František Hnátek

František Hnátek
František Hnátek ve svém ateliéru (Český svět, 1912)
František Hnátek ve svém ateliéru (Český svět, 1912)
Narození 7. ledna 1873
Trněný Újezd
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 16. ledna 1941 (ve věku 68 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Budeč
Povolání spisovatel, sochař, kritik, malíř, restaurátor a dramatik
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Serafinský Hnátek (7. ledna 1873 Trněný Újezd u Kladna[1] – 16. ledna 1941 Praha) byl český sochař, malíř, umělecký kritik, restaurátor, novinář, prozaik a dramatik.

Život

Hnátek při práci

Narodil se v Trněném Újezdě (pozdější součást obce Zákolany) nedaleko Kladna (a byl pokřtěn ten samý den) v rodině kameníka Františka Hnátka a jeho manželky Kateřiny, rozené Kalinové.[1]

První sochařské vzdělání nabyl u sochaře Vedlíka ve Slaném (mj. autor sochy sv. Václava ve Vraném), pak studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Wurzla a Suchardy a poté v Brně. Pobýval v Paříži, Mnichově, Drážďanech a Vídni. Po návratu do Čech pracoval mimo jiné na obnově průčelí Kamenného domu v Kutné Hoře. K oslavám milénia budečské rotundy měl vytvořit sochu sv. Václava (nerealizováno). Vytvořil také velký basreliéf horníků pro chystaný pomník pro uhelný revír kladensko-slánský (nerealizováno).

Některé známé sochařské práce:

Publikace

Napsal řadu drobných prací jak beletristických, tak umělecko-kritických. Psal pod pseudonymy Pavel z Budče, Hnátek-Zákolanský, Ivan, Zakolanský:

  • Hrstka veršů
  • Tři příhody. Mělník 1919
  • Naše moderní stavitelství a protest anglických architektů proti stavbě Moderní galerie v Praze na Kampě. Trněný Újezd 1929
  • Hradčanská kathedrála. Trněný Újezd 1929
  • Pražský hrad. Trněný Újezd 1929
  • Delegace venkovanů k Umělecké radě v Praze 1928. Trněný Újezd, b. d.
  • Veršem i prosou. Trněný Újezd 1929
  • Slovanstvo v anarchismu. b. m. 1930
  • Výtvarní potomci národního malíře Josefa Mánesa. Trněný Újezd 1930
  • Komu a proč stavíme pomníky. b. m.
  • Naše stavební památky (historie měst a vesnic). Trněný Újezd b. d.
  • Episody. b. m.
  • Padanky výtvarného umění. Trněný Újezd 1931 (Ř. III/11)
  • Jaký máme stavební program pro Velkou Prahu. Trněný Újezd 1932
  • Kritika žen. Praha 1934 (Ř. I/1)
  • „Úspěchy“ výtvarnických radů. Praha 1934 (Ř. I/2)
  • Kytarismus čili „Nový vítr“ v malířství spolku Mánes. Praha 1934 (Ř. II/3)
  • Umění a zbraně. Praha 1934 (Ř. I/4)
  • Kristian (Romanetto z doby probuzenské). Praha 1935
  • Zrada na pražském hradě. Praha 1935 (Ř. I/5)
  • Na litoměřickém hřbitově. Praha 1936 (Ř. II/1)
  • Vysoký pán. Praha 1936 (Ř. II/2–3, 4–5)
  • Brozany nad Ohří. Praha 1938 (Ř. III/3)
  • Kutná Hora. Paměti o naší stavební historii. Praha 1938

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Kováry, 1844-1878, snímek 101, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Kašna s delfíny u paty chrámu sv. Mikuláše :: Pražské kašny a fontány. www.prazskekasny.cz [online]. 2023-01-30 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | ZlataPrahaII/27.1909-1910/44/531.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj