František Řehák (politik)

JUDr. František Řehák
Ministr dopravy ČSSR
Ve funkci:
duben 1968 – září 1969
Předchůdce Alois Indra
Nástupce Jaroslav Knížka
Stranická příslušnost
Členství KSČ
Narození 5. října 1924
Hřibiny
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 24. dubna 2005
Alma mater Univerzita Karlova
VŠE Praha
Profese politik a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Řehák (5. října 1924 Hřibiny – 24. dubna 2005) byl český a československý politik KSČ, v době pražského jara a na počátku normalizace ministr dopravy Československé socialistické republiky.

Biografie

Pocházel ze železničářské rodiny. Vyučil se strojním zámečníkem a roku 1945 nastoupil do služeb Československých státních drah. Pracoval zde později ve sdělovací službě, ve vozovém a lokomotivním depu Hradec Králové a u traťové distance v Novém Městě nad Metují a Letohradu. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. K roku 1968 se uvádí, že navíc dokončuje aspirantské minimum na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nadále pracoval v oboru železniční dopravy. V roce 1950 nastoupil na ministerstvo dopravy. V letech 1958–1963 působil jako náměstek náčelníka, pak jako náčelník Pražské dráhy ČSD. V letech 1963–1965 byl vedoucím oddělení na ministerstvu dopravy. Roku 1965 se stal náměstkem ministra. Spadal pod něj Výzkumný ústav dopravní, Nakladatelství dopravy a spojů a Vědeckotechnická rada. Přednášel na Vysokém učení technickém v Brně a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1966 zastával funkci viceprezidenta Evropské hospodářské rady - výboru pro vnitrozemskou dopravu.[1][2]

Na jaře 1968 předsedal jako náměstek ministra zvláštní komisi pro řešení dopravy ve Vysokých Tatrách. Komise se zabývala projektem železniční tratě typu ALWEG, která se v prvních měsících stala na Slovensku symbolem očekávané ekonomické modernizace a za její výstavbu demonstrovali bratislavští studenti. Komise ovšem v dubnu 1968 rozhodla, že projekt bude realizován později. Historik Jan Rychlík uvádí, že v té době již byla tato otázka ve slovenské společnosti překryta akutnějšími tématy.[3]

V dubnu 1968 byl jmenován členem československé první vlády Oldřicha Černíka jako ministr dopravy.[1] Na postu setrval i v druhé vládě Oldřicha Černíka (nyní oficiálně jako ministr - předseda Výboru pro dopravu) až do září 1969.[4] V debatách okolo federalizace Československa jako ministr odmítal vznik samostatného českého ministerstva dopravy a trval na zachování celostátního řízení podniku Československé státní dráhy.[5]

Následně byl za normalizace vytlačen z politického života. Pracoval na nižších pozicích v dopravních a železničních výzkumných ústavech. Rehabilitován byl po roce 1989 a vrátil se na významné funkce v oboru dopravy.[2][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Životopisy členů nové vlády ČSSR. Rudé právo. Duben 1968, roč. 48., čís. 100, s. 2. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Za bývalým ministrem dopravy Františkem Řehákem [online]. cd.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 469. 
  4. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 614–615. 
  5. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 513. 
  6. ↑ ČESTICE [online]. telecom.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-02-12. 

Externí odkazy

Zdroj