František Antonín Bernard

František A. Bernard
Základní informace
Narození 23. července 1914
Staré Křečany Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. června 1980 (ve věku 65 let)
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Vojenské informace
Jednotky 310. československá stíhací peruť RAF, 313. československá stíhací peruť RAF
Velitelem 310. československá stíhací peruť RAF
Války Druhá světová válka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín Bernard (23. července 1914 Staré Křečany – 17. června 1980 Nový Zéland) byl československý stíhací pilot, který ve druhé světové válce působil nejprve ve francouzské L'armee de l'air (1940) a potom v britské Royal Air Force (1940–1947, 1950–1964), v níž byl během bitvy o Británii členem československé 310. perutě (krátce v letech 1940 a 1944–1945) a 313. perutě (1942–1943).[1]

Život

Pocházel ze Šluknovska, což tehdy byla oblast s převažující němčinou, ale do svého pilotního průkazu jako mateřský jazyk uvedl češtinu.[2] Po absolvování pěti tříd obecné a tří tříd měšťanské školy se vyučil leteckým mechanikem, v roce 1936 absolvoval poddůstojnickou vojenskou leteckou školu v Chebu a poté v roce 1937 elementární pilotní výcvik na vojenské letecké akademii v Prostějově a stíhací výcvik na vojenské akademii v Hradci Králové.[3]

V březnu 1939 se stal vojínem, do té doby nalétal 269 letových hodin. Po okupaci Československa v roce 1939 se vydal do Polska a v červenci 1939 odcestoval s dalšími 189 československými vojenskými uprchlíky z Gdyně na lodi „SS Kastelholm“ do Calais. Sstejně jako další českoslovenští piloti byl převelen k francouzskému letectvu a od září se v Chartres přeškoloval na francouzská letadla (Potez XXV, Morane-Saulnier MS.230, Morane-Saulnier MS-406c). V květnu 1940 byl spolu se svými krajany Stanislavem Plzákem, Karlem Šedou, Josefem Hýblerem a Bohumírem Fürstem převelen do Chissey. Po kapitulaci Francie cestoval přes Oran, Casablancu a Gibraltar do Liverpoolu, kam dorazil 12. července 1940.

Jako vycvičený pilot byl František A. Bernard rychle převelen do Cosfordu, kde 27. července 1940 zahájil výcvik u RAF a výuku angličtiny. Dne 6. srpna 1940 byl převelen k nově zformované 310. československé peruti v Duxfordu, aby se přeškolil na stíhačky Hawker Hurricane. Tam se setkal s i Františkem Fajtlem.

10. září byl spolu s dalším československým kolegou Rudolfem Roháčkem převelen k 601. peruti RAF, která byla vybavena letouny Hurricane Mk. I a dislokována v Exeteru. 28. října 1940 byli Bernard a Roháček převeleni k 238. peruti v Middle Wallop, která byla rovněž vybavena letouny Hurricane Mk. I. Tam dosáhl svého prvního sestřelu, když sestřelil 23. března 1941 poblíž Arundelu v Západním Sussexu německý Ju 88.

1. května 1941 byl převelen k 32. peruti se základnou v Angle v jižním Walesu, která byla vybavena stíhacími letouny Hurricane Mk IIa. Dne 10. června 1941 nad Irským mořem u Carnsore Point poblíž Rosslare dosáhl svého druhého a posledního sestřelu ve druhé světové válce úspěšným zásahem Heinkelu He 111H.

18. října 1941 byl převelen do Ústřední letecké školy, kde absolvoval instruktorský kurz, a od prosince 1941 do srpna 1942 pak sloužil jako instruktor létání. 6. srpna 1942 se opět vrátil k operačním leteckým službám u 313. československé perutě a létal zde do 22. června 1943, kdy byl přidělen k letce 1648. Dne 16. března 1944 byl v nové hodnosti F/Lt, své konečné hodnosti u RAF, převelen k výcvikové letce na základně RAF Little Horwood v Bucks, kde v rámci výcviku nových posádek bombardérů simuloval vzdušné boje s letouny Tomahawk.

5. května 1944 byl převelen do velitelství 19. stíhací skupiny jako dočasný styčný důstojník k československému generálnímu inspektorátu (CIG). 22. května 1944 se vrátil k operačním leteckým službám a byl znovu převelen k 310. československé peruti, nyní sídlící v Appledramu v Sussexu. Tam se stal velitelem perutě B, která se připravovala na den D. U 310. československé perutě zůstal až do konce války.

V srpnu 1945 se vrátil do Československa v hodnosti poručíka československého letectva, v únoru 1946 byl demobilizován v hodnosti nadporučíka. Po komunistickém převzetí Československa v únoru 1948 ho přítel, policista, varoval před zatčením s tím, že je na seznamu bývalých pilotů RAF. Podařilo se mu uprchnout do americké okupační zóny v Německu a po dvou letech v táboře pro zajatce se vrátil do Anglie, kde se v roce 1950 opět připojil k RAF. Byl nasazen do Keni, kde proti tehdejší britské koloniální vládě probíhalo povstání Mau Mau. V červenci 1964 odešel z RAF a žil potom na Novém Zélandu, kde v roce 1980 zemřel.

Ocenění

Získal několik vyznamenání:

Od roku 1993 je jeho jméno uvedeno v seznamu československých pilotů – účastníků bitvy o Británii na pamětní zdi u Památníku bitvy o Británii v Doveru, od roku 2005 je F. A. Bernard připomínán na Památníku bitvy o Británii v Londýně. Jeho jméno je od roku 2017 také na památníku Okřídlený lev na pražském Klárově, spolu se jmény dalších československých mužů a žen, kteří sloužili v RAF během druhé světové války. Na návsi v jeho rodné obci Staré Křečany připomíná F. A. Bernarda od roku 2019 kamenný obelisk s pamětní deskou.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Antonín Bernard na německé Wikipedii.

  1. ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2025-06-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Wayback Machine. www.vuapraha.cz [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-22. 
  3. ↑ Bernard František Antonín. sluknovskozaskolou.cz [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ Pomník F. A. Bernarda ve Starých Křečanech. sluknovskozaskolou.cz [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • BENEŠ, Edvard D.; RYBÁK, Stanislav; NOVOTNÝ, Josef. Bojovali za naši svobodu. 1. vyd. Praha: Futura, 2012. 92 s. ISBN 978-80-86844-82-4. S. 16. 

Externí odkazy

Zdroj