Franciszek Rychnowski

Franciszek Rychnowski
Narození 3. října 1850
Velehrad
Úmrtí 1929 (ve věku 78–79 let)
Lvov
Místo pohřbení Rakowický hřbitov
Povolání chemik, strojní inženýr a inženýr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franciszek Dionizy de Welehrad Rychnowski [frančišek dyoňizy rychnovski] V matrice uvedeno "Franz Xaverius Richnowský"( 4. října 1850[1]Velehrad – asi 1929 Lvov), užívající pseudonym Iks won Chyr (anagram příjmení) byl polský inženýr a vynálezce.

V 90. letech 19. století si nechal patentovat pec pro ústřední topení a nápad publikoval v Technickém časopisu (Czasopismo Techniczne).[2] Pracoval na Technickém učení ve Lvově a svá díla představoval na tamější výstavě Polytechnické společnosti v roce 1902.[3]

Ve 20. letech 20. století publikoval vlastním nákladem pod pseudonymem dvě knihy, ve kterých popisoval jisté kontroverzní teorie. V knize „Mane tekel fares. 44 wspomnienia z przeszłości. Fragmenty wyników z czterdziestoletnich zabiegów leczniczych pod akademicką nazwą kurszerstwa, szarlatanerii i oszukańczej sugestii“ (44 vzpomínky z minulosti. Fragmenty výsledků čtyřicetiletých léčebných zákroků pod akademickým názvem kurfušérství[4], šarlatánství a podvodnické sugesce)[5] popisuje svou léčebnou metodu. V knize Omnia in sole. Reminiscencje naukowe (Vědecké reminiscence)[6] své vědecké teorie. Byl autorem koncepce éteroidu, životní energie, která by měla být základem všech fyzikálních jevů, kterou lze přirovnat k pojmům élan vital Henriho Bergsona nebo orgonu Wilhelma Reicha.

Jméno lvovského inženýra a vynálezce Franciszka Rychnowského se několikrát objevuje ve fantastických povídkách Andrzeje Pilipiuka.

Reference

  1. ↑ MZA signatura 12295, strana 47
  2. ↑ Biblioteka Zakładu Naukowego Ossolińskich, nr kat. 347.971 I.
  3. ↑ Katalog jubilejní výstavy Politechnické společnosti ve Lvově, Lvov, 1902, dle Polscy wytwórcy instrumentów naukowych w XIX wieku Macieje Kluzy z Muzea Jagellonské univerzity.
  4. ↑ Slovo kurfuszer není v žádných sloučasných polských slovnících, pravděpodobně začátek slova kur vychází z latinského cūra, soustavně léčit, kúra a druhá z polského fuszerka, fušovat, špatně něco dělat, z německého pfuschen.
  5. ↑ Titul v Jagellonské knihovně, kat. č. 514409; pravděpodobný obsah díla Archivováno 2. 10. 2011 na Wayback Machine.
  6. ↑ Titul v Jagellonské knihovně, kat. č. 248408 II

Externí odkazy

Zdroj