Frank Chamizo
| Frank Chamizo | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Frank Chamizo Marquez |
| Datum narození | 10. července 1992 (31 let) |
| Místo narození |
Matanzas  Kuba
|
| Stát |
Kuba Itálie |
| Rodina | Pavel Chamizo (otec) Dalma Canevaová (manželka 2013-16) |
| Sportovní informace | |
| Klub |
Escuela de Iniciación Deportiva Escolar (EIDE Luis Augusto Turcios Lima) (vrch. jun) Centro de Entrenamiento de Alto Rendimiento (CEAR) (vrch.) Mandraccio Lotta Genova (klub ITA) |
| Trenéři | Lázaro Tápanes (zač.) Eliécer Guzmán (EIDE) Vladimir González Cabrera (CEAR) Julio Mendieta Cuéllar (repr. CUB) Lucio Caneva (klub ITA) Filiberto Delgado Santiago (repr. ITA OH16) Enrique Valdes Ysasi (repr. ITA) Gajdar Gajdarov (repr. ITA) |
| Kategorie | lehká střední váha |
| Zápasnický styl | volný styl |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH
| ||
| bronz | LOH 2016 Rio | volný styl do 65 kg |
| Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
| bronz | MS 2010 Moskva | bantamová váha |
| zlato | MS 2015 Las Vegas | lehká váha |
| zlato | MS 2017 Paříž | lehká velterová váha |
| stříbro | MS 2019 Nur-Sultan | velterová váha |
| Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu | ||
| stříbro | EH / ME 2015 Baku | lehká váha |
| zlato | ME 2016 Riga | lehká váha |
| zlato | ME 2017 Novi Sad | lehká velterová váha |
| bronz | ME 2018 Kaspijsk | velterová váha |
| zlato | ME 2019 Bukurešť | velterová váha |
| zlato | ME 2020 Řím | velterová váha |
| bronz | ME 2021 Varšava | velterová váha |
| stříbro | ME 2022 Budapašť | velterová váha |
Frank Chamizo Marquez (* 10. července 1992 Matanzas) je původem kubánský zápasník–volnostylař, který od roku 2015 reprezentuje Itálii.
Sportovní kariéra
Zápasení se věnoval po vzoru svého otce Pavla, bývalého reprezentanta Kuby z osmdesátých let dvacátého století.[1] Jeho otec z Kuby emigrovali v roce 1994 a tak vyrůstal s matkou a babičkou ve skromných poměrech.[2] Přes sportovní školu EIDE v rodném Matanzasu se v 17 letech dostal do Havany. Ve sportovním středisku CEAR Cerro Pelado (Centro de Entrenamiento de Alto Rendimiento) se připravoval pod vedením Vladimira Gonzáleza.[3]
V kubánské mužské volnostylařské reprezentaci se prosadil v roce 2010 v 18 letech ve váze do 55 kg. V říjnu 2011 však na panamerické hrách Guadalajaře neprošel vážením a za nedisciplinovanost byl na dva roky vyřazen z kubánské reprezentace. Přišel tím o možnost kvalifikovat se na olympijské hry v Londýně.[4] Již dříve se na jednom z tréninkových kempů seznámil s italskou zápasnicí Dalmou Canevaovou.[5] Po sňatku s Canevaovou se usadil v jejím rodném městě Janově, kde se připravoval v klubu Mandraccio pod vedením tchána Lucia Canevy.[6] Italské občanství obdržel zároveň se sňatkem v roce 2013, ale Itálii mohl reprezentovat teprve po dvou letech od roku 2015. Italové mu z Kuby přivedli i trenéra Filiberta Delgada pod jehož vedením se prvním místem na mistrovství světa v Las Vegas kvalifikoval na olympijské hry v Riu ve váze do 65 kg.[7] V Riu ho olympijský los jako úřadujícího mistra světa od úvodního kola nešetřil. Ve čtvrtfinále otočil bodové skóre s Gruzínem Ijakobem Makarašvilim ze stavu 0:3 až v závěrečné půl minutě na 4:3. V semifinále s Ázerbájdžáncem Togrulem Asgarovem vstupoval do poslední minuty za stavu 4:4 na technické body. Dvacet sekund před koncem chyboval a nechal se Asgarovem podběhnout za dva technické body. V závěrečných sekundách byl blízko vyrovnání, ale bodovanou akci provedl až po uplynutí šestiminutové hrací doby a prohrál 4:6 (po neuzvaném protestu 4:7) na technické body. V souboji o třetí místo s Američanem Frankem Molinarem prohrál úvodní poločas 1:2 na technické body. Minutu před koncem se však po útoku na nohy dostal do vedení 4:2 a vítězstvím 5:3 na technické body získal bronzovou olympijskou medaili.
Od roku 2018 startuje ve váze do 74 kg. Připravuje se střídavě nedaleko Říma v Ostii a v Machačkale pod vedením svého osobního dagestánského trenéra Gajdara Gajdarova.
Výsledky
| Turnaj |
|
|
||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | |||||||||||||||||
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | |||||||||||||||||
| −55 | −66 | −65 | −70 | −74 | ||||||||||||||||||||||
| Olympijské hry | — | 3. | ||||||||||||||||||||||||
| Mistrovství světa | 3. | úč. | — | — | 1. | 1. | 5. | 2. | ||||||||||||||||||
| Evropské hry | 2. | — | ||||||||||||||||||||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | 1. | 1. | 3. | 1. | ||||||||||||||||||||
| Panamerické hry | DNS | |||||||||||||||||||||||||
| Panamerické mistrovství | 1. | — | — | |||||||||||||||||||||||
| ME do 24 let | 1. | |||||||||||||||||||||||||
| MS juniorů | úč. | — | — | |||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.coca-colacompany.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-01.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ozy.com [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-15.
- ↑ Archivovaná kopie. www.granma.cu [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26.
- ↑ Archivovaná kopie. www.avvenire.it [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-26.
- ↑ http://web.archive.org/save/http://www.comune.genova.it/content/lrsquoomaggio-di-genova-frank-chamizo-bronzo-alle-olimpiadi-di-rio-che-si-allenava-al-mandra
- ↑ Archivovaná kopie. dartortorromeo.com [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26.
- ↑ Archivovaná kopie. cubasi.cu [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-26.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frank Chamizo na Wikimedia Commons
- Frank Chamizo v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Franka Chamiza na uni-leipzig.de
