František Mnohoslav Vrána

František Mnohoslav Vrána
Rodné jméno František Vrána
Narození 5. prosince 1853
Němčice nad Hanou
Úmrtí 6. června 1882 (ve věku 28 let)
Brno
Pseudonym Miloš Velenský
Povolání spisovatel, básník, historik, překladatel a učitel
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Mnohoslav Vrána, pseudonym Miloš Velenský (5. prosince 1853 Němčice nad Hanou[1] – 6. června 1882 Královo Pole[2]) byl moravský učitel, básník, folklorista a překladatel polské poezie.

Životopis

Narodil se v rodině Valentina Vrány (1829–1881) a Anny roz. Matouškové (1831–1920). Měl tři sestry: Annu (1858), Terezii (1868) a Mariannu (1868–1957).

Studoval učitelské ústavy v Olomouci a Brně. Od roku 1876 působil jako podučitel v Židlochovicích, v roce 1878 se stal správcem školy v Hukovicích, a posléze byl jmenován řídícím učitelem matiční školy v Jihlavě.

Mimo své povolání překládal z polštiny, sbíral a vydal několik souborů moravských lidových pověstí, pohádek a povídek. Publikoval také dvě vlastní básnické sbírky: Z vesny života (1879, první vydání obsahovalo 16 básní jeho zemřelého přítele Václava Boh. Pelikána, které ale vydával za své, v druhém vydání byly tyto básně odstraněny) a Nad proudem žití (1882). Ani jedna sbírka ale neměla větší ohlas.

Přispíval do pedagogických časopisů a r. 1880 se stal spoluzakladatelem časopisu Národ a škola s přílohou Literární listy, kterou redigoval. Zemřel na souchotiny.

Dílo

  • Kytice z moravských pověstí – pro milou naši mládež. Brno: Karel Winkler, 1878[3]
  • Z vesny života: básně – Brno: Vojtěch Tuma, 1879[4]
  • Moravské národní pohádky a pověsti – Sešit 1. Z okolí Němčického na Hané. Brno: vlastním nákladem, 1880[5]
  • Moravské národní dětské hry, říkadla, popěvky a hádanky – Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1880
  • Nad proudem žití: nové básně a písně – Brno: V. Tuma, 1882[6]
  • Nový krasořečník: výbor národních pověstí, ballad a bájí z nejnovějších básní výpravných pro dospělejší mládež – Praha: Josef Mikuláš, 1882[7]
  • Krakonoš a Růženka – J. V. Novák. Krakonoš, lakomec a chudá žena – F. V. Kodym. Syn chudé žebračky – Josef Skalka. Sněhulka – F. M. Vrána. Praha: František Bačkovský, 1895
  • Pohádky a pověsti – Jarolím Schaefer; [[[Beneš Method Kulda|B. M. Kulda]], Františka Stránecká, F. M. Vrána] kresby Dobroslava Bilovská. Brno: Josef Stejskal, 1943

Překlady

  • Kytice z Krasického bajek: pro českou mládež – Ignacy Krasicki. Brno: v. n., 1877?[8]
  • Památka po dobré matce, čili, Poslední rady její dceři – Klementina z Taňských-Hoffmannová. Praha: F. A. Urbánek, 1879[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 9334, sn. 6 [online]. MZA [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17583, sn. 69 [online]. MZA [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • HÝSEK, Miloslav. Literární Morava v letech 1849–1885. Praha: Moravskoslezská revue, 1911
  • DOUPALOVÁ, Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988

Externí odkazy

Zdroj