Stana

Stana
Pohoří vystupující 150 m nad obec Pamučkii
Pohoří vystupující 150 m nad obec Pamučkii
Nejvyšší bod 441 m n. m.
Délka 12 km
Šířka 28 km
Nadřazená jednotka Dolnodunajská nížina
Sousední
jednotky		 Dobrudžská plošina[p 1]
Světadíl Evropa
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Horniny slíny, vápence
Souřadnice 43°22′23″ s. š., 27°16′55″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stana (bulharsky Стана) je plošinovitá pahorkatina v severovýchodním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině, v Šumenské a Varenské oblasti. Pohoří neslo do 29. června 1942 název Stanabair (bulharsky Станабаир).[1]

Vymezení

Plošina Stana se zdvihá v Dolnodunajské nížině a strmě klesá k jihu a západu do údolí Provadijské řeky a jejího levého přítoku Krivé řeky, které ji oddělují od Provadijské plošiny (na jihu), Pliskovské kotliny (na západě) a Vojvodské plošiny (na severozápadě). Na jihovýchodě pozvolna klesá do údolí řeky Zlatiny (levý přítok řeky Provadijské) a na východě se napojuje na Dobrudžskou plošinu.[p 1] Na severu plošina postupně přechází v Ludogorskou plošinu.[2]

Délka náhorní plošiny od severu k jihu je 25–28 km a její šířka je 10–12 km. Maximální výška 440,9 m se nachází v její východní části, 3,3 km severovýchodně od obce Stan v obštině Novi Pazar a ve stejné vzdálenosti západně od obce Jagnilo v obštině Vetrino.[2]

Geologie

Plošina je tvořena spodněkřídovými slíny a vápenci, které jsou místy prořezány hlubokými údolími. Podél jejího hřebene probíhá hlavní rozvodí mezi řekami tekoucími do Dunaje a těmi, které tečou do Černého moře. Pramení v ní řeky Zlatina (levý přítok Provadijské řeky), Karamandere (levý přítok Suché řeky z povodí Dunaje) a Chărsovska reka (pravý přítok řeky Kanagjol z povodí Dunaje). Kromě toho se jihozápadním směrem k Provadijské řece a západním směrem k jejímu přítoku Kriva reka svažují krátké a hluboké rokle, po kterých za silných dešťů protékají bouřlivé potoky.[2]

Klima

Podnebí je mírné kontinentální s relativně chladnými zimami a teplými léty. Přirozená lesní vegetace je zachována na ojedinělých místech, přičemž většina hřebene a mírných severních a východních svahů je odlesněna a zabírá ji orná půda na černozemi, šedých lesních půdách a rendzině.[2]

Hospodářství

Jižní, nízko položenou část náhorní plošiny protíná dálnice Chemus a 8,8 km dlouhý úsek silnice I-2 Ruse – Razgrad – Šumen – Varna.[2]

Její střední, nejvyšší částí, od jihozápadu k severovýchodu, mezi obcemi Pamukčii a Preselka, prochází úsek silnice II-27 Novi Pazar – Dobrič v délce 9,8 km.[2]

Osídlení

Na náhorní plošině a jejích svazích se nachází 14 vesnic – 10 v Šumenské a 4 ve Varenské oblasti:[2]

  • Šumenská oblast – Bedžene, Cărkvica, Mirovci, Pamukčii, Preselka, Sečište, Stan, Stojan Michajlovski, Zajčino Oreše, Žilino
  • Varenská oblast – Belogradec, Jagnilo, Mlada Gvardija, Nevša

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Rumunská geografie řadí pahorkatinu Stana jako podcelek Dobrudžské plošiny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Стана (плато) na bulharské Wikipedii.

  1. ↑ КИСЕЛКОВА, Александра. Промени в наименованията на физикогеографските обекти в България 1878 – 2014 г.. София: Труд, 2015. 296 s. ISBN 978-954-398-401-5. S. 198. (bulharsky) 
  2. ↑ a b c d e f g MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan, KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. Sofie: Наука и изкуство, 1980. 561 s. Dostupné online. S. 465. (bulharsky) 

Zdroj