Fordo

Zařízení na obohacování uranu ve Fordo
Satelitní snímek zařízení
Umístění	Fordo, provincie Qom
Stav	Írán
Začátek výstavby	2006
Provozovatel	Íránská organizace pro atomovou energii
Elektrická energie
Souřadnice	34°53′4,2″ s. š., 50°59′53,16″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Závod na obohacování uranu Fordo (persky ‏تأسیسات هسته‌ای فردو‎‎), oficiálně jaderné zařízení Šahída Alího Mohamadího (persky تأسیسات هسته‌ای شهید علی‌محمدی‎), je jaderné zařízení na obohacování uranu v Íránu. Jedná se o jedno z center íránského jaderného programu.^[1] Je vybudováno ve skalním masivu v hloubce 80–90 metrů.^[2][3] Nachází se 30 kilometrů severně od města Qom.^[4]

Íránská vláda přiznala existenci zařízení v září 2009 poté,^[5] co jej odhalily západní tajné služby. V březnu 2023 Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že v zařízení nalezla uran obohacený na 83,7 %, přičemž k výrobě jaderné zbraně je potřeba 90 %.^[6][7] Dne 13. června 2025, v první den izraelsko-íránské války, Izrael zaútočil na zařízení.^[8] Dne 22. června zaútočily na zařízení rovněž Spojené státy americké. Podle Pentagonu bylo zařízení „mimořádně těžce poškozeno“,^[9] zatímco prezident Donald Trump prohlásil, že bylo zničeno.^[10] Írán uvedl, že bylo vážně poškozeno.^[11]

Stavba zařízení byla zahájena v roce 2006, ale o jeho existenci informoval Írán až v září 2009 poté,^[5][12] co jej odhalily západní tajné služby. Západní představitelé Írán ostře odsoudili za to, že o zařízení neinformoval dříve.^[13] Ve svém původním prohlášení Írán uvedl, že účelem zařízení je výroba fluoridu uranového obsahujícího až 5 % uranu-235 a že zařízení je stavěno tak, aby pojalo 16 kaskád s přibližně 3 000 odstředivkami.^[14]

V září 2011 Írán oznámil, že přesune produkci uranu obohaceného na 20 % z Natanzu do Fordo.^[14] V lednu 2012 íránský prezident Mahmúd Ahmadínžád oznámil: „Írán brzy ztrojnásobí produkci obohaceného uranu. Uran obohacený na 20 % potřebujeme pro lékařské účely“.^[15] Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že produkce tohoto materiálu „zůstává pod kontrolou a dohledem agentury“.^[16]

V listopadu 2013 íránští vysokoškolští studenti v doprovodu šéfa Íránské organizace pro atomovou energii Alího Akbara Sálehího vytvořili kolem zařízení lidský řetěz, aby vyjádřili svou podporu íránskému jadernému programu.^[17]

V souladu se společným komplexním akčním plánem z dubna 2015 mělo zařízení na nejméně 15 let zastavit obohacování uranu a mělo být přeměněno na centrum jaderné fyziky a technologie.^[18] Zařízení mělo disponovat pouze 1 044 odstředivkami, které budou vyrábět radioizotopy pro použití v medicíně, zemědělství, průmyslu a vědě.^[18]Spojené státy americké odstoupily od dohody v květnu 2018 a uvalily na Írán nejtvrdší sankce v historii.^[19]

V roce 2016 Írán rozmístil kolem zařízení protiletadlové raketové systémy S-300.^[20]

V listopadu 2019 oznámil šéf Íránské organizace pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí, že Írán bude ve Fordo obohacovat uran na 5 %.^[21]

V lednu 2020 bylo v zařízení nainstalováno 1 044 odstředivek.^[22] V lednu následujícího roku zde bylo zahájeno obohacování uranu na 20 %.^[22]

V březnu 2023 Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že v zařízení nalezla uran obohacený na 83,7 %, přičemž k výrobě jaderné zbraně je potřeba 90 %.^[6][7] V červnu 2024 Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že Írán nainstaloval další odstředivky.^[23] Deník The Washington Post napsal, že počet odstředivek by se mohl brzy ztrojnásobit,^[24] zatímco deník The Times of Israel informoval, že byly nainstalovány čtyři nové kaskády.^[25]

Dne 13. června, v první den izraelsko-íránské války, došlo ke dvěma výbuchům poblíž zařízení.^[26] Satelitní snímky a zprávy naznačovaly, že některé nadzemní objekty byly poškozeny, zatímco podzemní část s odstředivkami nebyla poškozena.^[27] O den později Íránská organizace pro atomovou energii uvedla, že v důsledku útoků došlo k omezeným škodám.^[28][29]

Dne 17. června bylo oznámeno, že americký prezident Donald Trump zvažuje zapojení Spojených států amerických do války.^[30] Dne 21. června Trump oznámil, že americké strategické bombardéry Northrop B-2 Spirit svrhly dvanáct bomb GBU-57A/B MOP na Fordo a dvě bomby na Natanz.^[31][32] Po útoku prohlásil: „Klíčová íránská zařízení na obohacování uranu byla zcela zničena“.^[10]

Dne 24. června deník The New York Times a televizní společnost CNN informovaly, že podle předběžného hodnocení škod provedeného Defense Intelligence Agency USA zbrzdily íránský jaderný program nanejvýš o pár měsíců.^[33] O den později Trump prohlásil, že izraelští agenti provedli průzkum a zjistili, že zařízení bylo zcela zničeno.^[34]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fordow Uranium Enrichment Plant na anglické Wikipedii a تأسیسات هسته‌ای فردو‎ na perské Wikipedii.

• Jaderná elektrárna Búšehr
• Jaderná elektrárna Dukovany
• Jaderné zařízení Natanz
• Íránský jaderný program

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zařízení na obohacování uranu ve Fordo na Wikimedia Commons

Zdroj