské spořitelny.

Roku 1885 byl jmenován čestným občanem města a vyznamenán Rytířským křížem Františka Josefa. Na jeho počest byly nově vzniklé sady v severní části města pojmenovány podle něj, Pecháčkovy sady.

Úmrtí

Zemřel ve výkonu úřadu 3. listopadu 1888 a byl pochován na plzeňském Mikulášském hřbitově. S Annou Pecháčkovou měli tři syny a jednu dceru. Dva ze synů pracovali pak jako sládci, jeden se dospělosti nedožil. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byla po Františku Pecháčkovi pojmenována též jedna z ulic na sídlišti Skvrňany.

Externí odkazy

Zdroj