František Chalupa (spisovatel)

František Chalupa
František Chalupa. Kreslil Josef Mukařovský r. 1890 podle maturitní fotografie z r. 1877
František Chalupa. Kreslil Josef Mukařovský r. 1890 podle maturitní fotografie z r. 1877
Narození 30. prosince 1857
Kralice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. ledna 1890 (ve věku 32 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání spisovatel, básník, novinář a překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Chalupa (30. prosince 1857 Kralice[1] u Uhlířských Janovic – 1. ledna 1890 Praha[2]) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Používal i pseudonym Václav Jalovec.

Život

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové, kde patřil k nejlepším studentům. Uměl dobře latinsky a řecky, ale naučil se i rusky a polsky, překládal a psal první básně. Profesoři mu doporučovali, aby po maturitě pokračoval ve studiu klasické filologie, otec si naopak přál, aby se stal knězem. František ale toužil vyniknout v literatuře – chtěl se stát učitelem, básníkem, literárním historikem a překladatelem. Aby své plány naplnil, odjel roku 1877 do Prahy, kde se zapsal na filozofickou fakultu.

První rok v Praze byl krušný. Neměl téměř žádné peníze, protože ho otec odmítl podporovat. Přesto vedle studia a soukromého doučování literárně tvořil a účastnil se činnosti Umělecké besedy. Umělci, se kterými se scházel například v restauraci U Myslíků nebo v kavárně Slávie, mu žertovně říkali „ruský mužik” – na rozdíl od ostatních byl rozvážný, umírněný, usedlý, ale i neupravený, s velmi onošeným oblečením. Neměl velké sebevědomí a nerad se svěřoval se soukromými záležitostmi.

Po roce pražského pobytu se jeho situace začala zlepšovat. Za studii o Epiktétově filozofii vyhrál cenu 40 zlatých a jeho literární tvorba se stala známější. Uveřejňoval fejetony, povídky a básně, psal recenze uměleckých děl, překládal z ruštiny, polštiny a latiny a pokračoval ve studiu.

V dubnu 1880 se stal šéfredaktorem časopisu Ruch, kterým zůstal do roku 1882. Bylo to jeho nejplodnější období. Do Ruchu psal množství příspěvků, v některých číslech i víc než polovinu, a to pod vlastním jménem i pod pseudonymy. Několik básnických i prozaických prací vydal i knižně. Psal také kratší zprávy, nekrology a studie do dalších časopisů.

Po roce 1886 se dostal do osobní i tvůrčí krize. Jeho tělesné i duševní zdraví ochabovalo, vytrácela se chuť k práci a problémy k vlastní škodě řešil alkoholem. Možná se nedokázal vyrovnat s rychlým úspěchem, kterého v Praze dosáhl, možná měl jiné soukromé důvody, se kterými se nesvěřoval. Zemřel ve věku 31 let po několikaletém viditelném úpadku. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Chalupa byl činný jako básník, překladatel poezie, novinář a zčásti i literární historik.

Jako překladatel nepostupoval systematicky, ale vybíral si jednotlivé básně, které se mu líbily. Překlady uveřejňoval v časopisech Ruch a Světozor. K jeho nejoblíbenějším autorům patřil ruský Samsonov, který popisoval upadající, zoufalé hrdiny. Překlady vyšly roku 1884 ve sbírkách Kvítí z ruských luhů a Niva.

Jeho vlastní básnická tvorba se inspirovala ruskou epikou. Verš je bohatý a rytmický, trochu jednotvárný, ale s velkou citovou hloubkou. První větší dílo, epickou báseň Záviš, uveřejnil roku 1882 v Poetických besedách. V roce 1889 vyšly v Salonní bibliotéce Zpěvy bohatýrské.

Psal i povídky, s náměty z venkova a historie. Měly charakter lidové četby, snažil se psát pro široké vrstvy. Roku 1886 vydal knihu Naše ves jindy a dnes.

Chtěl se stát i literárním historikem, ale velkých výsledků nedosáhl. Do této oblasti se dají zařadit studie:

  • Obrany jazyka a národnosti české (Ruch)
  • O básnictví českém za posledních dob (Ruch)
  • Přehled devatenácti ročníků Světozoru (Světozor)
  • Přehled dvacetileté činnosti Umělecké besedy

Oceňovaný byl i za kratší životopisné články a nekrology, pro které se mu často dařilo vyhledat zajímavé, nepříliš známé informace.

Odkazy

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Sudějov
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském

Literatura

Externí odkazy

Zdroj