Frankenie

Jak číst taxoboxFrankenie
alternativní popis obrázku chybí
Frankenie Frankenia palmeri
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď frankeniovité (Frankeniaceae)
Rod frankenie (Frankenia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frankenie (Frankenia) je jediný rod čeledi frankeniovité (Frankeniaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to slanomilné keře s drobnými tuhými listy a drobnými, čtyřčetnými nebo pětičetnými pravidelnými květy. Rod zahrnuje asi 90 druhů a vyskytuje se roztroušeně na všech kontinentech. Největší druhové bohatství je v Austrálii. Několik druhů roste i v jižní Evropě. V České republice se frankenie nevyskytují.

Popis

Frankenie jsou keře a polokeře s nevelkými vstřícnými jednoduchými listy. Listy jsou tuhé, celokrajné, podvinuté, většinou řapíkaté, jen u některých zástupců přisedlé. Báze řapíků, případně báze protistojných listů jsou spojeny blanitou pochvou. Na stoncích, listech a kališních lístcích jsou solné žlázky. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy. Květy jsou pravidelné, čtyř- až pětičetné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových vidlanech. Kalich je trubkovitý nebo zvonkovitý. Korunní lístky jsou volné, bílé, růžové nebo růžovofialové. Na bázi korunních lístků je jazykovitý nebo šupinovitý přívěsek. Tyčinek je 3 až 6 (až 8), často jsou oranžovočerveně zbarvené. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů, s jedinou komůrkou. Čnělka je jediná, nitkovitá, se 3 větvemi nebo řidčeji nevětvená. Plodem je lokulicidní tobolka, obklopená vytrvalým kalichem.[1]

Rozšíření

Rod frankenie zahrnuje asi 90 druhů, vyskytujících se roztroušeně a nerovnoměrně na všech kontinentech. Největší počet druhů roste v Austrálii (celkem 49), dále v severní Africe (8) a v jižních oblastech Jižní Ameriky (8). Po 5 druzích roste v jihozápadní Asii, Mexiku, USA a Makaronésii. V Evropě se ve Středomoří vyskytuje celkem 6 druhů, z toho 3 druhy mají široký areál rozšíření a 3 jsou svým výskytem omezeny na Pyrenejský poloostrov.[2] Druh Frankenia pulverulenta má rozsáhlý areál sahající od Středomoří po Indii, Čínu a Mongolsko a byl zavlečen do teplejších suchých oblastí celého světa.[3]

Taxonomie

Dahlgren i Tachtadžjan řadili čeleď Frankeniaceae do řádu tamaryškotvaré (Tamaricales) v rámci nadřádu Violanae a Cronquist do řádu violkotvaré (Violales), tedy na zcela jiné místo systému než kam je řazena dnes. Podle kladogramů APG je nejblíže příbuznou skupinou čeleď tamaryškovité (Tamaricaceae).[4]

Ekologické interakce

Většina druhů frankenií jsou halofilní rostliny, které se zbavují přebytečné soli pomocí solných žlázek. O způsobu opylování a šíření semen je známo málo.[1]

Zástupci

  • frankenie hladká (Frankenia laevis)
  • frankenie chilská (Frankenia chilensis)
  • frankenie chlupatá (Frankenia hirsuta)[5][6]

Význam

Frankenia ericifolia byla v Makaronésii používána jako jed na lov ryb. V Chile se z druhu Frankenia salina získávala sůl. Frankenie hladká (F. laevis) je občas pěstována jako okrasná rostlina.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  2. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  3. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  4. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  5. Biolib [online]. Dostupné online. 
  6. Dendrologie online [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj