František Janouch

RNDr. František Janouch, CSc., Dr. a prof. h. c. multi
Narození 22. září 1931
Lysá nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 12. ledna 2024 (ve věku 92 let)
Stockholm
Povolání jaderný fyzik, spisovatel
Národnost česká
Alma mater Fyzikální fakulta Petrohradské státní univerzity
Témata jaderná fyzika, publicistika, diplomacie, disent a samizdat
Ocenění Stříbrná pamětní medaile Senátu (2012)
Medaile Za zásluhy mzz I. stupeň (2001)
Manžel(ka) Ada Kolmanová (1963–2024)
Partner(ka) Ada Kolman
Děti Kateřina Janouchová (dcera)
Erik Kolman-Janouch (syn)
Příbuzní Arnošt Kolman (tchán)
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Janouch (22. září 1931 Lysá nad Labem – 12. ledna 2024 Stockholm, Švédsko)[1][2] byl český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident[3] a zakladatel Nadace Charty 77, jíž byl také předsedou. Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen a zbaven státního občanství.[3]

Osobní život

František Janouch (1986)

Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosovově univerzitě v Moskvě.

Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka.

V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na Goetheho universitě ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven československého občanství, od roku 1979 byl poddaným Švédské koruny, v roce 1990 mu bylo československé občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby.

V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí československé delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine.

Byl předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupoval na veřejnosti, komentoval a publikoval, mj. i populárně vědecké články v časopise Vesmír. Uveřejnil kolem stovky vědeckých prací a několik set populárně vědeckých a polemických článků. Je autorem, spoluautorem či vydavatelem několika desítek knih, uveřejněných v mnoha zemích.

Dcera Katerina (Kateřina, * 1964), švédská spisovatelka, novinářka, žije ve Stockholmu. Syn Erik Kolman-Janouch (* 1971) je švédský architekt.

Bibliografie

  • S občanským průkazem na střechu světa [Svět sovětů, Praha] 1965
  • Neretušované pohlednice z Číny – Index, Kolín nad Rýnem 1980 (česky, švédsky, rusky)
  • Nej, jag klagar inte : dagbok från „normaliseringen“ i Tjeckoslovakien 1968-75 – překlad Josef Brettschneider, ilustrace Jan Kristofori – Tiden, Stockholm 1981, ISBN 91-550-2482-3 [vyšlo ve třech českých vydáních, dvou ruských a italsky]
  • En osminkad bild av Kina – překlad Josef Brettschneider, Lída Müllerová, Bromberg, Stockholm 1982, ISBN 91-7608-116-8
  • Kärnkraften i Sovjet och Östeuropa i skuggan av Tjernobyl – překlad a přepracování Ulla Nordlöf-Lagerkranz, Utrikespolitiska institutet, Stockholm 1986; Utblick, Stockholm 1981
  • Att vara poet : Jaroslav Seifert mellan poesi och politik – Jiří Brabec, František Janouch, Miloslava Slavíčková, Ordfront : Charta 77 stiftelse, Stockholm 1986, ISBN 91-7324-277-2
  • Ne, nestěžuji si – Malá normalizační mozaika – Mladá fronta, Praha 1990, ISBN 80-204-0212-8
  • Případ Andrej Sacharov – Korespondence, kontakty a setkání s akademikem Sacharovem – Atlantis, Brno 1994, ISBN 80-7108-075-6 [vyšlo též švédsky, anglicky a rusky]
  • Šel básník chudě do světa, Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta – Český spisovatel, Praha 1995, ISBN 80-202-0569-1
  • Sám ďábel by se rděl, otcovy dopisy z nacistických koncentráků – Akropolis, Praha 2003, ISBN 80-7304-040-9 [vyšlo též německy]
  • "Václav Havel a František Janouch, korespondence 1978-2001"[Akropolis]Praha 2007
  • František Janouch a Arnošt Kolman, Jak jste tak mohli žít?, novela BOHEMICA, 2011

Odborné publikace

Citát

  • „František Janouch patří ke generaci, jejíž velká část nejprve uvěřila v nesmyslné ideály, aby z nich vzápětí vystřízlivěla se všemi osobními i pracovními důsledky.“ (Ján Sebechlebský, [1])

Reference

  1. ↑ Krátký životopis na Janouchově blogu na blog.aktualne.centrum.cz
  2. ↑ Zemřel zakladatel Nadace Charty 77, fyzikovi Františku Janouchovi bylo 92 let. iDNES.cz [online]. 2024-01-12 [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Staňte se občany, vyzval studenty chartista

Externí odkazy

Zdroj