Frangenská plošina

Frangenská plošina
Nejvyšší bod 378 m n. m.
Délka 30 km
Šířka 12 km
Rozloha 370 km²
Nadřazená jednotka Dolnodunajská nížina
Sousední
jednotky		 Dobrudžská plošina[p 1]
Světadíl Evropa
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Horniny vápence, vápnité pískovce
Souřadnice 43°17′28″ s. š., 27°49′26″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frangenská plošina (bulharsky Франгенско плато, Frangensko plato) je plošinovitá pahorkatina ve východním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině, v Dobričské a Varenské oblasti.[1]

Vymezení

Pahorkatina se zdvihá ve východní části Dolnodunajské nížiny. Klesá strmě k Varenskému jezeru na jihu a k Černému moři na východě. Na severovýchodě a severu se mírně svažuje k údolí řeky Batova, která pramení v nejzápadnější části plošiny a odděluje ji od Dobrudžské plošiny.[p 1] Tyto svahy jsou prořezány hlubokými údolími jejích pravostranných přítoků.

S rozlohou asi 370 km² má plošina délku 10–12 km v severojižním směru a ve východozápadním asi 30 km.[2] Její nejvyšší bod udává vektorová topografická mapa Bulharska jako vrch Trăneto – 377,8 m, který se nachází v její západní části, mezi obcemi Banovo a Prosečen, kde nadmořská výška přesahuje 370 m.

Přírodní poměry

Stavba

Plošina je tvořena mušlovými vápenci a pískovci. Její jižní a zejména východní strmé svahy jsou terasovité s aktivními sesuvy půdy.[1]

Vodopis

Na jejích svazích se nachází řada krasových pramenů.[1]

Klima

Klima je mírné kontinentální, ovlivněné Černým mořem, s relativně mírnými zimami a horkými léty. Pohoří pokrývají vzácné křovinaté dubové a habrové lesy, doprovázenými pastvinami a na hřebenových pláních ornou půdou.

Hospodářství

Na jeho jižních se pěstují vinice; na východních svazích jsou významné rekreační oblasti s vinnými sklepy.[1]

Na východním svahu náhorní plošiny, na strmém pobřeží s výhledem na Černé moře, se nacházejí některá z nejkrásnějších bulharských černomořských letovisek: Zlaté písky, Čajka, Sveti Konstantin i Elena, Evksinograd atd. V této části náhorní plošiny se nachází také unikátní skalní klášter Aladža.[1]

Podél východního svahu náhorní plošiny, od severu k jihu, od obce Kranevo po Varnu, prochází úsek silnice I-9 (hraniční přechod Durankulak – Varna – Burgas – hraniční přechod Malko Tărnovo) v délce 18,6 km. Její východní částí od severu k jihu, od obce Obročište do Varny, prochází úsek silnice III-902 v délce 25,6 km.[1]

Osídlení

Na náhorní plošině a jejích svazích se nachází třináct sídel – jedenáct ve Varenské oblasti (včetně tří měst) a dvě v Dobričské oblasti:[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Rumunská geografie řadí Frangenskou plošinu jako podcelek Dobrudžské plošiny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Франгенско плато na bulharské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan, KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. Sofie: Наука и изкуство, 1980. 561 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-30. S. 515. (bulharsky) 
  2. ↑ VLADEV, Dimitar. Structural-geomorphological development of the Varna depression. S. 190–195. SocioBrains [online]. February 2019 [cit. 2025-07-09]. Issue 54, s. 190–195. ve formátu pdf. ISSN 2367-5721. (bulharsky) 

Externí odkazy

Zdroj