František Fischer

František Fischer
Narození 30. srpna 1886
Praha
Úmrtí 10. listopadu 1966 (ve věku 80 let)
Praha
Bydliště Praha-Podolí, Na Zlatnici 16 (od 1923)
Národnost česká
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání lékárník, amatérský astronom
Znám jako provozovatel soukromé hvězdárny
Titul doktor farmacie
Děti Karel Fischer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Fischer (30. srpna 1886 Praha – 10. listopadu 1966 Praha[1]) byl český farmaceut a amatérský astronom. Věnoval se především selenografii, tedy mapování povrchu Měsíce. Od roku 1924 provozoval vlastní observatoř v Praze-Podolí, kterou redakce odborného časopisu Říše hvězd označila za „jednu z nejlépe vybavených a vedených soukromých hvězdáren“ v Československu.[2]

Život

Hlavním povoláním byl František Fischer lékárník, farmacii rovněž vystudoval a získal z ní magisterský titul. Už před první světovou válkou se však věnoval pozorování noční oblohy pomocí brachyteleskopu, krátkého zrcadlového dalekohledu.[1]

Po vypuknutí války Fischer narukoval do rakousko-uherské armády a působil v pevnosti Přemyšl.[3] Když pevnost v březnu 1915 padla, stejně jako řada dalších vojáků se přidal k československým legiím. V roce 1917 sloužil ve vojenském táboře Zolotaja Orda v západním Turkestánu.[4] Na podzim byl převelen do Taškentu, kde sloužil jako zdravotník v zajateckém táboře.[1]

V Taškentu navázal kontakt s ředitelem tamní hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem, s nímž se věnoval analýze hvězd v souhvězdí Orla a mapování povrchu Měsíce.[1] V taškentské hvězdárně trávil volné noci po denních službách. Právě v této době se rozhodl, že pokud válku přežije a vrátí se do Prahy, vybuduje vlastní hvězdárnu, kde bude moci pokračovat v práci.[5] Roku 1917 vznikla Česká společnost astronomická, která Františka Fischera eviduje jako svého zakládajícího člena.[6]

Když v srpnu 1966 slavil osmdesáté narozeniny, byl už vážně nemocný, přesto se astronomii dál věnoval. „Bohužel není v lidských silách proměnit přání pevného zdraví ve skutečnost a mohou-li co nahradit slova, potom přejeme jubilantu, aby se dočkal dalších úspěchů selenografie,“ napsal tehdy Josef Klepešta v článku o Fischerově jubileu pro Říši hvězd.[7] O čtvrt roku později, 10. listopadu 1966, zemřel.[8]

František Fischer měl syna Karla.[9]

Hvězdárna

Fischerova vila s pozůstatky hvězdárny v ulici Na Zlatnici (2019)
Podrobnější informace naleznete v článku Hvězdárna v Praze-Podolí.

V roce 1921 zakoupil František Fischer pozemek ve svahu pražského Podolí a pověřil smíchovského stavitele Bohumila Koláře stavbou vily se soukromou observatoří. Budova byla dokončena v roce 1923, hvězdárna fungovala od jara následujícího roku. Fischer se zabýval především mapováním Měsíce a pořizováním snímků stálic, mlhovin a komet.[9] V zahradě hvězdárny pořádal Fischer pozorování meteorů v rámci programu České společnosti astronomické, pro mladé členy společnosti připravil také kurzy selenografie.[10]

Hvězdárna po smrti Františka Fischera přestala fungovat, dalekohled a další astronomické vybavení rodina věnovala České astronomické společnosti. Od konce 60. let slouží v západní kopuli hvězdárny v Ďáblicích.[11]

Bibliografie

  • FISCHER, František. Lunární útvar Šafařík. Praha: František Fischer, 1937. 8 s. , také v angličtině jako The Lunar Formation Šafařík. 
  • KLEPEŠTA, Josef; FISCHER, František. Povrch Měsíce:. Praha: SPN, 1955. 4 s. , druhé vydání roku 1966 se spoluautorem Jiřím Bouškou. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d KRAUS, Ivo. FISCHER František 30.8.1886-10.11.1966. In: Biografický slovník českých zemí. [s.l.]: Historický ústav AV ČR Dostupné online.
  2. ↑ Red. Publikace hvězdárny Praha-Podolí. F. Fischer: Lunární útvar Šafařík. Říše hvězd. 1937, roč. 18, čís. 5, s. 109. Dostupné online [cit. 2019-04-23]. 
  3. ↑ KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. Dostupné online. S. 113. 
  4. ↑ KLEPEŠTA 1937, strana 115
  5. ↑ KLEPEŠTA 1937, strany 116–118
  6. ↑ kládající členové ČAS [online]. Z Říše hvězd [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ KLEPEŠTA, Josef. František Fischer – osmdesát let ve svitu Luny. Říše hvězd. 1966, roč. 47, čís. 8, s. 18. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. 
  8. ↑ J. B. PhMr. František Fischer zemřel. Říše hvězd. 1967, roč. 48, čís. 1, s. 14. Dostupné online. 
  9. ↑ a b KOVÁŘ, Štěpán. Hvězdárna Františka Fischera v Praze Podolí (1923). Kosmické rozhledy. 2002, roč. 40, čís. 2, s. 8–9. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. 
  10. ↑ KLEPEŠTA, Josef. Výroční zpráva výboru České společnosti astronomické. In: Říše hvězd. 1934, roč. 15, čís. 10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Zpráva jednatele, s. 190.
  11. ↑ BARTOŠ, Petr. Historie hvězdáren [online]. Historická sekce ČAS [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. 145 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj