František Bašík

František Bašík
František X. Bašík, říjen 1904
František X. Bašík, říjen 1904
Narození 13. června 1878
Praha II.
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. února 1963 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatel
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Bašík (13. června 1878 Praha II.[1] – 10. února 1963 Liberec) byl obchodní zástupce a úředník, autor rozsáhlých memoárů.

Život

Narodil se 13. června 1878 v Praze v domě č. p. 1444-II v Lípové ulici jako nejmladší ze tří dětí Antonína Bašíka (1832–1897) a Kateřiny Ortmannové (1840–1934). Otec se narodil v obci Hlohovice, kde jsou jeho předci (původně s příjmením Poplužník) doloženi poprvé k roku 1603.

Po absolvování Obecné sedmitřídní školy u Sv. Štěpána a Měšťanské školy u Nejsvětější Trojice se vyučil v obchodu textilním zbožím Hermann Kafka v Praze (1892–1895), v letech 1895–1908 byl účetním a obchodním cestujícím továrny na výrobu vosku v Mladé Boleslavi (majiteli byli postupně: Fr. Sezemský, konkurzní podstata, Živnobanka a Monopol), z toho byl v letech 1905–1908 vedoucím plzeňské pobočky. 25. září 1905 se oženil s Annou Jindřiškou Špinarovou (1881–1961), měli spolu pět dětí – dcera Jiřina Bašíková-Havlíková (1922–2006), byla v letech 1969–1979 ředitelkou Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci.

V letech 1908–1909 samostatně podnikají v Plzni. V následujícím období pracoval jako obchodní cestující a účetní továren J. Eliáš (Praha), J. B. Česák (Předměřice n. L.), O. Schönbach (Praha), Brüder Drechsler (Plzeň), Monopol (Mladá Boleslav) ad., 1915–1926 byl účetním ve firmě Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. V letech 1926–1945 žil bez stálého zaměstnání v Mladé Boleslavi, živil se jako „stálý soudní znalec v oboru filatelie“, prodejce psacích strojů Underwood atd., 1945–1950 byl národním správcem turistické chaty Menší Ještěd (Jäckelbaude, resp. Malý Ještěd) v Křižanech.[2]

Od roku 1950 žil v Liberci jako důchodce a 10. února 1963 v liberecké nemocnici zemřel na rakovinu žlučníku.[3]

Dílo

František X. Bašík, srpen 1942

V letech 1940–1943 sepsal obsáhlou autobiografii, kterou nazval „Padesát let“, v ní podrobně vzpomíná na prostředí, v němž se pohyboval mezi patnáctým a pětašedesátým rokem života. Pro širokou veřejnost je text zajímavý především unikátním popisem prostředí obchodu Hermanna Kafky v době, kdy zde vyrůstal malý Franz Kafka. Pro místní historii Prahy, Mladé Boleslavi, Plzně a dalších míst, kde se Bašík pohyboval, je text memoárů bohatou studnicí jinde často nezachycených informací. Pozornosti se těší také obsáhlé pasáže věnované sexuálnímu dospívání.

Dosud byly zveřejněny pouze dva z devíti (včetně dodatků deseti) dílů – „Vyučil jsem se u Kafků: Praha a Mladá Boleslav na konci 19. století očima dospívajícího muže“. Prostor, 2003. Digest prvního dílu Bašíkových pamětí byl publikován v němčině – „Franz Kafka: Brief an den Vater“ (Mit einem unbekannten Bericht über Kafkas Vater als Lehrherr und anderen Materialien). Klaus Wagenbach, 2004, rozsáhlejší úryvky v italštině – „Franz Kafka: Lettera al padre“. Einaudi, 2011.

Poprvé byly úryvky publikovány časopisecky v samizdatových novinách Maštal (1994, č. 2, 1995, č. 3 a 4),[4] později v měsíčníku HOST (2001).[5] V němčině v NZZ (2002).[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ Archivovaná kopie. jjkn.sweb.cz [online]. [cit. 2017-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. 
  3. ↑ FXB. jjkn.sweb.cz [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-13. 
  4. ↑ Maštal. Maštal [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ Jiří J. K. Nebeský: Nové obrázky z Kafkova dětství. HOST, měsíčník pro literaturu a čtenáře, 17, 2001, č. 7, 1. září, s. 64-68.
  6. ↑ Alena Wagnerová: Erinnerungen eines Lehrbuben. Neue Zürcher Zeitung, Ressort Feuilleton, 30. Januar 2002, Nr.24, Seite 57. [1] Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj