František Šujan

PhDr. František Šujan
Narození 3. července 1859
Kloboučky
Úmrtí 19. července 1944 (ve věku 85 let)
Brno
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Bydliště Kloboučky
Sokolská
Křenová
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání historik, redaktor a vlastivědec
Ocenění čestné občanství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Františka Šujana

František Šujan (3. července 1859 Kloboučky[1] – 19. července 1944 Brno) byl český středoškolský pedagog, moravský historik a autor prvních česky psaných dějin Brna.

Život

Narodil se v Kloboučkách čp. 3. Po vystudování obecné školy v Bučovicích studoval v letech 1872–1879 gymnázium v Brně, poté v letech 1879–1883 Filozofickou fakultu české univerzity v Praze, obor dějepis, zeměpis a čeština (1884 titul doktora filozofie, 1884 aprobace z dějepisu a zeměpisu, 1886 aprobace z češtiny). Při rozdělení pražské univerzity na českou a německou část v roce 1882 byl náhodně zapsán jako první posluchač české univerzity.

V roce 1884 se (zkušebně) stal kandidátem českého vyššího gymnázia v Praze, v roce 1885 jmenován suplujícím profesor českého vyššího gymnázia v Jindřichově Hradci a Kroměříži. Mezi lety 1886–1890 působil jako suplující profesor vyššího gymnázia v Brně, od roku 1890 do roku 1907 již jako řádný profesor tamtéž. V roce 1907 byl jmenován prvním ředitelem II. české státní reálky v Brně, kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1925. Zasloužil se o stavbu nové budovy školy na ulici Křenová, jenž byla slavnostně otevřena v roce 1912. Od roku 1915 byl titulován jako vládní rada.

František Šujan se 6. června 1887 v Praze - Karlíně oženil s Janou Hodkovou, ze sňatku vzešly 3 děti: Marie Hradečná (Šujanová), Vladimír Šujan a Jana Krippnerová (Šujanová).

Pracoval v mnoha národních, kulturních i hospodářských spolcích brněnských i moravských, přednášel často i v dělnických spolcích. Byl členem Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Brně, člen, redaktor a později i předseda Musejního spolku v Brně (1917–1936) a členem Královské české společnosti nauk v Praze.

Byl podporovatelem chudé studující mládeže, před odchodem do důchodu věnoval značnou finanční částku chudým studentům.

Byl jmenován čestným občanem Vranova u Brna. Na jeho počest je v Brně pojmenováno Šujanovo náměstí. Na budově gymnázia Křenová je mu věnována pamětní deska.

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Vídeňská 96, skup. 54, hrob č. 127–128.

Dílo

Literárně činný byl od roku 1883. Již za studií na pražské univerzitě přispíval do Historického sborníku, Českého časopisu historického, Časopisu moravského muzea zemského, Hlídky, Časopisu Matice moravské a dalších.

Napsal řadu učebnic dějepisu pro střední školy, jeho stěžejním díle se stal Dějepis Brna, který byl poprvé vydán v roce 1902, druhé vydání pak vyšlo v roce 1928.

  • Rakousko po válce třicetileté (1648-1658): se zvláštním zřetelem na země koruny české, sepsal František Šujan, V Třebíči a Praze, Jindřich Lorenz 1890
  • Dějepis všeobecný v obrazech pro nižší třídy škol středních. I, Starý věk, sepsal František Šujan, V Praze, nákladem F. Tempského, 1894
  • Erbenova Kytice po stránce aesthetické s rozborem Pokladu napsal František Šujan, V Brně, vlastním nákladem 1896
  • Starší literatura česká ve Františkově museu v Brně podává František Šujan, V Brně 1898 (nakladatel neznámý)
  • Švédové u Brna roku 1645 líčí František Šujan, V Brně, vlastním nákladem 1898
  • Švédové u Brna roku 1645 na základě pramenů líčí František Šujan, V Brně, Josef Barvič, 1898
  • Učebnice dějepisu pro měšťanské školy: vypravování z dějin starého, středního a nového věku, sepsali František Šujan a František Kunstovný, V Praze, I.L. Kober, 1897-1899
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl I místopisu, Brněnský kraj. Čís. 1, Dějepis Brna napsal František Šujan, V Brně, Musejní spolek, 1902
  • Učebnice dějepisu pro měšťanské školy. I, Vypravování z dějin starého, středního a nového věku, napsal František Šujan a Josef Bartoň, V Praze, Kober, 1905
  • Ukazatel k Dějepisu Brna, V Brně, Musejní spolek, 1905
  • Vývoj hradů na Moravě v letech 1029-1197, k 60. narozeninám P.T. dvorního rady Jar. Golla podává František Šujan, V Brně, vlastním nákladem 1906
  • Učebnice dějepisu pro měšťanské školy. II, Vypravování z dějin od roku 1273 do roku 1740, sepsal František Šujan, Šimon Konečný a Josef Bartoň, V Praze, Kober, 1910
  • Dějepis pro nižší třídy středních škol: přepracováno podle nové osnovy. II, Starý a střední věk do konce 12. století, napsali František Šujan a R. Dvořák, V Praze, Unie, 1923
  • Dějepis pro nižší třídy středních škol. III, Střední a nový věk od počátku 13. století po dobu nynější, napsali František Šujan a R. Dvořák; přepracovali podle nové osnovy František Šujan a Antonín Novák , V Praze, nákladem České grafické Unie, 1923
  • Vlastivěda pro nižší třídy škol středních, František Šujan a Antonín Novák, V Praze, Unie, 1924
  • Nejstarší zřízení zemské na Moravě, V Brně, vlastním nákladem 1926
  • Musejní spolek v Brně 1888-1928 podává František Šujan, V Brně, vlastním nákladem 1928
  • Vlastivěda moravská. Dějepis Brna dle pramenů napsal František Šujan, V Brně, Musejní spolek, 1928
  • Petrov či Špilberk?, V Brně, vlastním nákladem 1936

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Zdroj