František Mikš (architekt)
| František Mikš | |
|---|---|
| Narození |
26. prosince 1852 Praha  Rakouské císařství
|
| Úmrtí |
25. října 1924 (ve věku 71 let) Praha  Československo
|
| Povolání | architekt, stavební inženýr a stavitel |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Mikš (26. prosince 1852 Praha[1] – 25. října 1924 Praha[2]) byl český architekt, žák a spolupracovník Josefa Mockera a autor historizujících církevních staveb.
Život
Narodil se v rodině pražského měšťana, krejčovského mistra Františka Mikše (1819–1884) a jeho manželky Anny, rozené Divišové (1822–1907).[1] Byl jejich jediný syn.[3]
Dne 6. února 1886 se v Bubenči oženil s Františkou Pruhovou (1855–1890), dcerou učitele z Mlečic.[4] Po smrti první manželky se 26. června 1894 v pražském chrámu sv. Víta podruhé oženil. Nevěstou byla Emilie Horová (1867–??).[5] Ve druhém manželství se narodili syn František (1897–??) a dcera Antonie (1895–??).[6]
Blízký vztah ke svému spolupracovníkovi vyjádřil Josef Mocker tím, že byl svědkem na obou Mikšových svatbách.
Žil v Holešovicích, v domě čp. 346.[7]
František Mikš zemřel v Holešovicích, pochován byl na Olšanských hřbitovech.[p 1]
Dílo
František Mikš pracoval nejprve jako stavební kreslič (Bauzeichner) u Josefa Mockera,[3], dále jako stavitelský příručí, stavitel a architekt.[6]
Výnosem c. a k. místodržitelství ze dne 15. září 1892 a podle výměru pražského magistrátu ze dne 26. září 1892 se stal stavitelem.[7]
Realizované stavby (autor)
- 1899 jmenován stavitelem kostela svatých Petra a Pavla na Vyšehradě[7]
- 1903 průčelí baziliky svatého Petra a Pavla na Vyšehradě (autor přestavby chrámu Josef Mocker)
- 1894 kostel svatého Antonína Paduánského (Praha), realizace 1908-1914[7]
- 1909-1911 Katolický ústav pro vzdělávání učitelů Kongregace školských bratří, Praha XIX - Bubeneč, čp. 299[7] V roce 1915 jej zakoupil kardinál Skrbenský pro Arcibiskupské gymnázium.[8] V letech 1923-1925 přestavěn a rozšířen Františkem Havlenou.[9][10]
- 1912 generální oprava kostela sv. Gotharda v Českém Brodě[11]
- 1913 kostel Narození sv. Jana Křtitele, Plaňany[12]
Realizované stavby (spoluautor)
- 1888–1892 zastupoval Josefa Mockera na stavbě kostela svaté Ludmily na Královských Vinohradech[13][p 2]
- spolupráce s Josefem Mockerem při dostavbě chrámu svatého Víta v Praze[14]
- 1893 regotizace kostela sv. Klimenta, Praha (Nové Město), s Josefem Blechou (rozpracování projektu Josefa Mockera)[7]
- 1903 kostel svatého Prokopa (Žižkov), spolu s Josefem Mockerem
Neuskutečněné návrhy
- 1898 návrh oltáře pro kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově
- 1905 soutěžní návrh na Zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích, odměna,[7]
- 1906 návrh přestavby Staroměstské radnice v Praze
- 1906 návrh regotizace kostela sv. Gotharda v Českém Brodě[11]
- 1907 návrh opravy portálu Týnského chrámu v Praze[15]
Ocenění díla
Na výstavě architektů a inženýrů v Praze v roce 1898 obdržel stříbrnou medaili hlavního města Prahy za projekt kostela svatého Antonína Paduánského v Holešovicích.[7]
Zajímavost
O kresličské zručnosti Františka Mikše svědčí, že mu bylo v roce 1890 svěřeno ruční napsání, gotickým vladislavským písmem na pergamen, blahopřejného textu biskupu Strossmajerovi při příležitosti 40 let biskupské činnosti.[16]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Umístění a stav hrobu se prozatím nepodařilo zjistit.
- ↑ V roce 1891 doprovázel císaře Františka Josefa I. jako stavbyvedoucí při prohlídce rozestavěného chrámu. Panovník na Král. Vinohradech. Národní listy. 30. 9. 1891, s. 2. Dostupné online.
Reference
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ Matrika zemřelých, Holešovice, 1918-1927, snímek 234
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel, Franz Miksch, 1819
- ↑ Matrika oddaných, Bubeneč, 1884-1893, snímek 34
- ↑ Matrika oddaných, chrám sv. Víta, 1893-1914, snímek 25
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel, František Mikš, 1852
- ↑ a b c d e f g h VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Mikš (Mikeš) František. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 425–426.
- ↑ VALENTOVÁ, Radka. Pedagogický přínos učitelského ústavu kongregace Školských bratří ve Svatém Janu pod Skalou. Praha, 2009 [cit. 2017-05-26]. 56 s. bakalářská. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Marek Matějek. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel. čp. 299/XIX. In: Kolektiv autorů za vedení a redakce Pavla Vlčka. Umělecké památky Prahy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2107-6. Svazek Velká Praha A/L. S. 167.
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Architektonický vývoj komplexu Arcibiskupského gymnázia v Praze. In: ŠTOGROVÁ-DOLEŽALOVÁ, Jarmila. Almanach Arcibiskupského gymnázia Praha - Bubeneč : Sborník u příležitosti výstavy k 90. výročí vzniku Arcibiskupského gymnázia v Praze. Praha: Centrální katolická knihovna, 2003. ISBN 80-239-1796-X. S. 12–13.
- ↑ a b KOVÁŘOVÁ, Lenka. Kostel sv. Gotharda v Českém Brodě. Praha, 2015. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Macek. s. 40–42. Dostupné online.
- ↑ Průvodce P-východ, Plaňany. prostor-ad.cz [online]. [cit. 2017-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- ↑ Votivní Chrám Páně sv. Ludmily na Král. Vinohradech. Zlatá Praha. 6. 10. 1893, s. 564. Dostupné online.
- ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2 L-Ž. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Mikš, František, s. 140.
- ↑ SOJKA, Jaroslav. KATEDRÁLNÍ MOTIVY V ČESKÉ GOTICKÉ ARCHITEKTUŘE DOBY OKOLO ROKU 1400. Praha, 2013. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kuthan. s. 18. Dostupné online.
- ↑ Světozor. 8. 10. 1890, s. 536. Dostupné online.
Literatura
- VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Mikš (Mikeš) František. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 425–426.
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2 L-Ž. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Mikš, František, s. 140.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Mikš na Wikimedia Commons
- František Mikš v informačním systému abART
