František Jura (1905)

František Jura
Rodné jméno František Robert Jura
Narození 2. května 1905
Zastávka
Úmrtí 24. listopadu 1995 (ve věku 90 let)
Brno
Pseudonym Vítek Halfar
Povolání učitel, spisovatel
Rodiče Richard Jura, Tekla Květová
Příbuzní Richard Jura – bratr
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Robert Jura (2. května 1905 Zastávka[1] – 24. listopadu 1995 Brno) byl moravský učitel, spisovatel a sběratel lidových pověstí.

Životopis

Narodil se v rodině Richarda Jury (1877) topiče na šachtě a Tekly roz. Květové (1878).[2] Měl bratra Richarda Františka.

František Jura vystudoval učitelský ústav v Brně. Do okupace Těšínska působil jako odborný učitel na měšťanské škole ve Fryštátě. Ve Fryštátě se aktivně podílel na organizačních pracích tehdejších učitelských organizací. Za druhé světové války učil v okolí Brna. Kromě toho redigoval se svým bratrem Richardem časopis Českým dětem, později přejmenovaným na Slezským dětem. Publikoval zde převážně vlastivědné články a drobné medailonky o slezských buditelích pod pseudonymem Vítek Halfar. Časopis byl vydáván tehdejším krajinským spolkem českých učitelů okresů Těšín, Fryštát a Frýdek.[3]

Bratři Jurové získali pro spolupráci řadu autorů z Opavska a z Ostravska. K přispěvovatelům patřili např. Jaroslav Šulc, Emil Dvořák, Josef Tesařík a Zdeněk Bár. V pozdějších letech žil František Jura ve Velkém Meziříčí. Drobné příspěvky uveřejňoval v Moravsko-Slezském deníku, v Černé zemi, v Kalendáři Slezské matice a v různých dětských časopisech. Později pak v Učitelských novinách, ve Svobodném slově a ve Zpravodaji JKP ve Velkém Meziříčí.[3]

Spolupracoval s Čsl. rozhlasem v Ostravě a v Brně. Přitahovaly ho historické pověsti slezské, slovenské a zbojnické. V letech 1940–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů.

Dílo

  • Na sklonku léta: báseň – in: Slezským dětem, r. II, č. 1, s. 5, 1930
  • Pohorská vesnice: hra o 5 jednáních – Božena Němcová; dramaticky upravil podle známého románu. Praha: Alois Neubert, 1932
  • O původu názvu Slezska – in: Slezským dětem, r. IV, č. 6, s. 1–2, 1932/1933
  • Kostelec – in: Slezským dětem, r. IV, č. 10, s. 1–2, 1932/1933
  • Slezské rebelie – ilustroval Pavel Černý. Praha: Josef Hokr, 1934?
  • Staré pověsti slezské – spolu s bratrem Richardem; ilustroval O. Cihelka. Praha: Vojtěch Šeba, 1934
  • Ochotnické divadlo ve Slezsku (předneseno v rozhlase dne 1. dubna 1934). In Černá země: časopis lidově výchovný. 1934–1935, roč. 11, č. 9–10 (1. 5. 1935). S. 145–164[4]
  • Slezské rebelie – in: Moravský kalendář. Ostrava. (1935), s. 112–130
  • Janošík – ilustroval Pavel Černý. Praha: Josef Hokr, 1935
  • Pověsti slovenských hradů a zámků – Praha: Josef Hokr, 1937–1938
  • Zbojník Ondráš – s ilustracemi P. Černého. Praha: Josef Hokr, 1937
  • Pověsti slovenských hradů a zámků – spolu s bratrem; perokresby hradů a dějové výjevy od Josefa Kočího. Praha: Josef Hokr, 1939
  • Staré pověsti slezské – ilustroval O. Cihelka a J. Hora. Plzeň: Karel Veselý, 1993

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b DOUPALOVÁ, Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. S. 134. 
  4. ↑ František Jura — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • Slavík B: Písemnictví na moravském Valašsku – s. 185. Olomouc: 1947
  • Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1987

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jura na Wikimedia Commons

Zdroj