Frank Lascelles

Sir Frank Lascelles
Fotografie z roku 1900 ze sbírek Knihovny Kongresu
Fotografie z roku 1900 ze sbírek Knihovny Kongresu
Velvyslanec Spojeného království v Německu
Ve funkci:
1895 – 1908
Předchůdce Sir Edward Malet
Nástupce Sir Edward Goschen
Velvyslanec Spojeného království v Rusku
Ve funkci:
1894 – 1895
Předchůdce Sir Robert Morier
Nástupce Sir Nicholas O'Conor

Narození 23. března 1841
Londýn
Úmrtí 2. ledna 1920 (ve věku 78 let)
Londýn
Místo pohřbení Brompton Cemetery
Choť Mary Emma Olliffe (od 1867)
Rodiče William Lascelles a Caroline Howard
Děti Florence Caroline Lascelles
William Lascelles
Gerald Claud Lascelles
Příbuzní Georgiana Caroline Lascelles[1], Emma Elizabeth Lascelles[1], Henrietta Frances Lascelles[1], Henry Arthur Lascelles[1] a Beatrice Blanche Lascelles[1] (sourozenci)
Mary Elizabeth Spring Rice[2] a Anthony Theodore Brandon Spring Rice[2] (vnoučata)
Alma mater Harrow School
Profese diplomat a politik
Ocenění velkokříž Řádu lázně
velkokříž Královského řádu Viktoriina
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Commons Frank Lascelles
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Frank (Francis) Cavendish Lascelles (23. března 1841 Londýn2. ledna 1920 Londýn) byl britský diplomat. V diplomatických službách působil od roku 1861 a zastával řadu funkcí na britských ambasádách v Evropě i v zámoří. V letech 1894–1895 byl britským velvyslancem v Rusku a nakonec řadu let v Německu (1895–1908).

Životopis

Karikatura z roku 1912

Pocházel ze šlechtické rodiny Lascellesů, která v 18. století zbohatla obchodem v koloniích a v roce 1812 dosáhla titulu hrabat z Harewoodu. Narodil se v Londýně jako syn dlouholetého poslance Dolní sněmovny za stranu whigů Williama Lascellese (1798–1851), po otci byl vnukem 2. hraběte z Harewoodu, po matce Caroline Howardové (1803–1881) byl vnukem 6. hraběte z Carlisle.[3] Po studiích na Harrow School vstoupil v roce 1861 do služeb ministerstva zahraničí a řadu let zastával nižší posty na diplomatických zastoupeních Spojeného království v Madridu, Paříži, Římě, Washingtonu a Athénách. Jeho mentorem byl významný diplomat Richard Lyons, dlouholetý vyslanec v USA a velvyslanec ve Francii.

Sir Frank Lascelles

Během vzrůstajícího napětí v severní Africe zastával v roce 1879 krátce funkci generálního konzula v Káhiře, v říjnu téhož roku byl přeložen do Bulharského knížectví, které vzniklo krátce předtím rozhodnutím Berlínského kongresu. Jako generální konzul strávil v Sofii osm let (1879–1887), poté byl vyslancem v Bukurešti (1887–1891) a v Teheránu (1891–1894). V roce 1894 byl jmenován členem Tajné rady a stal se velvyslancem v Petrohradě (1894–1895). Přes poměrně krátký pobyt v Rusku byl významným účastníkem diplomatických jednání v době, kdy se Rusko a Británie nezávisle na sobě snažily prosadit svůj vliv v Číně. Nakonec byl Lascelles v letech 1895–1908 dlouholetým velvyslancem v Německu. Německý císař Vilém II. v otázkách zahraniční politiky jednal raději přímo se svým bratrancem Eduardem VII. a Lascelles byl tak degradován do pozice pouhého vykonavatele instrukcí ministerstva zahraničí, u Viléma II. byl ale velmi oblíben. Přes blízký příbuzenský vztah obou panovníků došlo nakonec k odcizení Británie a Německa v důsledku širšího zahraničně-politického kontextu. Lascelles na funkci velvyslance rezignoval v roce 1908 a odešel do výslužby, i v následujících letech ale zůstal vyhledávaným konzultantem v oblasti zahraničních vztahů Spojeného království.

Jako vyslanec v Persii získal v roce 1892 velkokříž Řádu sv. Michala a sv. Jiří, zároveň s tím byl povýšen do šlechtického stavu s nárokem na titul Sir. Později získal velkokříž Řádu lázně (1897) a při příležitosti setkání Viléma II. s Eduardem VII. v Kielu obdržel velkokříž Viktoriina řádu (1904).

V roce 1867 se oženil s Mary Emmou Olliffe (1843–1897), dcerou Sira Josepha Olliffe, lékaře na britském velvyslanectví v Paříži. Z jejich manželství se narodili dva synové a dcera Florence (1875–1961) provdaná za diplomata Cecila Spring Rice (1859–1918), který byl za první světové války britským velvyslancem v USA.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Rodokmen rodu Lascellesů dostupné online

Literatura

Externí odkazy

Zdroj