František Kašík

František Kašík
Major František Kašík (1945)
Major František Kašík (1945)
Narození 26. března 1888
Polná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. září 1969 (ve věku 81 let)
asi Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Civilní činnost stavitel, památkář
Vojenská kariéra
Hodnost major
Doba služby 1914–1938, 1945–1947
Sloužil Rakousko-uherská armáda, Československá armáda
Složka pěchota, ženisté
Jednotka Československé legie
Války první světová válka
Bitvy Sibiřská anabáze

Major František Kašík (26. března 1888 Polná[1] – 18. září 1969 asi Praha) byl český voják, během první světové války československý legionář v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv. Sibiřské anabáze. Jakožto major Československé armády byl roku 1935 povolán na Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), pro které navrhl úspěšnou koncepci protitankové překážky, tzv. rozsocháče či českého ježka,[2] posléze pak uplatněnou v armádách takřka po celém světě.

Život

Mládí

Narodil se v Polné nedaleko Německého Brodu na Českomoravské vysočině, v dětství se však s rodinou odstěhoval do Prahy. Absolvoval reálku na Žižkově, poté krátce studoval na Českém vysokém učení technickém. Když 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, byl krátce poté odveden do rakousko-uherské armády k povinné vojenské službě a zařazen k dělostřeleckému pluku č. 3 nasazenému v pevnosti Přemyšl v Haliči, na východní válečné frontě. Po dobytí pevnosti v březnu 1915 se dostal do ruského zajetí.

Čs. legie

Následně se přihlásil do nově vznikajících československých legií, se kterými po bolševickém převratu v Rusku absolvoval tzv. Sibiřskou anabázi, cestu československých legionářů pro Transsibiřské magistrále do Vladivostoku, a poté lodí kolem Asie do Evropy do nově vzniklého Československa, kam dorazil v červenci 1920. Dne 5. dubna 1921 se civilně oženil s Eliškou roz. Klusáčkovou z Polné, s níž měl několik dětí.

Vstoupil do nově vytvořené Československé armády a byl zaměstnán u ředitelství Zemského vojenského velitelství v Praze. V letech 1923 až 1925 pak svou pozici opustil, aby řídil výstavbu Vojenské muniční továrny v Poličce.

Ředitelství opevňovacích prací

Roku 1935 byl pak v pozici majora povolán na Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP)[3] a pověřen velením 4. podskupina: vnitřního zařízení II.b stavebně-administrativní skupiny. ŘOP bylo pověřeno budováním rozsáhlého opevňovacího systému podél hranice s Nacistickým Německem a některými dalšími sousedními zeměmi, především prostřednictvím budování sítě betonových bunkrů a dalších vojenských objektů. Stal se autorem koncepcí několika ženijních opevňovacích systémů, z nichž nejvýznamnější a později nejpoužívanější byl tzv. rozsocháč,[4] statická ocelová protitanková překážka, vzniklá de facto ze zdokonalení koncepce zátarasu typu španělský jezdec. Rozsocháč se pro svou jednoduchost a zároveň mimořádnou účinnost a bojovou odolnost stal posléze široce rozšířenou koncepcí.[5] Rovněž Kašík navrhl také speciální heslový zámek pro poklopy kabelových komor a další zařízení.

Rozsocháče před pevností Babí nedaleko Trutnova

Po tzv. Mnichovské dohodě a pozdějším obsazení Druhé republiky armádou nacistického Německa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava Kašík armádu opustil. Jakožto vlastenec a důstojník se zapojil do organizace Obrana národa sdružující primárně někdejší vojáky československé armády v odbojové činnosti proti německým okupantům. Těžce jej prý trápilo vědomí, že jím navržený rozsocháč byl během vypuknuvší druhé světové války široce používán německou armádou.

Po roce 1945

Po osvobození Československa roku 1945 se vrátil do Československé armády, v dubnu 1947 byl pak přeložen do zálohy a nedlouho poté armádu opustil. Své stavební zkušenosti následně uplatnil při práci v památkové péči, během 50. letech působil mj. při opravách Pražského hradu a přilehlého Jeleního příkopu či na výstavbě stavbě Laterny magiky v Praze, dokončené roku 1959.

V roce 1962 odešel do penze.

Úmrtí

František Kašík zemřel 18. září 1969, patrně v Praze.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Z pobřeží Velké Británie mizí protiinvazní zábrany z druhé světové války. armadnizpravodaj.cz [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Historie a vojenství. [s.l.]: Magnet 496 s. Dostupné online. Google-Books-ID: bw3vAAAAMAAJ. 
  4. ↑ HTTPS://WWW.BRYTRO.CZ, Brýtro-. Rozdělená obloha, rozdělené koleje – 14. díl – S-Bahn a výstavba zdi. Československý Dopravák [online]. 2021-05-20 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Český ježek | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • KNOBLOCH, Iva a VONDRÁČEK, Radim. Design v českých zemích 1900-2000: instituce moderního designu. V Praze: Academia, 2016. s. 319. ISBN 978-80-7101-157-6.
  • Eduard Stehlík: Lexikon těžkých objektů č.s. opevnění z let 1935 - 1939, FORTprint, 2001 1. vydání, ISBN 80-86011-13-5.

Externí odkazy

Zdroj